Nejvyšší účet souvisí s malbou, kterou Banksy v září 2025 vytvořil na Royal Courts of Justice (Královském soudním dvoře). Na zdi památkově chráněné budovy zobrazil soudce v paruce, který kladivem tluče protestujícího demonstranta. Banksy následně autorství potvrdil zveřejněním díla na svém webu a Instagramu.
Britské ministerstvo spravedlnosti zatím za odstranění malby zaplatilo 50 tisíc liber. Dalších 35 tisíc liber si vyžádaly přesčasy a bezpečnostní opatření. Celkové náklady tak přesáhly 85 tisíc liber. A účet ještě nemusí být konečný.
První pokusy o odstranění malby selhaly, a úřady proto sáhly po laseru. Pokud ani ten nezabere, přijdou na řadu další metody čištění. V krajním případě bude nutné poškozenou část kamene vyjmout a nahradit.
Budova soudu je památkově chráněná a britská justice tvrdí, že má povinnost zachovat její původní podobu.
Socha za 60 tisíc liber může přinést miliony
Soudní nástěnná malba ale není jediným Banksyho dílem, které zaměstnalo britské úřady. Letos v dubnu se na Waterloo Place objevila socha muže zahaleného vlajkou, který jako by právě vykračoval z podstavce do vzduchoprázdna.
Westminster o Banksyho noční instalaci předem nevěděl. Na zábrany, administrativu a nepřetržitou ostrahu sochy už ale padlo téměř 60 tisíc liber. Dílo nyní připadlo radě jako majiteli pozemku.
A právě tady se může příběh obrátit. Westminster zvažuje, co se sochou dál, a jednou z možností je její prodej v aukci. Pokud by se skutečně dostala do dražby, mohla by radě přinést výrazně více peněz, než kolik dosud stála její ochrana. Z vynaložených nákladů by se tak mohl stát překvapivě výnosný obchod a slavný umělec by nepřímo pomohl naplnit městskou kasu.
Tento paradox dobře ilustruje i jedno z nejznámějších Banksyho děl. Jeho obraz Dívka s balónkem, který se v roce 2018 přímo během aukce sám z poloviny skartoval, se později vydražil za rekordních 18,5 milionu liber, tedy více než půl miliardy korun, a stal se nejdražším Banksyho dílem.
Další Banksyho kontroverzní intervence se objevila v srpnu 2024. Na policejní strážní budku v londýnské City namaloval piraně. Úřady ji následně nechaly odstranit a umístit do skladu, jehož nájem stál zatím 2 200 liber. Dílo má být vystaveno po podzimním znovuotevření v Londýnském muzeu.
Vandalismus, nebo umění?
Případy tak znovu otvírají otázku, která Banksyho tvorbu provází už desítky let: Kdo má platit za díla, která vznikají bez povolení na veřejných či historických budovách?
Kritička umění Estelle Lovattová se Banksyho zastává. Podle ní jeho díla přitahují turisty a zpřístupňují umění lidem, kteří by jinak do galerie možná vůbec nezavítali.
Banksy se proslavil v 90. letech v Bristolu, kde začínal na místní graffiti scéně. Z anonymního autora se během několika desetiletí stal jeden z nejznámějších současných umělců. Jeho práce se objevují nečekaně, často přitahují davy a některé jeho starší malby se samy staly turistickými atrakcemi.
Právě v tom spočívá Banksyho paradox. Pro jedny je vandalem, který poškozuje cizí majetek. Pro druhé umělcem, jehož díla zvyšují hodnotu míst, kam je umístí. A někdy může být rozdíl mezi oběma pohledy opravdu milionový.