Si Trumpa na summitu varoval, že Tchaj-wan by se mohl stát předmětem vzájemného střetu a vést k extrémně nebezpečné situaci, pokud by se Washington k věci postavil chybně.
„Otázku Tchaj-wanu velmi prožívá. Já jsem se ani jedné straně nezavázal,“ podotkl o jednání s čínským vůdcem Trump na cestě zpět do Washingtonu. Na otázku, zda Si naznačil hrozbu konfliktu se Spojenými státy kvůli ostrovu, šéf Bílého domu odpověděl, že existenci rozporů ve věci nevnímá. „Poslední věc, kterou teď potřebujeme, je válka 9500 mil daleko,“ prohlásil podle stanice CNN republikán.
Trump odmítl sdělit, zda by Spojené státy přišly asijskému ostrovu na pomoc v případě vojenského konfliktu s Čínou. Dodal, že stejnou otázku mu v pátek položil čínský prezident. „Řekl jsem, že o tom nemluvím,“ uvedl americký lídr.
K rozhodnutí o dalším americkém prodeji zbraní Tchaj-peji ještě nedošlo. „Rozhodnu o tom já,“ doplnil Trump. Skupina amerických senátorů na Trumpa před odletem do Pekingu naléhala, aby pokročil s odkládaným prodejem zbraní Tchaj-wanu v hodnotě 14 miliard dolarů (asi 290 miliard korun).
Návrh balíčku se už několik měsíců zdržuje na americkém ministerstvu zahraničí a zákonodárci Trumpa požádali, aby jej předal Kongresu. Bílý dům i Kongres na konci loňského roku schválili předchozí balíček zbraní pro Tchaj-wan v hodnotě 11,1 miliardy dolarů.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který Trumpa v Pekingu doprovázel, ve čtvrtek pronesl, že postoj Washingtonu vůči Tchaj-wanu se nezměnil. Bylo by podle něj chybou, kdyby se Čína Tchaj-wanu zmocnila silou.
Spojené státy udržují formální diplomatické vztahy s Čínou, ale zároveň neoficiální vztahy s Tchaj-wanem a jsou nejdůležitějším dodavatelem zbraní na tento ostrov. Ze zákona jsou povinny poskytovat Tchaj-wanu prostředky k vlastní obraně.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.
