Více než tři čtvrtiny Pražanů považují za zásadní problém města nedostupnost a ceny bydlení. Podobně je vnímána také automobilová doprava, kterou za podstatný problém považuje 71 procent obyvatel hlavního města. Podle agentury Kantar má nejvyšší volební potenciál koalice SPOLU pro Prahu složená z ODS a TOP 09 těsně následována hnutím STAN. Mezi opatřeními, která by podle Pražanů mohla přispět ke zlepšení dostupnosti bydlení, má nejvyšší podporu výstavba městských bytů. Právě na dostupnost a ceny bydlení se ve čtvrtek od 20:07 zaměří předvolební debata, kam byli pozváni lídři deseti uskupení s nejvyšším volebním potenciálem.
Podle průzkumu Kantar, který se uskutečnil mezi 7. a 17. zářím, má nejvyšší volební potenciál pro komunální volby do zastupitelstva hlavního města Prahy koalice SPOLU pro Prahu složená z ODS a TOP 09. Ta by při vytěžení svého potenciálu mohla dosáhnout až na 35,5 procenta. Vytěžení potenciálu je situace, kdy se k volbě daného subjektu přikloní všichni voliči, kteří o něm aktuálně uvažují.
Volební potenciál ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách do zastupitelstva města, pokud by se k ní či k jejím kandidátům přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů není sto procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu stran X a Y, je potenciálním voličem obou z nich. Ukazatel aktuálního volebního potenciálu je nutno chápat pro každou stranu odděleně.
Zdroj: Kantar
Na druhém místě se těsně umístili Starostové a nezávislí, jejichž volební potenciál v době sběru dat dosáhl 34,5 procenta. „S větším odstupem pak následují Piráti s potenciálem 21,5 procenta. Na podobné úrovni se pohybují také Praha sobě s podporou KDU-ČSL a Zelených (dvacet procent) a hnutí ANO (19,5 procenta).
Všechny ostatní subjekty dosahují jednociferného volebního potenciálu. SPD pro Prahu s podporou Trikolory, PRO, Přísahy a Nezávislých kandidátů má volební potenciál 6,5 procenta. Potenciál shodně po pěti procentech pak mají SEN pro Prahu, Motoristé, Patrioti pro Prahu a DSZ – Za práva zvířat a Nezávislí kandidáti. Tříprocentní volební potenciál mají uskupení Spojená levice pro Prahu složené z KSČM, ČSSD a KSČ a také Svobodní.
Ostatní uskupení mají dle průzkumu potenciál nižší než tři procenta. V abecedním pořadí jde o tyto subjekty: ANO LEPŠÍ ČESKO S MIMOZEMŠŤANY, Česká strana asociálů, GEN s podporou veřejnosti, JSME PRAHA, LEPŠÍ ŽIVOT PRO LIDI, Levice, Libertariánská strana Voluntia, Naše Praha SNK ED, REZIDENTI – REBELOVÉ pro změnu Prahy, Urza.cz: Nechceme vaše hlasy, VELKÝ KŘÍŽEK PRO LÍTAČKU ZA KAČKU – SOUSEDÉ PRO PRAHU a Volte Pravý Blok.
Pokud by se volby do zastupitelstva hlavního města konaly v době sběru dat, 58 procent oslovených by se jich určitě zúčastnilo a dalších 24 procent by se spíše zúčastnilo. Celkem tak o účasti uvažuje až 82 procent oprávněných voličů v Praze. „Nejedná se však o odhad skutečné volební účasti, ale o deklaraci respondentů vztaženou k době realizace výzkumu. Zkušenosti z předchozích voleb ukazují, že reálná volební účast bývá zpravidla nižší než deklarovaná,“ upozornil Kantar, podle kterého vyšší ochotu účastnit se voleb vykazují muži a lidé s vysokoškolským vzděláním.
O volbě preferované strany či hnutí by bylo zcela rozhodnuto 44 procent voličů. Dalších 44 procent by o své volbě bylo takřka rozhodnuto, avšak zároveň by zvažovali i jiné politické subjekty. Zbývajících dvanáct procent by o své volbě nebylo rozhodnuto a preferovaná strana či hnutí by pro ně byla pouze jednou z několika zvažovaných možností.
Nedostupnost bydlení, automobilová doprava a korupce
Nejzávažnějším tématem jsou podle průzkumu pro obyvatele hlavního města nedostupnost a ceny bydlení. Za zásadní problém to považuje 77 procent obyvatel. Velmi podobně je vnímána také automobilová doprava, kterou za podstatný problém považuje 71 procent respondentů. „Třetí oblastí, která výrazně vyčnívá nad ostatními, je korupce, klientelismus a plýtvání veřejnými prostředky, které za zásadní problém považuje 55 procent obyvatel města,“ doplnil Kantar. Pouze tři procenta respondentů naopak za významný problém označují nedostatek kulturního a sportovního vyžití.
„Dostupnost a ceny bydlení představují v posledních letech nejvýznamnější problém Prahy. Zlom nastal po roce 2018, kdy se toto téma dostalo do popředí zájmu veřejnosti. Podíl Pražanů, kteří jej označují za zásadní problém města, vzrostl mezi lety 2014 a 2018 z 37 na 62 procent a v dalších letech dále pozvolna narůstá,“ poznamenal Kantar. Na druhém místě se dlouhodobě drží automobilová doprava, kterou letos za zásadní problém označilo více respondentů než v roce 2022. Ve srovnání s rokem 2022 naopak kleslo vnímání některých dalších problémů, jako jsou třeba nedostatečná kapacita mateřských a základních škol či životní prostředí.
„Celkově lze říci, že pozornost Pražanů se během posledních dvanácti let postupně přesunula od témat spojených s kriminalitou a korupcí směrem k otázkám bydlení a dopravy, které dnes jednoznačně dominují mezi vnímanými problémy města,“ shrnul Kantar.
Agentura se v rámci průzkumu dotazovala i na to, jak obyvatelé města vnímají situaci za poslední čtyři roky. Zhoršení v oblasti dostupnosti bydlení vnímá 71 procent Pražanů. V případě dopravy deklaruje celkové zhoršení čtvrtina. U hodnocení vzhledu či vybavenosti čtvrti, ve které žijí, je to pak pouze jedenáct procent. „U dopravy a vzhledu čtvrti tak převládá pozitivní hodnocení vývoje – celkové zlepšení dopravy vidí 32 procent a zlepšení vzhledu čtvrti 44 procent obyvatel,“ poukázal Kantar.
Zhoršení dostupnosti bydlení v Praze podle agentury častěji vnímají mladí lidé do 29 let a vysokoškolsky vzdělaní obyvatelé. „Mírně příznivější pohled na vývoj v této oblasti mají naopak lidé ve věku 30 až 44 let a také ti s nejnižším dosaženým vzděláním. V případě dopravy jsou postoje Pražanů napříč sociodemografickými skupinami podstatně vyrovnanější. Výraznější rozdíly nacházíme pouze mezi věkovými skupinami, kdy mladí lidé do 29 let hodnotí vývoj dopravy příznivěji, zatímco lidé ve věku 45 až 59 let spíše kritičtěji,“ popsal Kantar.
Opatření pro dostupnější bydlení
Mezi opatřeními, která by podle Pražanů mohla přispět ke zlepšení dostupnosti bydlení, má podle průzkumu nejvyšší podporu výstavba městských bytů, kterou zmiňuje 36 procent obyvatel. „Jen nepatrně nižší podporu mají výstavba dostupného nájemního bydlení a vyšší podpora mladým rodinám (shodně 34 procent). Necelá třetina Pražanů (32 procent) by uvítala přeměnu zanedbaných areálů na bydlení. Vyšší zdanění dlouhodobě neobývaných bytů podporuje 29 procent obyvatel a omezení krátkodobých ubytování 28 procent. Přibližně čtvrtina Pražanů považuje za důležité zrychlení povolování nové výstavby nebo lepší správu stávajícího bytového fondu (shodně 26 procent),“ uvedl Kantar.
Menší podporu mají opatření zaměřená na lepší dopravní spojení s okolím Prahy (21 procent) a cílenou podporu seniorů v oblasti bydlení (deset procent). Celkově je tedy podle agentury patrné, že podle Pražanů neexistuje jednoznačně preferované opatření, a musí tak jít spíše o celou řadu dílčích kroků.
Detailní analýza sociodemografických skupin podle agentury ukazuje jen málo rozdílů v preferovaných řešeních. Nejvíce se postoje liší napříč generacemi. „Mladí lidé do 29 let častěji podporují vyšší zdanění dlouhodobě neobývaných bytů, rychlejší povolování nové výstavby a lepší dopravní spojení s okolím Prahy. Lepší dopravní dostupnost podporují častěji také lidé ve věku 30 až 44 let. Lidé ve věku 45 až 59 let častěji vidí řešení ve výstavbě dostupného nájemního bydlení a přeměně nevyužívaných areálů na bydlení, zatímco u nejstarší generace rezonuje především podpora seniorů,“ doplnil Kantar.