Navzdory dobrým ekonomických údajům a snižujícímu se rozdílu v příjmech mezi západní a východní částí země se mnozí obyvatelé bývalé NDR cítí podle agentury znevýhodněni a ve veřejném životě upozaděni. AfD obviňuje německou vládu z rozprodávání země, protože podle této opoziční strany umožňuje masovou migraci, špatně řídí hospodářství či prosazuje „woke“ politiku ve společenských otázkách.
Tato kritika nachází odezvu především u voličů na východě země. V loňských spolkových volbách získala AfD v bývalé NDR rekordních 32 procent hlasů, což je podle AFP často vysvětlováno přetrvávající naštvaností, pocitem odcizení a ztráty národní identity.
Podle německého ministra kultury Wolframa Weimera krajně levicové i krajně pravicové strany více než 30 let po pádu berlínské zdi v roce 1989 bagatelizují zločiny komunistické vlády. „Režim přitom byl brutální diktaturou, bez svobodných voleb, svobody tisku a svobody pohybu. Vyznačoval se naopak Stasi, mučírnami a smrtícím pásem podél zdi,“ řekl Weimer s odkazem na východoněmeckou tajnou službu, která sledovala a perzekuovala občany.
Zmocněnkyně Spolkového sněmu pro oběti diktatury Sjednocené socialistické strany Německa (SED) Evelyn Zupkeová uvedla, že s tím, jak se NDR vzdaluje v dějinách, stává se její období pro některé lidi stále více přitažlivější. Zupkeová deníku Rheinische Post řekla, že se obává jednostranného a nostalgického výkladu, který by mohl zastřít realitu diktatury, a varovala před takzvanou ostalgií po komunistické minulosti. Ostalgie je výraz odvozený od německého slova ost (východ).
Berlínská zeď podle předsedkyně Spolkového sněmu Julie Klöcknerové zanechala v Německu stopu, která do dnešních dnů ovlivňuje postoje obyvatel země. Rozdílné názory na opatření v dobách pandemie covidu-19, migraci či vztah k Rusku podle ní často souvisí s výrazně odlišnými životními zkušenostmi. „Pro západní Němce se znovusjednocením země moc nezměnilo, pro východní Němce se změnilo vše,“ dodala podle AFP.
Komunistický režim NDR zahájil stavbu Berlínské zdi 13. srpna 1961, aby zabránil obyvatelům země v odchodu do Západního Německa. Zeď byla hlídána ozbrojenými bezpečnostními složkami a postupně opevňována a osazována strážními věžemi. Při pokusech o útěk do Západního Berlína zahynulo do pádu zdi 9. listopadu 1989 přes 100 lidí.
