Od našeho zvláštního zpravodaje ve Štrasburku – Tady na francouzském břehu veletoku Rýn se každoročně odehraje hned 12 řádných plenárních zasedání Evropského parlamentu. To první zářijové je ovšem podle pravidelných návštěvníků tím nejpopulárnějším a přitahuje největší pozornost, což potvrzuje i obrovské množství novinářů.
Důvodem zájmu je hlavně Zpráva o stavu unie, kde předsedkyně Evropské komise shrnuje to nejdůležitější, co se za poslední rok odehrálo, a nastavuje priority do roku dalšího.
„Rychlost změn je neuvěřitelná. Výzvy jsou mimořádné. Když se tedy dnes podívám na Evropu, vidím to takto: Stav naší Unie je nejsilnější, jaký kdy byl. Zároveň se však stav naší Unie může zdát stejně křehký jako kdykoli předtím,“ zahájila von der Leyenová svůj téměř hodinu trvající projev.
Podle ní je třeba budovat nezávislou Evropu, která má sílu jednat. Sedmadvacítka nesmí dovolit, aby demokracii podkopávaly loutky autoritářských režimů, a využije všechny páky ke snížení obchodního deficitu s Čínou a závislosti na ní. Evropská komise podle ní podpoří surovinovou nezávislost.
Neshody na tom, co by mělo zaznít
Analytici, komentátoři či europoslanci se v debatách před projevem nemohli shodnout na tom, co by vlastně od šéfky Komise mělo zaznít. Mluvilo se o hospodářské kondici, konkurenceschopnosti, obraně a bezpečnosti, migraci, prohloubení společného trhu a zjednodušení podmínek pro podnikatele či geopolitice.
Kvůli poslednímu zmíněnému tématu dokonce do Štrasburku přijel i kanadský premiér Mark Carney, média kvůli tomu spekulovala o tom, jakou úroveň spolupráce v souvislosti s příjezdem kanadského lídra oznámí.
Aliance s Kanadou
Kanada by se podle ní měla stát prvním přidruženým členem Evropské unie. „V tomto novém světě musíme naléhavě přehodnotit naše partnerství. A budovat globální koalice na podporu naší odolnosti a demokracie. A i v tomto ohledu může převzít vedoucí úlohu pouze Evropa – díky své velikosti a síle,“ řekla „Šéfevropanka“ s tím, že Carneyho přítomnost zde je „symbolem trvalého přátelství mezi našimi národy“.
Připomněla, že díky dohodě CETA (obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Kanadou, která má usnadnit obchod, investice a hospodářskou spolupráci – pozn. red.) vzrostl obchod se zbožím za méně než deset let o 75 %. „Od dohody CETA přejdeme k Alianci pro budoucnost,“ uvedla.
V ní se mají Evropa s Kanadou věnovat spolupráci na technologiích, propojovat obranné a průmyslové základny. Z Arktidy chce nová aliance udělat společný vlajkový projekt a zabývat se energetikou, kritickými minerály a bateriemi. A také umělou inteligencí, kvantovou technologií, kybernetickou bezpečností a ekonomickou bezpečností,“ prohlásila.
O unijní ekonomice
Významnou část projevu věnovala ekonomice. Uvedla, že evropské hospodářství zvládlo dopady válek na Blízkém východě lépe, než se očekávalo, a nezaměstnanost zůstává poblíž historických minim. Zároveň však upozornila na přetrvávající tlak vysokých cen energií a nákladů na financování.
Podle ní Evropa disponuje obrovským trhem, špičkovým průmyslem i silnou měnou, stále však nedokáže plně využívat svůj potenciál kvůli roztříštěnosti kapitálu, sítí a investic.
Šéfka Komise proto vyzdvihla plán dokončení jednotného trhu. Připomněla politickou dohodu o takzvané cestovní mapě „Jedna Evropa, jeden trh“ a vyzvala členské státy, aby do konce příštího roku dokončily reformy. Současně slíbila další zrychlení povolovacích procesů a omezení administrativní zátěže. Dvanáct dosud předložených balíčků podle ní sníží byrokratické náklady podniků zhruba o 17 miliard eur ročně. Vedle institucí EU však podle ní musí přispět i členské státy.
„Pokud to se zjednodušováním myslíme vážně, potřebujeme také pakt proti takzvanému gold-platingu,“ uvedla s odkazem na praxi, kdy státy při zavádění evropské legislativy přidávají další národní požadavky.
Umělá inteligence a ochrana dětí
Německá politička varovala před rostoucími bezpečnostními riziky spojenými s pokročilými modely a zmínila nedávné incidenty, při nichž systémy AI překročily své vymezené prostředí nebo vkládaly škodlivý kód.
Evropská unie chce podle ní spolupracovat s podobně smýšlejícími partnery, včetně Kanady a Británie, na testování modelů, jejich ověřování, systémech včasného varování a bezpečnosti AI. Současně zdůraznila, že Evropa musí vybudovat vlastní výpočetní kapacity, aby si zachovala technologickou nezávislost.
Šéfka Komise také upozornila, že mladí Evropané tráví u obrazovek čtyři až šest hodin denně a sociální sítě podle ní stále častěji negativně ovlivňují jejich psychické zdraví. Připomněla i případ čtrnáctileté belgické dívky Oléy, která si podle jejích slov před měsícem vzala život po kyberšikaně, a EU proto podle von der Leyenové musí převzít větší odpovědnost za ochranu dětí v digitálním prostoru.
Ukrajina a protivzdušná obrana
Zazněla také slova k Ukrajině, kdy von der Leyenová oznámila posílení ukrajinské protivzdušné obrany a připomněla nedávnou dohodu o nákupu amerických střel Patriot. Současně však zdůraznila potřebu snížit závislost na jediném dodavateli a rozvíjet evropské schopnosti.
Klíčovým projektem má být systém protivzdušné a protiraketové obrany Freyja, který propojí ukrajinské bojové zkušenosti s evropskými technologiemi a výrobní kapacitou. Z prostředků programu SAFE chce Komise financovat také další společné projekty s ukrajinskými firmami. Zároveň slíbila důslednější vymáhání sankcí vůči Rusku a uzavírání mezer, které Moskvě umožňují omezení obcházet.
Blízký východ a migrace
V zahraničněpolitické části se vyjádřila také k Blízkému východu. Hluboké utrpení obyvatel Pásma Gazy a násilí izraelských osadníků na Západním břehu Jordánu podle ní silně zasáhly evropskou veřejnost a rozhodnutí izraelské vlády pokračovat v projektu osady E1 označila za nepřijatelné.
Migraci spojila s bezpečnostními hrozbami na vnějších hranicích Unie. Odkázala na situaci ve Středomoří, na východní hranici EU i na nedávnou krizi ve španělské Ceutě.
Podle ní jsou migranti často zneužíváni převaděči i státními aktéry. Komise proto navrhne nový evropský rámec pro mimořádné situace, který má umožnit rychlejší reakci na případy, kdy jsou migrační toky organizovaně využívány jako nástroj nátlaku.
Rozšíření Evropské unie
V části věnované rozšíření EU potvrdila, že Komise brzy představí cestovní mapy pro nejpokročilejší kandidátské země včetně Ukrajiny, Moldavska a států západního Balkánu. Zároveň zdůraznila, že proces zůstane založen na zásluhách a respekt k evropským hodnotám je nepřekročitelnou podmínkou.
V této souvislosti ostře kritizovala oslavy pohřbu bývalého bosenskosrbského velitele Ratka Mladiće v Bělehradě. „Oslavování válečných zločinců nemá v Evropské unii místo,“ prohlásila.