Ve východoněmeckém Erfurtu se koná sjezd strany Alternativa pro Německo (AfD), jehož začátku v deset hodin dopoledne se podle policie snažili zabránit někteří demonstranti. Asi dvacet tisíc se jich sešlo v ulicích města, aby proti sjezdu subjektu, který civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistický, protestovali. Cílem části demonstrantů bylo znemožnit účastníkům dostat se do výstavní haly, kde se stranická akce koná. Celkem 540 delegátů z 600 však na místě bylo už v 7:30.
Zatímco noc byla podle policie v Erfurtu klidná, od časného rána se v ulicích shromažďují demonstranti. Podle ní jich je už dvacet tisíc. Před sjezdem odhadovala, že do durynské metropole mohlo přijet protestovat až padesát tisíc lidí.
Několik míst v centru města protestující zcela zablokovali. Neprůjezdná byla kvůli blokádě dočasně také dálnice A71, která vede kolem města. K protestům proti AfD vyzvaly odbory, různé iniciativy a aktivistické skupiny, ale i někteří politici. Policie apelovala, aby byly demonstrace pokojné.
Při sjezdu AfD v saské Riese loni v lednu protestovalo v ulicích podle odhadů deset tisíc až patnáct tisíc lidí. V listopadu se pak při ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace AfD v hesenském Giessenu podařilo demonstrantům zablokovat ulice tak, že akce začala se značným zpožděním. Aliance Widersetzen (Odpor) chtěla podobného efektu dosáhnout i tuto sobotu, pořadatelé ale ohlásili včasný start. Ten strana dříve podmiňovala přítomností alespoň padesáti procent delegátů.
Volba vedení
V sobotu by měli delegáti volit nové vedení. Očekává se, že spolupředsedy zůstanou Alice Weidelová a Tino Chrupalla. Do funkce místopředsedy by se mohl nově dostat Stefan Möller, blízký spolupracovník Björna Höckeho, který je vůdčí postavou radikálního národoveckého křídla strany.
Kromě volby vedení by se měla AfD v Erfurtu připravovat také na trojici zářijových zemských voleb. V Sasku-Anhaltsku a v Meklenbursku-Předním Pomořansku AfD podle průzkumů vyhraje, přičemž v Sasku-Anhaltsku by mohla dokonce získat ve sněmu většinu. Poprvé by se tak premiérem některé německé spolkové země mohl stát člen AfD. Kromě toho se bude v září volit také v hlavním městě Berlíně, kde by AfD mohla podle průzkumů skončit třetí a zdvojnásobit zisk z posledních voleb.
AfD je v současnosti největší opoziční stranou v německém Spolkovém sněmu. V loňských předčasných parlamentních volbách získala 20,8 procenta hlasů. Současné průzkumy jí připisují 26 až 29 procent. Volby by tak nyní strana vyhrála.
Loni v květnu Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který má pravomoci civilní tajné služby, označil AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se kvůli tomu obrátila na soud a ten nařídil, aby ji BfV přestal takto označovat do definitivního soudního verdiktu. Nedávno zveřejněný odborný posudek konstatoval, že by návrh na zákaz strany měl u ústavního soudu naději na úspěch.
AfD před začátkem sjezdu čelila kritice kvůli výběru data jeho konání. Na sobotu totiž připadá sté výročí říšského sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) pozdějšího diktátora Adolfa Hitlera. Konal se tehdy ve Výmaru, který leží jen dvacet kilometrů východně od Erfurtu.
