Místopředseda Sněmovny a stínový ministr financí Jan Skopeček uvedl, že ODS by měla usilovat o nižší daňové zatížení práce, výpadek příjmů ve státním rozpočtu by podle něj mělo nahradit zvýšení podílu ze spotřebních a majetkových daní.
Skopeček také slíbil změnu rozpočtového určení daní s cílem bonifikovat obce, které vytvářejí podmínky pro podnikatele, a posílení norem rozpočtové odpovědnosti.
Stínový ministr průmyslu a obchodu Pavel Drobil vybídl k vytvoření národního investičního fondu, který by umožnil investice do infrastruktury, zdravotnictví a sociálních služeb. Do fondu Národ sobě! by podle něj mohli vkládat peníze drobní střadatelé a stát by do něj mohl vložit výnosy z privatizace státních podílů ve firmách. Fond by umožnil masivní investice do infrastruktury, zdravotnictví a sociálních služeb, dodal.
„V obecné rovině jsou základní teze jako daňová reforma s přesunem daňové zátěže od práce ke spotřebě či k majetkovým daním a posílení rozpočtové odpovědnosti ideálně na ústavní úrovni správným směrem,“ uvedl analytik Deloitte David Marek.
Upozornil ale, že mezi formulováním idejí a jejich uskutečněním je dlouhá cesta. Připomněl, že podobné kroky bylo možné realizovat již v minulém volebním období, kdy byla ODS s dalšími stranami ve vládě. „Na druhé straně, lepší pozdě, nežli později,“ dodal.
Podobně se vyjádřil i hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. Podle něj jsou spotřební a majetkové daně obecně ekonomicky efektivnější než zdanění pracovních příjmů. Varoval však před opakováním minulé zkušenosti. „Poslední česká zkušenost je totiž taková, že se snížilo zdanění práce zrušením superhrubé mzdy a k žádnému odpovídajícímu opatření v jiných daních nedošlo, z čehož si dodnes neseme obří deficit,“ uvedl.
Podle Hradila by bylo na místě také na konferenci zmíněné posílení ochrany pravidel rozpočtové kázně. Současná pravidla byla podle něj opakovaně upravována nebo obcházena ve chvíli, kdy politikům přestávala vyhovovat. Za přínosnou označil také myšlenku změnit rozpočtové určení daní, aby obce více motivovalo k podpoře podnikání a ekonomického rozvoje.
Na konferenci zazněla otázka přijetí eura. Zatímco Skopeček před společnou evropskou měnou varoval, stínový ministr průmyslu a obchodu Pavel Drobil připustil její možné přijetí za splnění určitých podmínek. Debata o euru podle Hradila v poslední době získává neúměrně velkou pozornost. „Nemáme pádný důvod si myslet, že by přechod na euro představoval zásadní výhodu ani riziko,“ dodal.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v sobotním komentáři upozornil na možné dopady přijetí eura na trh bydlení. Podle něj by levnější úvěry po vstupu do eurozóny mohly v podmínkách nedostatečné bytové výstavby dále zvýšit ceny nemovitostí. To by mohlo zhoršit dostupnost bydlení pro mladé rodiny a nepřímo negativně ovlivnit porodnost. Za klíčové proto označuje zrychlení výstavby nových bytů.
Na konferenci zazněly i další návrhy – například stínový ministr dopravy Jakub Stárek nabízel zavedení sjednocené jízdenky pro hromadnou dopravu bez ohledu na dopravce. Budoucnost vidí v systému MaaS (Mobility as a Service), což je digitální dopravní systém integrující různé druhy dopravy do jediné celonárodní aplikace. Umožňuje uživatelům plánovat, rezervovat a platit za cesty například s využitím plateb typu pay-as-you-go nebo předplatného.
Podle poslance a stínového ministra zdravotnictví Štěpána Slováka by zdravotní pojišťovny ze zákonného pojištění neměly hradit stravovací a pobytové služby v nemocnicích. Jejich hlavním cílem by měla zůstat úhrada zdravotní péče, měly by ale umožnit se lidem připojistit, uvedl na ideové konferenci ODS poslanec, který také označil regulační poplatek 90 korun za využití lékařské pohotovosti za nízký.
Slovák své návrhy zdůvodnil tím, že zdravotní pojišťovny by měly financovat především nezbytné zdravotní služby, nikoli doplňkové či zbytné. Chtěl by také motivovat lidi k péči o zdraví a předcházení chorob například sníženými odvody na zdravotní pojištění. Současně by chtěl posílit roli praktických lékařů a návštěvy dalších zpoplatnit. „Není normální obcházet lékaře a neplatit za to ani korunu,“ dodal.
Další poslanec a stínový ministr práce a sociálních věcí Jiří Havránek (ODS) by chtěl zvýšit flexibilitu zaměstnanců a rozšířit okruh důvodů pro výpověď ve zkrácené jednoměsíční lhůtě. Konkrétnější ale nebyl. Havránek označil za důležitou také obranu důchodové reformy bývalé vlády Petra Fialy (ODS) včetně posouvání věku odchodu do starobní penze.
Školy by měly podle poslankyně ODS a stínové ministryně školství Renáty Zajíčkové (ODS) zajistit každému žáku od čtvrté či páté třídy tablet s programy nezbytnými k výuce, aby při ní nepoužíval vlastní mobilní telefon i k jiným činnostem. Zajíčková také zopakovala návrh zkrátit devítiletou základní školní docházku na osm let s tím, že povinné by byly dva roky střední školy, „aby dítě dozrálo v odpovědného občana“.
Devátá třída základní školy je podle poslankyně ODS „vysoce neefektivní“ čekárna na středoškolské přijímací zkoušky. I kvůli odkladům školní docházky to vede k tomu, že někteří studenti maturují až ve 20 letech. „Musíme vzdělávací dráhu zkrátit,“ dodala poslankyně.
Podle ní je také třeba změnit zákon o vysokých školách, které by měly být financovány z více zdrojů včetně soukromých. Kromě školného poslankyně zmínila zápisné nebo zpoplatnění prodlužovaného studia. „Vzdělávání musíme vnímat jako silné ekonomické téma, ne jako vedlejší nebo doplňkové téma,“ dodala Zajíčková.
