Morálka posádky podle něj zatím drží a všichni se snaží pokračovat ve svých každodenních aktivitách, přesto se však napětí začíná pomalu projevovat.
Křehké příměří mezi Spojenými státy a Íránem vzbudilo u námořníků trochu naděje, ale konec války stále není na obzoru. „Každý den se snažíme udržet pozitivní atmosféru pomocí otevřených rozhovorů a drobných týmových aktivit, které všem pomáhají zlepšit náladu.“
Posádka během hlídek několikrát zahlédla sestřelení dronů a raket, jak na obzoru tak poblíž lodi. „Tyto chvíle byly těžké a vyvolaly u posádky pořádné napětí,“ řekl Dhar.
„Nikdo z nás nečekal, že k takové válečné situaci dojde,“ uvedl a dodal, že spolehlivé připojení k internetu jim pomáhá zůstat v kontaktu s rodinami. „Takové rozhovory a zprávy nám opravdu pomáhají a dávají nám sílu.“
V Perském zálivu uvízly stovky lodí, včetně tankerů s ropou a plynem i nákladních plavidel, a s nimi přibližně dvacet tisíc námořníků, kteří nemohou proplout Hormuzským průlivem. Touto námořní cestou běžně proudí asi pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu.
Podle společnosti Lloyd’s List Intelligence, která se zabývá námořní dopravou, proplulo úžinou v týdnu od 13. až 19. dubna zhruba 80 plavidel, zatímco před válkou to bylo okolo 130 a více lodí denně. Od začátku války byly desítky lodí napadeny a podle OSN bylo zabito nejméně deset námořníků.
Přestože americký prezident Donald Trump minulý týden prodloužil příměří na neurčito, USA nadále blokují íránské přístavy. Írán v reakci ostřeloval lodě v průlivu a dvě z nich zadržel.
„Námořníci jsou základní součástí světového obchodu, přesto nás regionální konflikty postihují nejvíce,“ řekl kapitán Árun Kumár Rádžendrán, který také uvízl se svou posádkou tankeru na přibližně osm týdnů.
Na uvázlých lodí se nacházely tisíce indických námořníků, kteří strávili dny ve strachu a izolaci, uvedl Manodž Kumár Jádav z indického odborového svazu námořníků Forward Seamen’s Union of India (FSUI). Jejich lodě kotvily poblíž íránských přístavů Bandar-Abbás a Chorramšahr, přičemž k výbuchům někdy docházelo jen několik set metrů od námořníků.
„Sledovali výbuchy ze svých palub,“ řekl a dodal, že jeho odborový svaz denně přijímá tísňová volání od posádek a jejich rodin. „Mnozí z nich se plavili poprvé. Můžete si tedy představit, jakým psychickým stavem si procházeli.“
Indie, jeden z největších světových dodavatelů námořní pracovní síly, má v tomto regionu více než 20 tisíc svých občanů pracujících na lodích plujících pod cizí vlajkou, z nichž mnozí se nacházejí mimo dosah koordinovaných evakuačních opatření. Indické ministerstvo námořní dopravy minulý týden uvedlo, že od začátku konfliktu bylo evakuováno nejméně 2680 námořníků.
Jádav uvedl, že mnoho námořníků hlásilo akutní nedostatek potravin a pitné vody, přičemž některé lodě musely zavést přídělový systém. Komunikace s rodinami v Indii byla sporadická kvůli výpadkům internetu a rušení signálu. Když byl kontakt možný, námořníci často platili vysoké roamingové poplatky za pouhých několik minut hovoru, řekl. Rodiny námořníků jsou stále více znepokojené a požadují bezpečný návrat svých blízkých.
„Největším problémem je nejistota. Nevíme, kdy se Hormuzský průliv znovu otevře,“ řekl indonéský kapitán na palubě řecké nákladní lodi Reza Muhammad Saleh, který je spolu se svou posádkou uvízlý více než měsíc poblíž Ománu. „Někdy máme pocit, že je to bezpečné, pak najednou není. Dnes jsme v bezpečí. Jak to bude zítra, nikdo neví,“ řekl.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) včetně dalších společností vyzvaly k vytvoření bezpečného koridoru pro obchodní plavidla v této úžině. Většina lodí stále nemůže úžinou proplout, ačkoli Írán prohlásil, že průliv je otevřen plavidlům, která nepovažuje za nepřátelská. Za proplutí chtěl vybírat mýtné.
Írán údajně umístil do námořní cesty miny. Trump minulý týden prohlásil, že USA odstraňují íránské miny a budou střílet na lodě, které v této oblasti miny kladou. Vzhledem ke zvýšenému riziku min a útoků na lodě „neexistuje v Hormuzském průlivu žádná bezpečná přeprava“, uvedl generální tajemník IMO Arsenio Dominguez.
