„Pokud to bude nutné, zlomíme nepřátelské síly a operační vojenský systém namířený proti nám,“ vysvětlil americký generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě (SACEUR).
Zdůraznil přitom, že hlavním cílem strategie je odstrašení Ruska od jakéhokoliv útoku na členské státy.
Související
„Teorii vítězství“ představil 12. října na bezpečnostním fóru ve Varšavě, informoval v úterý deník The Wall Street Journal. Aliance podle generála musí být schopna nejen zastavit případnou ruskou invazi, ale také zničit vojenské kapacity, které ji umožňují.
Koncepce počítá se třemi fázemi. Nejprve by spojenecké síly zastavily ruský postup na hranicích NATO. Následně by pomocí letectva, dělostřelectva, raket a dronů oslabovaly útočící jednotky. Ve třetí fázi by se zaměřily na zničení jejich zásobovacích tras, velitelských struktur a dalších prostředků nezbytných pro pokračování války.
Součástí úvah jsou také údery hluboko na ruském území. Cílem však není obsazování Ruska ani zahájení širšího konfliktu.
Čím by NATO udeřilo
Klíčovou roli mají sehrát přesné zbraně dlouhého dosahu, které umožňují zasahovat vojenské cíle stovky až tisíce kilometrů od frontové linie. Spojené státy disponují například střelami s plochou dráhou letu BGM-109 Tomahawk, zatímco evropské armády využívají britsko-francouzské Storm Shadow/SCALP-EG nebo německé Taurus.
Americké tomahawky mají v moderní variantě Block V dolet přibližně 1600 kilometrů, pohybují se podzvukovou rychlostí kolem 880 km/h a nesou konvenční bojovou hlavici vážící přibližně 450 kilogramů.
Britsko-francouzské střely Storm Shadow dosahují rychlosti přibližně 900 až 1000 km/h a jsou vybaveny zhruba 400- až 450kilogramovou průbojnou hlavicí BROACH, určenou mimo jiné k ničení opevněných objektů. Jejich oficiálně uváděný dolet přesahuje 250 kilometrů, podle nezávislých odhadů však mohou některé varianty zasahovat cíle vzdálené až 550 kilometrů.
Důležitou součástí amerického arzenálu jsou také balistické střely ATACMS a jejich modernější nástupce PrSM, které lze odpalovat z raketometů HIMARS a M270. Ty představují zcela jinou třídu zbraní.
Rakety ATACMS dosahují přibližně trojnásobku rychlosti zvuku, tedy kolem 3700 km/h. Jejich dolet podle varianty činí 165 až 300 kilometrů a moderní verze nesou přibližně 230kilogramovou tříštivo-trhavou hlavici.
Ještě výkonnější jsou nové střely PrSM, které mají dolet přes 500 kilometrů a přibližně 90kilogramovou bojovou hlavici. Jejich přesná maximální rychlost není veřejně potvrzena, odborné odhady se však pohybují kolem 3 machů. Výhodou PrSM je také možnost umístit dvě střely do jediného odpalovacího kontejneru HIMARS, zatímco ATACMS zabírá celý kontejner.
Právě zkušenosti z války na Ukrajině ukázaly, jak zásadní význam mohou mít útoky na nepřátelský týl. Ukrajinské síly pomocí západních střel Storm Shadow, vlastních střel FP-5 Flamingo a útočných dronů opakovaně zasahují ruské rafinerie, muniční sklady, vojenské továrny i velitelská stanoviště.
Tyto operace nutí Moskvu přesouvat protivzdušnou obranu od fronty a vynakládat další prostředky na ochranu strategických objektů.
Evropa zbrojí. A co Česko?
Evropské státy si přitom uvědomují, že jejich zásoby dalekonosných zbraní nejsou dostatečné pro dlouhodobý konflikt vysoké intenzity. Británie a Francie proto v roce 2025 oznámily obnovení výroby střel Storm Shadow a SCALP-EG, informoval server Meta Defence.
Německo mezitím připravuje modernizovanou střelu Taurus Neo, jejíž sériová výroba má začít v roce 2029. Nová varianta nabídne vylepšenou navigaci, vyšší odolnost proti elektronickému rušení a dolet přesahující 700 kilometrů.
Evropa současně investuje do desítek projektů levnějších střel s plochou dráhou letu, které by mohly doplnit drahé americké a evropské systémy. Mezi ně patří také český Narwhal společnosti LPP Holding. Tato podzvuková střela dosahuje podle výrobce rychlosti až 750 km/h a doletu až 772 kilometrů. V závislosti na variantě může nést bojovou hlavici o hmotnosti 40 až 200 kilogramů.
Narwhal navíc využívá vizuální navigaci podporovanou umělou inteligencí, která umožňuje pokračovat v letu i při rušení satelitního signálu. Firma plánuje jeho ověření v bojových podmínkách na Ukrajině a následné zahájení sériové výroby.
Významným problémem však zůstává cena jednotlivých střel. Moderní americký Tomahawk Block V stojí přibližně 3,6 milionu dolarů, tedy zhruba 75 až 80 milionů korun. Cena balistických střel ATACMS se podle varianty a zakázky pohybuje v desítkách milionů korun.
Ukrajinská společnost Fire Point naproti tomu uvádí, že její střela FP-5 Flamingo stojí přibližně 600 tisíc dolarů, tedy kolem 13 milionů korun. Levnější zbraně tak mohou umožnit výrazně rozsáhlejší údery, přestože se jejich technické schopnosti a odolnost proti protivzdušné obraně liší.
Další důvod, proč NATO přikládá úderům do hloubky takovou důležitost, je ekonomický. Jeden interceptor PAC-3 MSE do amerického systému Patriot stojí přibližně 80 milionů korun a jeho výroba nestačí pokrývat rostoucí poptávku.
Z vojenského i ekonomického hlediska proto může být výhodnější zničit nepřátelské odpalovací zařízení, sklady raket nebo výrobní závody než dlouhodobě sestřelovat jednotlivé střely. Princip lze jednoduše přirovnat k situaci, kdy je účinnější vyřadit lučištníka než sestřelovat každý vystřelený šíp.
