Státní regulace cen paliv by před prázdninami mohla skončit – na dotaz ČT to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Důvodem jsou zejména klesající ceny ropy. Regulace cen dopadla na provozovatele čerpacích stanic – první už oznámil, že kvůli opatření podal žalobu k Městskému soudu v Praze na ministerstvo financí. Další zvažují, že se připojí. Unie nezávislých petrolejářů odhaduje ztráty na 50 až 100 milionů.

Téma ukončení státní regulace cen paliv chce Schillerová otevřít na pondělním zasedání vlády. Definitivně pak podle ní rozhodne právě kabinet, a to na základě informací z trhu a po konzultaci s odborníky.

„Je docela možné, že opatření ukončíme, ale v tuto chvíli je to velmi předběžné. Musím si vyhodnotit všechny okolnosti – jak se vyvíjí cena, jak se vyvíjí to, že se uklidňuje konflikt,“ řekla Schillerová s tím, že věc kromě expertů probere i s Čeprem a zástupci trhu. „Máme ještě pár dnů, ale skutečně tak, jak se to vyvíjí, je docela možné, že skončíme,“ dodala.

Například čerpací stanice na Královéhradecku, kde štáb ČT natáčel, objednává pohonné hmoty jedenkrát až dvakrát týdně, dohromady tady tak majitel prodá 5 až 14 tisíc litrů nafty za týden. Státní regulace cen podle majitele způsobila, že pumpa občas prodávala naftu se ztrátou.

„Naše ztráty byly hlavně ze začátku nařízených regulací. Ta naše ztráta tam byla asi 10 800 korun. Pokud bychom dopočítali i marži, tak ta ztráta pro nás byla asi 38 tisíc,“ popsal problém majitel čerpací stanice Tomáš Jarkovský, který aktuálně zvažuje, jestli opatření také zažaluje. Vládní zásah podle něj pocítily hlavně menší provozy.

Krok, kdy by majitelé benzinek stát zažalovali, je podle něj správný, protože pro malé čerpadláře bylo opatření diskriminační. „My jsme bohužel nakoupili před nařízením naftu poměrně draho, tak potom logicky prodáváte se ztrátou,“ sdělil.

„Tohle nebylo tržní prostředí, to bylo prostě rozhodnutí vlády. Takže je pochopitelné, že kdo je rozhodnutím vlády donucen prodávat se ztrátou, tak teď žádá kompenzaci,“ říká Ivan Indráček z SČS – Unie nezávislých petrolejářů.

Česko má jednu z vůbec nejhustějších sítí čerpacích stanic. Těch veřejných funguje přes 3900. Dělí se o ně zhruba patnáct set majitelů. Velkých sítí s víc než padesáti provozovnami existuje v Česku osm. Skoro třináct set subjektů vlastní jen jednu benzinku.

Podle ekonomky je důležité opatření včas zastavit

Ministerstvo financí stanovuje cenové stropy na základě třídenního průměru velkoobchodních cen. Maximální marži provozovatelů čerpacích stanic pak určilo na tři koruny za litr. Dočasně snížená je i spotřební daň na naftu.

Šéfka financí s odkazem na výraznou inflaci před několika lety prohlásila, že opatření bylo provedeno včas. „Já si stojím za svým krokem. Jako právník říkám – ať si každý hájí svá práva, ale pokud se tak stane, tak ministerstvo bude bránit své kroky,“ avizovala Schillerová.

Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je ale vládní opatření nesmysl od začátku. „Česká republika má v oblasti prodeje pohonných hmot velmi silné konkurenční prostředí a jakákoli podobná regulace vždy ve finále poškodí konečné spotřebitele,“ tvrdí.

Zatímco část firem upozorňuje, že je ještě potřeba cenové stropy zachovat, někteří ekonomové k tomu nevidí důvod. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská vysvětlila, že vždy je dobré podobná opatření včas zastavit. „V době, kdy nám začínají klesat ceny ropy, není dobré udržovat ty cenové stropy, protože ono je to magnetizuje a ceny se spíše drží těm stropům, než aby klesaly samy,“ sdělila.

Právě ceny ropy pak budou hrát podle Schillerové jednu z hlavních rolí v rozhodování, zda se kabinet rozhodne stropy ponechat.

Podle investičního ředitele Amundi Asset Management Petra Zajíce je zprovoznění Hormuzského průlivu jen třetina problému. „Další část je potom v těch produkčních kapacitách zemí Perského zálivu – ať už v ropě, nebo v ropných produktech,“ dodal.

Share.
Exit mobile version