Polský prezident Karol Nawrocki se rozhodl odebrat svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému Řád bílé orlice, nejvyšší polské vyznamenání, informují agentura PAP a další média. Zelenskyj vyvolal v zemi vlnu kritiky, když přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil za její úspěchy v bojích proti Rusku přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Nacionalističtí povstalci se přitom podíleli na masakrech Poláků za druhé světové války. Kyjev označil postup Varšavy za chybu.
„Nemůžeme zapomínat na naši historii, nemůžeme se vzdát naší paměti a nemůžeme se zříci důstojnosti našich obětí,“ prohlásil ve videu na síti X Nawrocki. Uvedl, že jeho rozhodnutí není namířeno proti ukrajinskému lidu a že nijak nemění strategické směřování polské bezpečnostní politiky. Zdůraznil, že se také nic nemění na polské podpoře Ukrajiny v její obraně před ruskou invazí.
Polští představitelé marně žádali Kyjev, aby rozhodnutí změnil. Polský premiér Donald Tusk před týdnem vyzval Nawrockého a Zelenského, aby spolu věc projednali.
Polský národně-konzervativní prezident Nawrocki v reakci na pojmenování ukrajinské jednotky po UPA řekl, že Ukrajina není mentálně připravená na to, aby se stala členem evropské rodiny. Už minulý týden svolal schůzi rady, aby zvážila odebrání řádu Zelenskému.
Ukrajinský prezident vyznamenání v roce 2023 obdržel od tehdejší hlavy polského státu Andrzeje Dudy. Polská média před týdnem uváděla, že odebrání nejvyššího polského řádu by vyžadovalo souhlas Tuska. To v pátek zopakoval portál Onet, podle kterého premiér musí prezidentovo rozhodnutí kontrasignovat.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil Nawrockého krok za strategickou chybu a neuctivost, ze které bude mít užitek jen Moskva. „Litujeme, že ve Varšavě převládly emoce,“ uvedl s tím, že polský krok je nezdvořilý nejen vůči Zelenskému, ale celému ukrajinskému státu.
Sybiha dodal, že v této situaci nevidí možnost, že by si mohl ponechat vysoké polské vyznamenání, Řád za zásluhy Polské republiky, který obdržel v roce 2022. „V brzké době ho Polsku vrátím,“ uvedl. Polské představitele, které označil za přátele, vyzval k návratu k rovnocennému dialogu.
Volyňský masakr
Polsko patří od počátku velké ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 k největším podporovatelům Kyjeva. Vzájemné vztahy nicméně zatěžují některé historické události, zejména takzvaný volyňský masakr z let 1943 až 1944, kdy ukrajinští nacionalisté podle odhadů historiků povraždili 50 tisíc až 100 tisíc Poláků včetně žen a dětí.
Oběťmi se na Volyni na západě Ukrajiny v menší míře stali i místní Rusové, Židé, Arméni a Češi. Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při odvetných akcích polské Zemské armády proti ukrajinským vesnicím, při kterých podle odhadů zahynulo až 20 tisíc Ukrajinců.
