Český Brod (Kolínsko ) – České Radiokomunikace (CRA) dopoledne nechaly odstřelit dva 355 metrů vysoké stožáry vysílače v Liblicích u Českého Brodu, které byly téměř 50 let nejvyššími stavbami v Česku. Firma pro ně po ukončení vysílání nenašla další využití ani kupce schopného zajistit jejich opravu a bezpečný provoz. Přesný termín demolice CRA kvůli bezpečnosti předem veřejně nesdělily, přesto ji v okolí za vymezeným perimetrem sledovaly stovky lidí.

Po odstranění liblických stožárů se nejvyšší stavbou v Česku stal televizní a rozhlasový vysílač Krašov na Plzeňsku, vysoký 347,5 metru.

Stožáry v Liblicích se po odpálení náloží kolem 11:15 zřítily na pole směrem ke Kolínu. Obě konstrukce byly odstřeleny současně, protože se jejich kotevní lana vzájemně křížila. Podle specialisty správy nemovitostí CRA Václava Pažouta měl tento postup zabránit tomu, aby pád jednoho stožáru ovlivnil druhý. Nálože přerušily čtyři kotevní lana na straně každého stožáru směrem na Prahu, nejvyšší lana zůstala zachována, aby se konstrukce při pádu zlomily. Policie kvůli demolici dočasně zastavila provoz na silnici I/12 mezi Prahou a Kolínem.

Odstřel se podle střelmistra Petra Mikuly podařil přesně podle plánu. Pád obou stožárů trval přibližně deset sekund. Cílem bylo, aby se oba stožáry při pádu zhroutily do sebe a zabraly co nejmenší plochu. Konstrukce byly ukotveny lany ve třech směrech. Nálože přerušily lana na západní straně, jedno zůstalo zachováno, aby se stožáry při pádu postupně skládaly. „Šlo to naprosto přesně podle plánu,“ řekl ČTK Mikula. Způsob pádu přirovnal ke skládacímu metru.

Nejnáročnější podle něj nebyla technická příprava odstřelu, ale zajištění bezpečnosti kvůli velkému zájmu veřejnosti. Počet bezpečnostních hlídek museli organizátoři v posledních dvou týdnech zvýšit z původně plánovaných šesti na 28, na místě také působilo více policistů. Prostor podle něj pracovníci sledovali také termovizí, protože se od rána někteří lidé s fotoaparáty snažili proniknout do okolních porostů a najít si místo, odkud by mohli demolici sledovat.

K přerušení kotevních lan o průměru 35 až 50 milimetrů použili odborníci podle CRA speciální kumulativní nálože Semtex Razor 30. Celkem spotřebovali 4,5 kilogramu trhaviny. Nálože vyvinula pardubická společnost Explosia. Při výbuchu vzniká soustředěný řezný paprsek, který ocelové lano přeruší během několika tisícin sekundy. Metoda takzvaného řezání výbuchem umožňuje odstranit vysoké konstrukce bez jejich postupného rozebírání ve výškách.

Po odstřelu převzala místo demoliční firma Kovo-Central, uvedl Mikula. Podle CRA budou rypadla se speciálními hydraulickými nůžkami rozstřihávat spadlé konstrukce na menší části a přesouvat je k původním patám stožárů. Tam je pracovníci dále upraví řezacími soupravami na rozměry vhodné pro silniční přepravu. Ocel poté nákladní auta odvezou k dalšímu zpracování a recyklaci.

Na rozebrání a odvoz ocelových konstrukcí je podle Pažouta v harmonogramu vyhrazeno 20 dní včetně rezervy na nepříznivé počasí. „Demolice má podle stavebního povolení několik etap a tohle je etapa, kdy se likviduje jenom ta ocelová konstrukce,“ řekl Pažout. O dalším postupu u zbývajících součástí zařízení, včetně kotevních bloků, budou CRA jednat také s vlastníky dotčených pozemků.

Firma CRA v červenci nabídla stožáry, kotevní systém, výtahy a anténní domek k odkoupení. Následně jednala se dvěma zájemci, žádný však podle ní nedoložil zdroj potřebných peněz. Nezbytné opravy by podle dřívějšího odhadu CRA stály nejméně 170 milionů korun. Přibližně 120 milionů korun by připadlo na výměnu kotvicích lan, po 25 milionech na obnovu protikorozní ochrany a opravu či modernizaci výtahů.

Vysílač Liblice B byl uveden do provozu v prosinci 1976. Český rozhlas z něj ukončil středovlnné vysílání na konci roku 2021. Od října 2023 do konce března 2025 zařízení využívalo Country Radio, poté zůstalo bez vysílacího využití.

Nová nejvyšší stavba v ČR – televizní a rozhlasový vysílač Krašov na Plzeňsku – má 347,5 metru, jen o několik metrů méně, než měly liblické věže. Je mezi obcemi Bezvěrov a Krašov. Původní krašovský stožár měřil 305 metrů a byl postaven v letech 1958 až 1960. Sovětská okupační armáda jej v srpnu 1968 vážně poškodila výbušninami a střelnými zbraněmi. O několik let později jej nahradil nový stožár.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.