V dnešní době se podle Messnera mohou vydat na Mount Everest i lidé, kteří nejsou horolezci. Na vrchol často stoupají v dlouhém zástupu.
„Dnes se dostanete z Londýna na Everest a zpět za týden, pokud máte předem čas na aklimatizaci v přetlakové komoře,“ řekl Messner, který je ve Zlíně hostem cestovatelského festivalu Neznámá země.
Ze základního tábora se dá podle něj do Western Cwm, což je ledovcová kotlina v nadmořské výšce mezi 6000 a 6800 metry, letět vrtulníky. „Když jsem tam byl naposledy, bylo v základním táboře pět vrtulníků. Lidé odtamtud klidně létají do Káthmándú na večeři a ráno se vracejí,“ řekl Messner.
Nedivil by se, kdyby v budoucnu vrtulníky zájemce přepravovaly až na vrchol. „Myslím, že je to jen otázka peněz,“ uvedl Messner. Mnozí lidé mířící na Mount Everest se přitom podle něj domnívají, že si počínají podobně jako Edmund Hillary při prvovýstupu v roce 1953. „Nemají ale tušení, co dělají. Jen si něco koupí,“ řekl Messner, který je považován za dosud nejlepšího horolezce. Jako první na světě zdolal všech 14 osmitisícovek, stál na vrcholu Mount Everestu bez použití kyslíku a na nejvyšší horu světa absolvoval sólový výstup alpským stylem.
Právě alpinismus Messner miluje. „Je to činnost, kterou v tichosti vykonávají dva tři lidé společně, ne v dlouhých frontách a za zvuků vrtulníku všude kolem,“ řekl Messner, který Mount Everest zdolal v letech 1978 a 1980. Nadšení ze svého sportovního výkonu však prý nezažil ve vrcholových partiích, kde je člověk vystaven riziku smrti, ale až po sestupu. „Čím je hora vyšší, tím méně emocí na vrcholu zažíváte, protože výstup nahoru je jen polovina cesty. Obzvlášť cestou dolů můžete udělat chyby a přijít o život. Velké emoce přicházejí, až když jste mimo nebezpečí,“ uvedl jednaosmdesátiletý horolezec.
Česko navštívil v minulosti několikrát, do Zlína však zavítal poprvé. Dnes si ve městě prohlédl například takzvaný Baťův mrakodrap nebo Památník Tomáše Bati. „Věděl jsem o Baťovi a botách Baťa, protože jsem viděl obchody po celém světě, ale neznal jsem jejich pozadí. Udělalo na mě velký dojem, jak bylo město postaveno a jak se obuvnický průmysl stal jeho motorem,“ řekl Messner.
V pátek mohli zájemci ve Zlíně navštívit jeho přednášku. Také ta byla součástí 30. ročníku přehlídky Neznámá země, která potrvá do 29. dubna. Dnes mimo jiné nabídla sraz cestovatelských aut a motocyklů na zlínském náměstí Míru. Ve svém přednáškovém turné bude Messner pokračovat v příštích dnech v Praze.
