Zákaz platí pro velkou část rotterdamské čtvrti De Esch, kam má většina cizinců nově zákaz vstupu mezi 23. hodinou večerní a pátou hodinou ranní. Výjimku ze zákazu mají kromě obyvatel čtvrti i jejich návštěvy, lidé pracující v oblasti i návštěvníci místních restaurací, podniků či kulturních akcí. Zákaz začal platit minulý čtvrtek a po třech měsících bude účinnost opatření vyhodnocena.
Město k tomuto kroku přistoupilo poté, co obyvatelé roky čelili pouličním závodům, užívání drog, zastrašování, prostituci a neustálému hluku, který podle nich způsobovaly převážně skupiny mladých lidí přijíždějících odjinud. Situace podle místních znemožňovala běžný život.
Hned během první noci policie udělila více než dvacet pokut a vykázala z oblasti osoby, které nedokázaly doložit oprávněný důvod své přítomnosti. Obyvatelé okamžitě hlásili výrazné zlepšení a mnozí uvedli, že po několika letech konečně zažili klidnou noc, píše například zpravodajský server Dutch News.
Předchozí pokusy selhaly
„Spal jsem nádherně,“ řekl jeden z obyvatel místním médiím. Podle něj zmizel neustálý hluk vytáčených motorů, křiku i troubení aut. Jiná obyvatelka uvedla, že lidé si konečně mohou nechat otevřená okna a sedět na balkonech, aniž by je někdo obtěžoval.
Starostka Rotterdamu Carola Schoutenová mimořádné opatření hájí s tím, že předchozí pokusy obnovit pořádek selhaly. Město již dříve posílilo policejní hlídky, uzavíralo některé komunikace, instalovalo betonové zábrany, bezpečnostní kamery i zákazy shromažďování.
Podle obyvatel začaly problémy krátce po pandemii covidu-19 a postupně se stále zhoršovaly.
Skupiny mladých lidí, které podle místních přijížděly z jiných částí Rotterdamu nebo odjinud, proměnily čtvrť v neoficiální závodní okruh. Pořádaly nelegální automobilové závody, prováděly nebezpečné kaskadérské kousky, užívaly a obchodovaly s drogami a provozovaly prostituci.
Zoufalí obyvatelé
Obyvatelé si stěžovali také na zastrašování, nepořádek a bezohlednou jízdu. Někteří tvrdili, že auta najížděla na chodníky a chodci museli uskakovat, aby se vyhnuli srážce.
Podle místního obyvatele Franklina Sevenhuijsena začaly problémy zhruba před třemi lety poté, co skončila covidová pandemie.
„Začaly sem jezdit skupiny mladých lidí v autech. Nebyli to obyčejní výrostci, kteří si dají pivo. Byli agresivní. Bylo to čím dál horší – prodávaly se drogy, provozovala se prostituce, všude se křičelo. Nechávali po sobě neuvěřitelný nepořádek. Člověk tomu skoro nevěřil,“ řekl nizozemskému deníku Trouw a označil tyto lidi za „lůzu“. Neupřesnil, o jakou skupinu lidí šlo, pouze dodal, že „se stačí na ně podívat a víte“.
„Upadl jsem do deprese. Do postele jsem chodil už předem vystresovaný. Byl jsem strašně frustrovaný. Když už jsem usnul, stejně mě zase probudili. Volal jsem policii tak často, až mi nakonec řekli, že už volat nemám, protože oznámení bylo příliš mnoho. Můj dům se stal vězením,“ řekl deníku například jednašedesátiletý Errol Witteling, který žije v De Esch 43 let.
K situaci se pro Trouw vyjádřila i místní obyvatelka Shanaz Iftekaralikhanová. „Musím mít neustále zavřené okno v ložnici, protože venku provozují sex. Když jdu kolem, pokřikují na mě: ‚Holčičko, pojď sem.‘ Je to velmi nepříjemné. Neodpovídám jim, protože bych je jen vyprovokovala,“ uvedla a dodala, že výtržníci obtěžovali i její dceru. Dodala také, že policii volala i kvůli muži se střelnou zbraní.
Policie však argumentuje tím, že dosud bylo obtížné proti výtržníkům zasahovat, protože po příjezdu hlídek přestávali porušovat zákon. Nově ale lze díky zákazu postihovat už samotnou neoprávněnou přítomnost v oblasti.
Otázky kolem zákazu
Přestože obec i obyvatelé považují situaci za velmi vážnou, právní experti upozorňují, že plošný zákaz vstupu představuje mimořádně tvrdý nástroj. Obvykle lze totiž zákaz pohybu uložit pouze konkrétním osobám, nikoli každému, kdo se bez zvláštního důvodu nachází v určité oblasti.
„Neznám žádnou jinou nizozemskou obec, kde by něco podobného zavedli,“ řekl profesor správního práva Michel Vols z Rijksuniversiteit Groningen pro nizozemskou veřejnoprávní stanici NOS. „Jde o zcela bezprecedentní krok starostky.“ Podle něj je opatření problematické i z hlediska občanských práv a představuje výrazné omezení svobody pohybu.
„Jde o poměrně bizarní zákaz, jelikož se tím vytváří jakási ‚no-go zóna‘,“ dodal Vols. Pojmem „no-go zóna“ se běžně rozumí vyloučená lokalita, kde mohou místní obyvatelé pro cizince a turisty představovat bezpečnostní riziko. V případě rotterdamské čtvrti se tak jedná svým způsobem o „no-go zónu“ naopak.
V nizozemských médiích se objevují i obavy místních, kteří si nejsou jistí, zda se výtržnosti nevrátí po třech měsících, kdy má být opatření vyhodnoceno.
