Podle Weidelové stál německý ekonomický úspěch dlouhá desetiletí na levných energiích z Ruska. Vzhledem k slabému hospodářskému růstu posledních let by proto podle ní mělo Německo obnovit energetickou spolupráci s Moskvou a opravit zničené potrubí Nord Stream 1.
Že to AfD s návratem k ruskému byznysu myslí vážně, dokazuje i čerstvá cesta jejího poslance Markuse Frohnmaiera přímo do Moskvy, kde jednal o obnovení dodávek s šéfem Gazpromu Alexejem Millerem.
„Německo si musí dát pozor, aby mu neutekla možnost vrátit se na ruský trh,“ komentoval to stručně Frohnmaier.
Weidelová zároveň kritizuje rostoucí německé nákupy energetických surovin ze Spojených států. Tvrdí, že tím Berlín pouze vyměnil jednu závislost za druhou — tentokrát však za výrazně vyšší cenu.
Ceny dramaticky vzrostly
Před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 pocházelo z Ruska více než 30 procent německého dovozu ropy a přes 50 procent dováženého plynu.
Odstřižení od ruských energetických surovin proto pro německou ekonomiku znamenalo výrazný šok. Prudké zdražení energií zasáhlo především průmysl, který byl po desetiletí postaven na levných a stabilních dodávkách.
Dramatický nárůst cen byl patrný zejména v létě 2022. V srpnu téhož roku se cena plynu vyšplhala na 338 eur za megawatthodinu, tedy zhruba pětinásobek únorové úrovně.
Dopady energetické krize se promítly i do německého automobilového průmyslu. Největší automobilka v zemi Volkswagen zvažuje rozsáhlé propouštění, které by se mohlo dotknout až 100 tisíc zaměstnanců.
Křehká podpora Ukrajiny
Výroky šéfky AfD zároveň ukazují, jak křehká může být dlouhodobá evropská podpora Ukrajiny. Současná německá vláda patří mezi největší podporovatele Kyjeva a po výpadku americké pomoci se Německo stalo nejdůležitějším dárcem napadené země.
Německá veřejnost je však v otázce další podpory rozdělenější než politické vedení země. Podle průzkumu z února 2026 se přesto 52 procent respondentů vyslovilo pro silnější podporu Ukrajiny.
Hlavním tématem je stále migrace
Energetika a vztahy s Ruskem ale nejsou hlavním tématem, na němž AfD staví svůj růst. Hlavním mobilizačním tématem strany zůstává migrace.
AfD dlouhodobě kritizuje nelegální migraci a ve svém programu slibuje konec masového přistěhovalectví. Zároveň tvrdí, že chce upřednostňovat kvalifikované migranty, kteří jsou schopni se integrovat do německé společnosti.
Strana současně prosazuje tvrdší deportační politiku. Část představitelů AfD mluví o rozsáhlých deportacích lidí cizího původu, a to i v případech, kdy mají v Německu trvalý pobyt nebo občanství.
AfD je také dlouhodobě ostře kritická vůči islámu. Navrhuje omezit zahraniční financování mešit, zakázat některé islámské oděvy, například burku, a zavést bezpečnostní prověrky pro imámy.
Cestu blokuje sanitární kordón
Weidelová vystupuje před nadcházejícími volbami sebevědomě. Podle ní by vítězství AfD v Meklenbursku-Předním Pomořansku a Sasku-Anhaltsku mohlo zásadně změnit německou politiku. Pokud by strana uspěla ve dvou spolkových zemích, považuje Weidelová kancléřství v roce 2029 za reálný cíl.
Proti AfD však stojí takzvaný sanitární kordón. Ostatní německé politické strany napříč spektrem odmítají s AfD spolupracovat. Strana je navíc pod dlouhodobým dohledem německých bezpečnostních institucí a opakovaně čelí obviněním z extremismu.
AfD má za sebou řadu kontroverzí. Durynský lídr strany Björn Höcke opakovaně vyvolal pobouření zlehčováním holokaustu. Europoslanec Maximilian Krah se zase dostal pod tlak kvůli kauze svého spolupracovníka Ťien Kua, který byl podezřelý ze špionáže pro čínskou tajnou službu MSS.
Krah byl zároveň kritizován kvůli kontaktům s Viktorem Medvedčukem, ukrajinským oligarchou a blízkým spojencem Vladimira Putina. Medvedčuk byl po invazi zatčen a následně vyměněn za ukrajinské válečné zajatce.
Weidelová se v závěru rozhovoru snažila zmírnit obavy voličů a odmítla, že by AfD byla extremistickou stranou. Podle ní jde o politickou sílu pro obyčejné lidi. Právě kombinace ekonomické frustrace a především odporu k migraci ukazuje, proč se AfD daří oslovovat stále širší část německé společnosti.
