Největší italská odborová centrála CGIL v pátek zorganizovala generální stávku a protesty proti návrhu rozpočtu na příští rok a nedostatečné reakci vlády na zdražování. Největší potíže zatím stávka způsobila v některých veřejných službách a v hromadné dopravě. Odborový předák Maurizio Landini dopoledne uvedl, že na stovku protestních akcí přišel více než milion lidí, napsaly agentury ANSA a Adnkronos.
Odbory kritizují nedostatečné financování školství a zdravotnictví či malou podporu italského průmyslu. „Rozpočet se nelíbí ani vládní koalici, která předložila na 2000 pozměňovacích návrhů,“ připomněl Landini. Velký počet pozměňovacích návrhů však v Itálii debatu o rozpočtu doprovází každý rok. Podle Landiniho počítá návrh s řadou „předvolebních dárečků“. V roce 2027 se v Itálii konají parlamentní volby.
Odbory také kritizují nedostatečná opatření proti zdražování, které je v Itálii v posledních měsících zvláště citelné. Podle italského statistického úřadu v říjnu spotřební ceny vzrostly meziročně o 5,6 procenta, což byl jeden z nejvyšších údajů v EU. Již v září pak meziročně ceny vzrostly o 4,2 procenta. Růst italských mezd a platů je přitom už mnoho let velmi pomalý a italské domácnosti ztrácí kupní sílu.
„Je to preventivní stávka, Landini ji vyhlásil, aniž by znal obsah rozpočtu,“ uvedl italský ministr pro podniky Adolfo Urso. Vládní koalice totiž stále nemá jasno o všech opatřeních, která by měl návrh rozpočtu pokrývat a mění je i podle reakcí veřejnosti. Vláda například stáhla škrty některých výdajů ve školství, se kterými původně počítala.
Některá opatření však mají svou přítomnost v rozpočtu téměř jistou. Mluví se například o rozšíření takzvané paušální daně pro malé podnikatele a řemeslníky, kteří patří k voličským skupinám podporujícím vládu, či rozšíření druhé sazby daně z příjmu fyzických osob až na 55 tisíc eur ročně. Vláda chce pokrýt některé nové výdaje či výpadky v daňových výnosech pomocí odvodů od bank a finančních institucí, proti čemuž vystupují zástupci tohoto sektoru, který je klíčovým odběratelem italských státních dluhopisů.
Premiérka Giorgia Meloniová chce také ukázat části elektorátu, že umí vládnout zodpovědně. Vláda chce letos dostat deficit pod tři procenta HDP a tím ukončit řízení pro nadměrný deficit ze strany Evropské komise.
Příští rok by se schodek mohl dostat až na 3,4 procenta HDP. Řím chce ale využít rozpočtovou flexibilitu, kterou Komise schválila pro některé výdaje na obranu a energetiku. Italské vládní strany pak poukazují, že jiné státy jsou na tom s fiskální disciplínou ještě hůře. V sousední Francii se očekává letos deficit ve výši 5,4 procenta HDP a v příštím roce pět procent, pokud se tamní vládě, která nemá v parlamentu většinu, vůbec rozpočet podaří schválit.
