Voliči ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vybírají nové poslance zemského sněmu. Podle průzkumů vyhraje Alternativa pro Německo (AfD), kterou už od roku 2023 zemská tajná služba považuje za prokazatelně pravicově extremistickou. Dostat by mohla 40 až 43 procent hlasů. Rozhodující pro budoucnost země i další vývoj celého Německa bude to, zda AfD získá většinu mandátů a bude moci sestavit jednobarevnou vládu.
Poslední průzkum zveřejněný před volbami připisoval AfD 41 procent. Její lídr, 35letý Ulrich Siegmund, by se mohl stát prvním premiérem některé německé spolkové země ze strany AfD, která vznikla v roce 2013. Jen zisk většiny křesel by AfD umožnil sestavit jednobarevnou vládu.
Pokud AfD většinu křesel ve sněmu v Magdeburku nezíská, bude skládání příští vládní koalice pravděpodobně složité. Na druhém místě skončí podle průzkumů Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho, které na celostátní úrovni předsedá kancléř Friedrich Merz. Získat by mohla 22 až 23 procent hlasů.
Siegmund svůj hlas odevzdal v historickém městě Tangermünde, v němž žije. K volební místnosti přijel na modrém mopedu značky Simson. Ikonické motocykly a mopedy východoněmecké výroby využívala AfD v kampani navzdory tomu, že to kritizovali potomci židovské rodiny Simsonových, která s jejich výrobou v Suhlu začala. V Magdeburku odhlasoval premiér Schulze. „Tak uvidíme,“ řekl stručně.
Vysoká volební účast
Volební účast byla podle agentury DPA v poledne výrazně vyšší než při zemských volbách před pěti lety. Hlasovalo 34,7 procenta voličů, zatímco v roce 2021 to bylo 22,4 procenta. „Nepřiměřeně dlouho“ kvůli tomu ale podle zemského volebního úřadu nikdo u žádné z více než 2100 místností čekat nemusel.
Schulze by mohl po volbách zkusit vytvořit vládu se sociální demokracií (SPD) a Zelenými, zřejmě by ale byla menšinová. Potřebovala by tak toleranci radikálně levicové strany Levice, která zřejmě získá 11 až 13 procent hlasů. Levice chce ale v takovém případě prosadit své priority do vládního programu. CDU podle stanov nesmí spolupracovat na vládní úrovni ani s AfD, ani s Levicí.
Dosud Sasku-Anhaltsku vládla koalice CDU, SPD a svobodných demokratů (FDP), kteří se ovšem podle průzkumů do sněmu už neprobojují.
Voliči v Sasku-Anhaltsku mají dva hlasy. Prvním z nich volí přímo kandidáta v daném obvodu, druhým dávají hlas jednotlivým stranám. Některé iniciativy před volbami vyzývaly, aby lidé volili takticky a zabránili nástupu AfD k moci.
Pokud strana ve většinové části voleb získá víc křesel než v poměrné, jde o takzvané převislé mandáty. Ostatní strany pak mají nárok na takzvané vyrovnávací mandáty. Počet poslanců je tak po každých volbách jiný.
Volební místnosti se otevřely v 08:00 a uzavřou se v 18:00. Krátce poté by měly být k dispozici první prognózy výsledků. S předběžným výsledkem voleb lze počítat v pondělí nad ránem.
Sasko-Anhaltsko je spolková země na východě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má zhruba 2,1 milionu obyvatel, z toho přibližně 240 tisíc žije v metropoli Magdeburku a 220 tisíc v Halle. K volebním urnám může přijít zhruba 1,7 milionu voličů. Sasko-Anhaltsko patří v rámci Německa k zemím s nejslabšími hospodářskými výsledky.