Zelenobílé letadlo letí v bouřce, kolem něj jsou vidět blesky. Najednou se ozve rána a letoun svými barvami nápadně podobný lotyšskému národnímu dopravci AirBaltic padá k zemi, na palubě zoufale křičí lidé. Jenže v tu chvíli se pád zastaví, letadlo se znovu zvedá díky vnější pomoci.
Letoun zvedá muž v černých slunečních brýlích a černém koženém kabátu. V dalším záběru je pak obloha najednou klidná a bouřka se rozplynula, načež se ve videu objevuje náměstí v centru lotyšské Rigy s obřím červeným nápisem „1!“ na jedné z budov.
Záhadným zachráncem není nikdo jiný než lotyšský oligarcha a politik Ainārs Šlesers, který vévodí průzkumům před podzimními volbami. V dalších videích se stylizuje do filmu Matrix, jindy zase laserovýma očima ničí nepřátele země nebo v tradičních krojích komunikuje s pohanskými bohy.
Šlesers se v současné fázi své politické kariéry inspiroval na druhém břehu Atlantiku a svými výroky se staví do pozice místního Donalda Trumpa – například pojmenoval svou stranu „Lotyšsko na prvním místě“, k níž odkazuje číslice ve videu. Jeho strana (a její jediný europoslanec) jsou navíc členy trumpistické frakce Patrioti pro Evropu.
Zajímavostí je, že jde už o jeho celkem sedmé politické uskupení. Kritici zároveň připomínají, že některé z jeho někdejších stran po sobě zanechaly nezaplacené závazky vůči státu, zejména v souvislosti s vracením státních příspěvků či financováním volebních kampaní. Šlesers tato obvinění odmítá.
Nový politický vývoj
Stylem využívání AI se politik podobá svému americkému vzoru a nastoluje – minimálně v lotyšských reáliích – nový trend. Podle lotyšského politologa Romanse Gagunovse je používání umělé inteligence v politickém marketingu velmi výmluvný začátek nového politického vývoje.
„V kampaních se čím dál více prosazují nová média a technologie – příkladem je video vytvořené pomocí umělé inteligence, v němž takzvaný Buldozer zachraňuje národního leteckého dopravce Air Baltic,“ vysvětluje odborník v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Netradiční přezdívku politik získal kvůli svému agresivnímu a průbojnému stylu politiky, kdy prosazoval velké infrastrukturní a developerské projekty bez ohledu na odpor kritiků. Sám Šlesers ji využívá dokonce jako součást svého politického marketingu.
„Posílejte videa“
Politolog si rovněž všímá, že v předvolebním boji se objevují poměrně bizarní úkazy, kdy Šlesers na sociálních sítích pravidelně zveřejňuje obrázky a videa vytvořená pomocí umělé inteligence a zároveň vyzývá své příznivce, aby mu sami posílali videa o tom, jak vnímají jeho působení v politice.
„Zatímco Šlesers představuje klasický populismus, jehož hlavním cílem je získat moc, konkurenční strana Suverēnā vara (Suverénní moc) je mnohem radikálnější. Velmi efektivně využívá Telegram a TikTok a otevřeněji pracuje s proruskými postoji,“ uvedl politolog.
Euroskeptický populista
Šleserův vzestup vysvětluje především nedostatkem výrazných lídrů na lotyšské politické scéně. „V současnosti je jedním z mála skutečně charismatických politiků. Mluví jednoduchým jazykem a nabízí snadno pochopitelné sliby. Nehovoří o složitých strategiích nebo udržitelnosti, ale říká lidem: když mě zvolíte, budete mít vyšší platy a lepší životní úroveň,“ vysvětluje Gagunovs.
Politik, který byl součástí lotyšského establishmentu už na začátku tisíciletí, se podle šéfredaktorky lotyšského týdeníku IR Nelliji Ločmeleové dokázal prezentovat jako alternativa k současným elitám. V minulosti byl ministrem i viceprimátorem Rigy a bývá řazen mezi takzvané lotyšské oligarchy, kteří na počátku tisíciletí výrazně ovlivňovali politiku i byznys.
Jeho kariéru poznamenala aféra z roku 2011, kdy protikorupční úřad vyšetřoval propojení politiků s podnikatelskými zájmy. Tehdejší prezident Valdis Zatlers kvůli tomu inicioval rozpuštění parlamentu.
„Šlesers se přesto po letech dokázal vrátit do politiky. Mnoho mladších voličů si ale nepamatuje události z roku 2011 ani rozsáhlé korupční skandály, které jeho jméno provázely,“ upozornila Ločmeleová pro Aktuálně.cz.
Významnou roli hraje podle Gagunovse také schopnost oslovovat současně lotyšsky i rusky mluvící voliče. „Neútočí přímo na menšiny ani nevede kulturní války. Místo toho mluví o rodinných hodnotách a dětech,“ říká.
Právě ruskojazyční voliči po začátku ruské invaze na Ukrajinu přišli o tradiční politické zastoupení. „Volili stranu Saskana (Harmonie), která se po označení Ruska za agresora propadla a v roce 2022 se nedostala do parlamentu. O jejich podporu nyní soupeří několik subjektů včetně Šleserse,“ podotýká novinářka.
A právě kombinace osobního charismatu, jednoduchých sdělení a schopnosti komunikovat s různými skupinami obyvatel je podle obou respondentů důvodem, proč se Šlesers drží v čele průzkumů navzdory své politické minulosti.
Proruské Lotyšsko?
„Šlesers mluví o potřebě dobrých vztahů se všemi sousedy včetně Ruska. Snaží se vystupovat jako někdo, kdo bude vyvažovat mezi Evropskou unií a Ruskem. Suverēnā vara (Suverénní moc) je v tomto směru mnohem radikálnější a otevřeněji protievropská,“ uvedl Gagunovs.
Její představitelé podle Ločmeleové odmítají jednoznačně odsoudit ruskou agresi a prosazují, že za válku nesou odpovědnost obě strany konfliktu. „Právě tato strana by mohla být jedním z potenciálních partnerů pro případnou koalici vedenou Šlesersem,“ domnívá se novinářka.
Klíčovým faktorem voleb bude podle politologa volební účast. Ta v Lotyšsku dlouhodobě klesá. Zatímco po obnovení nezávislosti přesahovala 80 procent, v posledních parlamentních volbách se pohybovala jen mírně nad 50 procenty. Přibližně čtvrtina voličů navíc stále neví, zda k volbám vůbec půjde.
„Pro populisty je to výhoda. Přes sociální sítě dokážou své příznivce rychle mobilizovat. Naopak mnoho běžných voličů propadá rezignaci a má pocit, že se stejně nic nezmění,“ vysvětluje Gagunovs.
Podle něj navíc Lotyši často hlasují spíše pro konkrétní osobnosti než pro ideologii nebo program. „Pokud se jim politik líbí, jsou ochotni ho volit opakovaně bez ohledu na to, za jakou stranu kandiduje. To je jeden z důvodů, proč se na scénu stále vracejí stejní lidé,“ dodává politolog.
Ani volební vítězství ovšem automaticky neznamená, že by Šlesers dokázal sestavit vládu. „Podobnou situaci jsme viděli už po loňských komunálních volbách v Rize. Jeho strana tehdy skončila na prvním místě a získala nejsilnější frakci v městské radě, přesto se jí nepodařilo vytvořit koalici a skončila v opozici. Na celostátní úrovni se může stát totéž,“ uvedla Ločmeleová.
Vývoj před volbami pak v prostřední pobaltské zemi výrazně ovlivnil květnový pád vlády Eviky Siliňové a nástup nového premiéra Andrise Kulbergse z uskupení Apvienotais saraksts (Sjednocená kandidátka). Podle Ločmeleové tím došlo k částečnému uvolnění nespokojenosti veřejnosti, která se soustředila na nepopulární kabinet.
„Nový premiér je velmi aktivní na sociálních sítích a dokáže veřejnosti vysvětlovat kroky vlády. To může oslabit argument populistů, že změna je možná pouze prostřednictvím protestních stran,“ míní novinářka.
O podobě příští vlády tak s největší pravděpodobností rozhodnou až povolební koaliční jednání. Volby se v Lotyšsku odehrají na začátku října, experti očekávají také možné ruské operace na ovlivnění veřejného mínění.
