Veřejné vysoké školy letos podle předsedy České konference rektorů (ČKR) a rektora Vysoké školy chemicko-technologické Milana Pospíšila přijaly do bakalářských a takzvaných dlouhých magisterských programů meziročně asi o 6000 studentů více, nárůst financí tomu ale neodpovídá. Loni to bylo zhruba 63 500 studentů. Rok 2027 podle Pospíšila školy ustojí, problematický bude rok 2028. Hrozí, že školy budou muset přijímat méně studentů, uvedl.
Obavy týkající se přijímání nových studentů s ohledem na demografický vrchol nebere ministr školství Robert Plaga (za ANO) na lehkou váhu a je si vědom podfinancování vysokého školství. ČTK to dnes večer v reakci na vyjádření rektorů napsal mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura.
Provozní financování na vzdělávací činnost VŠ v návrhu rozpočtu na příští rok roste o miliardu korun, uvedl. Rozpočet vysokých škol by měl v příštím roce činit 35,9 miliardy korun, letos mají podle schváleného rozpočtu asi 36,2 miliardy korun.
Podfinancování vysokých škol je podle rektorů celospolečenský problém, který bude mít dopad především na mladé lidi a jejich rodiny. Na vysoké školy míří populačně silné ročníky, které budou v příštích letech dokončovat studium na středních školách.
Rektoři si uvědomují, že po demografickém vrcholu bude studentů zase ubývat, uvedla rektorka Akademie múzických umění v Praze Ingeborg Radok Žádná. VŠ by ale podle ní měly být institucemi, které budou lidem poskytovat celoživotní vzdělání, které podle ní bude do budoucna potřeba.
Soukromé vysoké školy nekopírují nabídku studijních programů veřejných VŠ, nejsou proto schopné případný výpadek financování navýšením svých kapacit, uvedla místopředsedkyně ČKR pro záležitosti soukromých vysokých škol a rektorka Vysoké školy zdravotnické Jitka Němcová. Studijní programy, které nabízí soukromé školy, jsou podle ní velmi specifické.
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) dříve uvedl, že se mu podařilo pro VŠ vyjednat meziroční nárůst o jednu miliardu korun ve střednědobém výhledu na rok 2028 a další jednu miliardu v roce 2029. Částka, kterou by vysoké školy potřebovaly, aby byly schopny fungovat, by byla navýšení v každém roce o tři miliardy korun, nikoliv o miliardu, uvedl Pospíšil.
Růst ve střednědobém výhledu je podle Plagy klíčový. Považuje to za jasný signál, že je jeho hlavním cílem zlepšovat výchozí vyjednávací pozici a budoucí rozvoj vysokých škol a využít tak příležitost, kterou silné populační ročníky ekonomice a společnosti dávají, uvedl Macura.
Většinu svých peněz, asi 95 procent, získávají veřejné vysoké školy podle Pospíšila z veřejných rozpočtů, asi pět procent je z neveřejných zdrojů.
Vysokým školám podle rektorů kvůli nedostatečným financím hrozí, že nebudou konkurenceschopné a budou z nich odcházet akademici. To se podle nich projeví na kvalitě vzdělávání.
Rektoři také poukázali na to, že je v Česku méně vysokoškolsky vzdělaných lidí, než je průměr Evropské unie (EU). Vysokoškolské vzdělání má v Česku nadále méně lidí, než je průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Takzvané terciární vzdělání má v ČR 29 procent lidí ve věku 25 až 64 let, průměr zemí OECD je 43 procent. Vyplývá to z poslední zprávy OECD. Průměr EU je podle zprávy asi 39 procent.