„Berlín padnul“, „naprostá katastrofa“ nebo „hledám si novou práci“. To jsou zprávy, které se objevují v interních chatech berlínských policistů.
„Neznám jediného policistu, který by byl s výsledkem voleb spokojený,“ řekl Weltu anonymní policejní odborář.
Policisty vyděsila přítomnost Issa Remmy, hlavy obávaného arabského zločineckého klanu, na povolební oslavě neuköllnské Die Linke. Ten se na místě objevil bok po boku s protiizraelským aktivistou Ibrahimem Ibrahimem, prominentním podporovatelem teroristické Lidové fronty pro osvobození Palestiny (PFLP).
Na fotkách z volebního večera Ibrahim pózuje s politiky Levice, například s vlivným neuköllnským poslancem Bundestagu Feratem Kocakem. „Mám z Levice radost,“ řekl Remmo v průběhu volebního večera listu Berliner Morgenpost.
„Jsem zvědavý, zda budou mít specializovaná oddělení, která se zabývají klanovou kriminalitou, v budoucnu vůbec nárok na existenci,“ říká policista. „Když se na volebním večírku Levice objeví pan Remmo, mluví to za vše.“
Tzv. Remmo-klan patří k nejznámějším a nejnebezpečnějším arabským klanovým strukturám v Německu. Má několik set členů a stojí za nejzávažnějšími zločiny. Kromě vražd, vydírání či prodeje drog jeho členové například ukradli stokilovou zlatou minci z Bodeho muzea, z královského zámku v Drážďanech ukradli historické šperky a diamanty v hodnotě více než 113 milionů eur a přepadli banku v berlínské čtvrti Mariendorf.
To bylo moc i na možné koaliční partnery, sociální demokraty a Zelené, kteří požadují vysvětlení. Spolková předsedkyně Levice Ines Schwerdtnerová už prohlásila, že Remmo byl vykázán hned, jakmile ho poznali. Také Kocak se snaží od věci distancovat s tím, že se ten večer vyfotil s stovkami lidí.
Jenže krátce nato Firas Remmo, jeden z Issových synů, zveřejnil na Instagramu post zjevně přátelské konverzace s Kocakem. „Předávám s úctou pozdravy tvému otci,“ píše politik Levice. Navíc Remma prosí, aby sdílel jeho video k „hysterické debatě o klanech“. „Rád, bratře,“ zní Remmova odpověď.
Berlín se potýká s rostoucí násilnou kriminalitou. Výrazným trendem je rostoucí počet dětí (pod 14 let) a mladistvých (14–18 let), které se účastní brutálních napadení a skupinových útoků mezi teenagery. Policie v Berlíně také registruje stále rostoucí počet incidentů s nožem – ročně kolem 3000 až 3500 případů. Úřady některá místa (typicky parky, kde se prodávají drogy) dokonce oficiálně registrují jako „kriminalitou zatížená místa“.
Zatímco dosud vládní křesťanští demokraté požadují v boji proti zločinu tvrdší postupy, více kamerových systémů, rozšíření pravomocí policie, zóny se zákazem nožů a razie proti klanům, Die Linke to vidí úplně jinak.
„Chceme zastavit neustálé a drahé vyzbrojování policie a tyto prostředky přerozdělit.“ Strana požaduje, aby byla policejní práce „kdykoli je to možné“ nahrazena, nebo alespoň doplněna sociální prací. Úřad na ochranu ústavy (civilní rozvědku) chce strana zrušit a nahradit Dokumentačním střediskem pro lidská práva. Termín „klanová kriminalita“ považuje lídryně kandidátky a možná nová primátorka Elif Eralpová za „problematický“.
„Bezpečnostní představy Levice v nás vyvolávají velké obavy,“ reaguje na to šéf berlínské krajské organizace Německých policejních odborů Frank Teichert. Policista z berlínského Neuköllnu, kde je Die Linke zvláště silná a zvláště radikální, k tomu řekl: „Lidé nechápou, jak je situace vážná. Berlíňané netuší, co je čeká.“ Zrovna v Neuköllnu je podle něj strana prolezlá antisemity. „Pro Židy tu bude život nebezpečný,“ obává se.
Neukölln platí za testovací laboratoř berlínské Levice. Tamní levicová radní pro veřejný pořádek se už před lety dostala do novinových titulků, protože chtěla zrušit společné kontroly živností prováděné policií a městskou částí. Považovala je totiž za rasistické. Přitom v sisha barech, orientálních kavárnách nebo stáncích s kebabem se nacházel nejen nezdaněný tabák a zaměstnanci pracující na černo, ale i ilegální herny, zbraně nebo padělané doklady.
Další policista deníku Welt řekl: „Když vidím, do čeho všeho chtějí levičáci zasáhnout, jdou na mě mrákoty.“