„Rozsáhlé a systematické mučení a špatné zacházení, včetně sexuálního násilí, se zadržovanými ukrajinskými civilisty i s válečnými zajatci ze strany Ruska trvá,“ uvedla Julioová na jednání rady, které svolaly Lotyšsko a Británie s cílem upozornit na tíživou situaci vojáků a civilistů zajatých za války. Tu rozpoutalo Rusko, stálý člen Rady bezpečnosti, v únoru 2022 otevřenou invazí do sousední země.
Pracovníci OSN pro lidská práva od začátku konfliktu vyslechli 910 propuštěných ukrajinských válečných zajatců a 403 dříve zadržovaných civilistů, upřesnila Julioová. OSN však neměla možnost navštívit detenční zařízení v Rusku a její odhad počtu zadržovaných nerozlišuje mezi dospělými a dětmi.
Přes 95 procent ukrajinských válečných zajatců a 85 procent zadržovaných civilistů uvedlo, že byli mučeni nebo s nimi bylo špatně zacházeno, často opakovaně, uvedla tato představitelka OSN. Často také zmiňovali případy sexuálního násilí a věznění v nelidských podmínkách, včetně odepírání jídla či nedostatečné lékařské péče.
Úřad OSN pro lidská práva se sídlem v Ženevě „zdokumentoval popravu 129 ukrajinských válečných zajatců krátce po jejich zajetí a dále úmrtí 48 vězněných ukrajinských válečných zajatců v důsledku mučení, odepření lékařské péče nebo jiných nelidských podmínek vazby,“ uvedla Julioová.
Rada bezpečnosti si v pondělí také vyslechla dvě konkrétní emocionálně strhující výpovědi: od krymskotatarské aktivistky za lidská práva, jež se považuje za „politickou vězeňkyni“, kterou Rusové zadržovali téměř dva roky; a vojáka ukrajinsko-kubánského původu, jenž se stovkami dalších měsíce odolával ruskému obklíčení v mariupolských ocelárnách, než se v květnu 2022 vzdali Rusům.
V zajetí pak strávil 1183 dnů a podle jeho slov s ním Rusové zacházeli hůř než s ostatními – s ohledem na jeho kubánský původ a vysokoškolská studia v USA jej podezírali, že je buď zahraniční žoldnéř, nebo americký špión.
„Rusové zuřili, že by někdo s vazbami na Kubu, kterou považují za svého spojence, bojoval proti jejich okupační armádě,“ řekl Radě bezpečnosti muž, který při propuštění vážil 55 kilogramů a nadále slouží v ukrajinské armádě.
Experti OSN na lidská práva ovšem vyslechli také 816 Rusů a 57 válečných zajatců z více než 45 třetích zemí, kteří byli členy ruských ozbrojených sil bojujících na Ukrajině, doplnila Julioová. Z nich zhruba polovina uvedla, že byla v ukrajinském zajetí vystavena mučení nebo špatnému zacházení, a to především v první fázi zajetí a při výsleších.
Pozorovatelé OSN však hlásí, že jakmile navštívili ukrajinská detenční centra, „podmínky tam obecně odpovídaly mezinárodnímu humanitárnímu právu a od roku 2022 se zlepšily“.
Zástupkyně ruského velvyslance při OSN Marija Zabolocká Radě bezpečnosti sdělila, že ruské ozbrojené síly dodržují mezinárodní humanitární právo, tedy včetně zacházení s válečnými zajatci. Podle ní naopak ruští zajatci na Ukrajině čelili mučení a ponižování, jakož i psychickému a fyzickému týrání.
Pondělní zasedání rady označila za součást „dezinformační kampaně proti Rusku“ financované zeměmi NATO, které se zapojily do konfliktu na Ukrajině. Cílem je podle ní „zmařit snahy o mírové urovnání a ospravedlnit údery na území Ruska a proti civilistům“.
Zástupce ukrajinského velvyslance při OSN Volodymyr Pavličenko pak vyjádřil údiv nad tím, že Rusko nebylo na pondělním jednání ochotno jednat o výměně válečných zajatců ani o propuštění všech zadržovaných civilistů, včetně unesených dětí.
