„Stejně jako chráníme možnost vyznávat náboženství, chráníme i naši demokracii. Nechci, aby naše vnoučata vyrůstala v islámském státě,“ prohlásil Stocker v pondělním rozhovoru pro ORF.
Kancléř zdůraznil, že každý člověk v Rakousku může věřit, čemu chce, a že svobodu vyznání garantuje ústava. Dodal však, že jiná situace nastává ve chvíli, kdy se začíná rozlišovat mezi věřícími a nevěřícími, zpochybňuje se rovnost mužů a žen nebo někdo z politických či náboženských důvodů útočí na demokratické uspořádání země.
Stocker zároveň vyzdvihl roli své Lidové strany (ÖVP), která podle něj sehrála klíčovou roli při změně přístupu k migraci v Evropě. Připomněl, že v první polovině letošního roku Rakousko poprvé zaznamenalo více deportací než samotných žádostí o azyl.
Muslimští žáci ve Vídni převládají
V této souvislosti upozornil i na měnící se situaci v rakouském školství, zejména v hlavním městě. „Ve Vídni tvoří muslimští žáci relativní většinu. Stanou se z nich demokraté, kteří budou respektovat právní stát a začlení se do naší společnosti, nebo je ovlivní islamismus? Já chci, aby z nich byli demokraté,“ prohlásil.
Kancléř tím narážel na vývoj, o kterém se v zemi diskutuje již delší dobu. Podle údajů vídeňského školského úřadu za školní rok 2025/26 tvoří muslimové 38,3 procenta všech žáků. Na základních školách jejich podíl vzrostl na 42 procent a na středních školách se blíží polovině. Ačkoliv nemají absolutní většinu, jsou ve vídeňských školách nejsilnější náboženskou skupinou.
Deník Pravda pak připomíná údaj, podle kterého na vídeňských základních školách tvoří děti s němčinou jako mateřským jazykem méně než polovinu, přičemž v řadě tříd převažují školáci z přistěhovaleckých rodin, kteří při nástupu do první třídy německy prakticky vůbec neumí.
Politickou debatu vyvolala také nedávná studie o náboženských postojích mládeže. Z průzkumu mezi 1200 respondenty ve věku 14 až 21 let vyplynulo, že 41 procent muslimských dětí považuje pravidla svého náboženství za nadřazená rakouským zákonům. Mezi křesťanskými vrstevníky tento názor zastává 21 procent.
Výzkumníci zároveň zjišťovali ochotu bránit víru násilím. Výsledek ukázal, že 46 procent muslimských respondentů je připraveno „bojovat a zemřít“ za své náboženství, zatímco u křesťanů to bylo 24 procent. Vedoucí studie Kenan Güngör označil výsledky za „velmi znepokojivé“ s tím, že náboženství hraje při utváření identity muslimské mládeže výrazně dominantnější roli.
„My jsme pány v našem domě“
„Ano, máme problém s migrací a integrací,“ přiznal Stocker už ve svém předchozím videoprojevu. Většina lidí v Rakousku podle něj pravidla dodržuje, ale nelze zavírat oči před projevy neúcty vůči ženám, odmítáním integrace či nerespektováním zákonů. „My jsme pány v našem domě. U nás platí naše zákony,“ prohlásil rozhodně.
Stockerova koaliční vláda, složená z jeho lidovců (ÖVP), sociálních demokratů (SPÖ) a liberálů z NEOS, prosazuje přísnější azylovou politiku od svého nástupu do úřadu před rokem a půl.
Nyní připravuje legislativní balíček, který rozšíří seznam zakázaných extremistických symbolů a organizací (včetně Muslimského bratrstva či Šedých vlků), zrychlí zavírání radikálních mešit a zpřísní zákaz zahraničního financování náboženských spolků.
Nové pravomoci mají získat i úřady. Ty mají tvrději zasahovat proti takzvaným mravnostním strážcům na školách a chránit žáky před náboženským nátlakem. Pro cizince a žadatele o azyl má být šíření politického islámu, popírání demokratického řádu nebo šikana spolužáků důvodem ke ztrátě ochrany a následnému vyhoštění ze země.