Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.

„Prezidentem Trumpem představený program cel na drony ochrání národní bezpečnost Spojených států, jejich obranu a s ní spojenou průmyslovou základnu, a to podporou a vytvářením pracovních míst,“ uvedl Bílý dům. Trumpova administrativa zároveň podle agentury Reuters uvedla, že Spojené státy jsou na zahraničních dodávkách dronů „příliš závislé“.

Nejvyšší, stoprocentní sazba se bude vztahovat na drony určité velikosti nebo vybavené schopnostmi, které americká vláda považuje za zvlášť citlivé z hlediska národní bezpečnosti. Patří mezi ně stroje se vzletovou hmotností nejméně 25 kilogramů a drony vybavené termovizí.

Na menší drony a některé jejich komponenty se bude vztahovat 25procentní clo. Drony a součásti dovážené z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje, Lichtenštejnska, Švýcarska a Tchaj-wanu budou podléhat 15procentnímu clu. Na dovoz z Británie se bude vztahovat desetiprocentní sazba.

Většina nových cel začne platit za 21 dní. U komponentů, které nejsou považovány za zvlášť citlivé, začnou sazby platit 180 dní po podpisu výnosu, píše Reuters.

Dovoz podle USA představuje bezpečnostní riziko

V textu výnosu zveřejněném Bílým domem Trump uvedl, že ministr obchodu Howard Lutnick zkoumal dopady dovozu bezpilotních leteckých systémů. „Ministr zjistil, že podíl dovozu bezpilotních leteckých systémů od zahraničních výrobců je značný a že Spojené státy jsou příliš závislé na zahraničních zdrojích dronů a jejich komponentů,“ uvedl Trump.

Lutnick podle něj zároveň dospěl k závěru, že drony a jejich komponenty od některých zahraničních subjektů představují bezpečnostní riziko a že americký průmysl jich nevyrábí dostatek k pokrytí bezpečnostních potřeb země.

Trump učinil z cel jeden z hlavních nástrojů své obchodní i zahraniční politiky. Pokračuje v jejich zavádění i poté, co Nejvyšší soud USA 20. února zrušil většinu jeho nejrozsáhlejších cel zavedených na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Soud dospěl k závěru, že tento zákon prezidentovi nedává pravomoc jednostranně ukládat cla obchodním partnerům.

Share.
Exit mobile version