Myslel, že má rakovinu. Magnetická rezonance ale v mozku muže odhalila nečekaného parazita – Aktuálně.cz

Když šedesátiletý muž ze španělského Castellónu vyhledal lékaře kvůli dva týdny trvajícím bolestem hlavy a zpomaleným reakcím, nic nenasvědčovalo tomu, že by příčina jeho obtíží byla výjimečná.

Vyšetření na počítačové tomografii odhalilo v mozku několik ložisek doprovázených otokem a lékaři začali okamžitě pátrat po zhoubném nádoru. Nasadili kortikoidy, aby zmírnili otok mozku, a následovala rozsáhlá onkologická vyšetření. Žádný nádor se ale nenašel.

Rozhodující odpověď přinesla až magnetická rezonance. Ta ukázala zapouzdřené larvy tasemnice dlouhočlenné (Taenia solium), u nichž byly patrné i hlavičky. Krevní testy následně potvrdily neurocysticerkózu – onemocnění, při kterém se larvy usadí v centrálním nervovém systému.

Pacient podstoupil léčbu kombinací antiparazitárních léků albendazolu a prazikvantelu a jeho stav se podařilo stabilizovat. Přestože jde v Evropě o mimořádně vzácný případ, odborníci upozorňují, že podobná diagnóza nemusí souviset jen s cestováním do exotiky. Jak se člověk nakazí?

S tasemnicemi žil dlouhé roky

Podle parazitologa profesora Olega Ditricha z přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, není na samotném průběhu onemocnění nic mimořádného. Zajímavý je především způsob, jakým se muž nakazil.

„Aby se lidé nakazili vajíčky tasemnice dlouhočlenné, musí být splněny dvě podmínky – výskyt tohoto parazita a nižší hygiena umožňující fekálně-orální přenos. To už je dnes v evropských zemích vzácné, lze se s tím setkat spíše v některých oblastech Brazílie, Mexika nebo řady afrických států,“ vysvětluje.

Podle lékařů se muž pravděpodobně nakazil už před více než deseti lety při práci na stavbě, kde sdílel hygienická zařízení i jídlo s pracovníky pocházejícími ze zemí, kde se tasemnice běžně vyskytuje.

Největší omyl? Nejde o syrové maso

Právě zde podle odborníků vzniká jeden z nejrozšířenějších mýtů. Mnoho lidí se domnívá, že larvy v mozku vzniknou po konzumaci nedostatečně tepelně upraveného vepřového masa. Ve skutečnosti je mechanismus nákazy úplně jiný.

„Konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa může člověk získat tasemnici do střeva, tedy střevní taeniózu. Neurocysticerkózu ale způsobí výhradně pozření vajíček tasemnice dlouhočlenné při konzumaci fekálně znečištěné potravy nebo vody,“ říká Ditrich.

Syrové maso tedy může vést ke střevní infekci, nikoli k tomu, že se larvy usadí v mozku. K tomu musí člověk spolknout mikroskopická vajíčka, která se do prostředí dostávají stolicí nakaženého člověka.

Jak se larvy dostanou až do mozku

Životní cyklus tasemnice dlouhočlenné je poměrně složitý. Dospělá tasemnice žije ve střevě člověka, kde produkuje vajíčka odcházející stolicí do prostředí. Ta běžně pozře prase, v jehož svalovině vzniknou larvy. Pokud člověk následně sní syrové nebo nedostatečně tepelně upravené vepřové maso, nakazí se střevní tasemnicí.

Existuje ale i druhá cesta. Pokud člověk omylem spolkne přímo vajíčka – například kontaminovanou vodou nebo potravinami – larvy proniknou střevní stěnou do krevního oběhu a mohou se usadit prakticky kdekoliv v těle.

„Vyvinout se mohou v kterémkoliv orgánu, například ve svalech, kostech nebo oku, nejčastěji ale v mozku nebo míše. Pak hovoříme o neurocysticerkóze. Pro tasemnici je to přitom slepá vývojová větev, protože se už dál nemůže šířit,“ vysvětluje Ditrich.

Neurocysticerkóza patří mezi onemocnění, která mohou na první pohled připomínat nádor mozku. Pacienti si nejčastěji stěžují na bolesti hlavy, epileptické záchvaty, zvýšený nitrolební tlak, poruchy hybnosti nebo změny chování.

„Podle samotných příznaků je rozlišení obtížné až nemožné. Rozhodující je laboratorní diagnostika. Prvním vodítkem bývá zvýšený počet eozinofilních granulocytů v krevním obraze, následně se vyšetřují specifické protilátky, které jsou velmi spolehlivé,“ říká Ditrich. V diagnostice se stále častěji uplatňuje také molekulární vyšetření, v tomto případě především mozkomíšního moku.

V Evropě vzácnost, ve světě velký problém

V České republice se s tímto onemocněním lékaři prakticky nesetkávají. „Pokud vím, v České republice autochtonní cysticerkóza diagnostikována nikdy nebyla a tasemnice dlouhočlenná se u nás naposledy vyskytla přibližně v polovině minulého století,“ říká Ditrich.

Každoročně se u nás objeví jen několik případů jiné tasemnice – tasemnice bezbranné (Taenia saginata), kterou se lidé nakazí především po konzumaci syrového hovězího masa. Ta však způsobuje pouze střevní infekci.

Celosvětově je ale situace zcela odlišná. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) představuje neurocysticerkóza nejčastější preventabilní příčinu epilepsie na světě. V zemích, kde se tasemnice dlouhočlenná běžně vyskytuje a lidé žijí v těsném kontaktu s prasaty, stojí přibližně za 30 procenty všech případů epilepsie. V některých vysoce rizikových komunitách může souviset dokonce až se 70 procenty případů tohoto neurologického onemocnění.

Podle WHO žije více než 80 procent z padesáti milionů lidí s epilepsií v zemích s nízkými a nižšími středními příjmy, kde bývá přístup k diagnostice i léčbě omezený. Odhaduje se, že samotnou neurocysticerkózou trpí celosvětově 2,6 až 8,3 milionu lidí, přičemž mnoho z nich zůstává nediagnostikovaných nebo se k léčbě vůbec nedostane. Stejné závěry potvrzuje i rozsáhlá přehledová studie publikovaná v odborném časopise The Lancet Neurology, podle níž jde o nejčastější parazitární příčinu epilepsie na světě.

Hrozí něco podobného českým turistům?

„Ve srovnání s jinými parazitárními nákazami, například malárií, je pravděpodobnost nákazy nízká. Vyšší je v zemích, kde se běžně podává syrové maso nebo kde může dojít ke kontaminaci vody a potravin lidskými výkaly,“ upozorňuje Ditrich.

Podle WHO přitom nejde ani tak o samotné maso, ale především o hygienu. Riziko představuje kontaminovaná voda, nedostatečně omytá zelenina nebo potraviny, které přišly do kontaktu s lidskými výkaly. Světová zdravotnická organizace proto doporučuje pít pouze bezpečnou vodu, dodržovat důslednou hygienu rukou a konzumovat dobře tepelně upravené maso.

Internet straší víc, než je zdrávo

Na závěr parazitolog upozorňuje na mýty, které se kolem parazitů šíří zejména na internetu „Nejrozšířenějším mýtem je představa, že jsme doslova prolezlí parazity, kteří způsobují nejrůznější zdravotní obtíže. Tyto dezinformace často šíří provozovatelé takzvané frekvenční diagnostiky nebo výrobci doplňků stravy s údajnými antiparazitárními účinky,“ říká. Podle něj mezi další rozšířené omyly patří například tvrzení, že lidé s tasemnicí automaticky hubnou. „Opak je pravdou. Nebezpečí tasemnic je navíc v médiích často výrazně přeháněno,“ uzavírá Ditrich.

Zdroj: autorský článek, WHO – Taeniasis/cysticercosis, The Lancet Neurology, People