Zatímco na sto tisíc Němců připadalo v roce 2025 celkem 106 podezřelých z násilné trestné činnosti, u Syřanů to bylo 1707 osob. U Ukrajinců 555 podezřelých, u Turků 445 a u Rumunů 435. Podobný obraz nabízí i čísla na celostátní německé úrovni. Vyplývá to ze statistik za rok 2025.
V porovnání s předchozím rokem násilná kriminalita Syřanů a Afghánců stoupla, u Turků zůstala beze změny a u Rumunů klesla. U Němců zůstává v podstatě beze změny. Čísla prezentoval v bavorském zemském sněmu ministr vnitra Herrmann po dotazu poslance AfD Martina Böhma na konci května.
Bavorské ministerstvo vnitra k tomu ovšem dodalo, že prosté srovnání populací je metodicky chybné. Německá populace zahrnuje vysoké procento seniorů a dětí, u kterých je kriminalita téměř nulová. Naopak populaci žadatelů o azyl tvoří nepoměrně vysoký podíl mladých mužů ve věku 18 až 30 let. A to je právě skupina, která vykazuje nejvyšší míru páchání trestné činnosti bez ohledu na národnost nebo původ.
Kritici nicméně kontrují tím, že i pokud porovnáme německé a cizí státní příslušníky ze stejné věkové skupiny a stejného pohlaví (např. výhradně muže ve věku 18 až 30 let), nevycházejí z toho Syřané a Afghánci nejlépe. Jejich míra podezření z násilné kriminality je stále až pětkrát vyšší než v případě Němců.