Už jedna z úvodních vět ruského prezidenta zřejmě nepotěšila. „My jsme se k ukrajinskému lidu, k jeho kultuře a jazyku vždy chovali s úctou,“ pronesl Kasym Tokajev. Jenže to byl teprve začátek.
„Povaha tohoto konfliktu není mnohým, včetně nás, zcela jasná,“ řekl kazašský prezident a zmínil válku Arménie s Ázerbájdžánem. „Tam nám byly podstata tohoto konfliktu i jeho původ naprosto jasné. Ten sahal hluboko do historie. Ale zde je to velmi obtížné pochopit,“ řekl.
To už byl Putin viditelně a nediplomaticky otrávený, když si Tokajev přisadil: „Možná nastal čas tento konflikt už zmrazit.“ Putinovi to jen trochu „osladil“ lichotkou, že „během setkání v Anchorage na Aljašce prokázal maximum diplomatické flexibility“.
Není to ovšem první případ, kdy Putina kazašský lídr rozčílil. V červnu 2022 na ekonomickém fóru v Petrohradě přímo vedle Putina před kamerami prohlásil, že Kazachstán neuznává samozvané donbaské republiky (DLR a LLR) a označil je za „kvazistáty“. Tokajev navíc odmítl převzít ruské státní vyznamenání.
Komolení jména
Putin, který si potrpí na to, že své oponenty rád veřejně shazuje, reagoval po svém – „zapomínáním“ a komolením jeho jména. Správně se kazašský prezident jmenuje Kasym-Žomart Kemelevič Tokajev. Putin ho na tiskových konferencích opakovaně oslovil jako „Kemel Žomartovič“ nebo „Kasym Žomartovič Kemelevič“. Naposledy letos v květnu 2026 během návštěvy Astany ho Putin z papíru oslovil jako „vážený Sargane Kemeleviči“.
Tokajev si to nenechal líbit. V listopadu 2023, když Putin dorazil do Astany a ve svém projevu opět zkomolil Tokajevovo jméno, Tokajev kontroval. Když si vzal slovo, začal mluvit výhradně kazašsky. Ruská delegace včetně Putina a Lavrova nerozuměla ani slovo a musela zmateně sahat po sluchátkách se synchronním překladem. Tokajev přitom ovládá ruštinu naprosto dokonale. Byl to jasný politický vzkaz.
Kazachstán s Ruskem sdílí nejdelší souvislou pozemní hranici na světě a v Kazachstánu žije početná ruská menšina (okolo patnácti procent obyvatel) a někteří ruští propagandisté otevřeně hovoří o potřebě „speciální vojenské operace“ v Kazachstánu.
Obě země jsou ekonomicky propojené včetně tranzitu ropy a plynovodů. Tokajev přesto deklaruje, že Kazachstán hodlá dodržovat západní sankce proti Rusku. Západní státy jsou v zemi bohaté na ropu největším investorem. V závěsu za nimi je Čína, která také dala Kremlu jasně najevo, že suverenita a územní celistvost Kazachstánu jsou pro Peking červenou linií.
