Nobelovu cenu za fyziku získal belgický astrofyzik Halzen

Dvaaosmdesátiletý Halzen v současnosti působí na univerzitě v Madisonu v americkém státě Wisconsin. Observatoř, kterou podle akademie dokončil v roce 2011, zaznamenává interakce částic vznikajících ve vzdáleném vesmíru, čímž může vědcům přinést poznání o okolnostech, za nichž neutrina s vysokou energií vznikají a potenciálně i odhalit dosud neznámé vesmírné jevy.

„Francis Halzen vedl mezinárodní tým vědců a inženýrů, kteří nám poskytli fantastický nástroj. Jeho vytrvalost a vědecká vize připravily cestu pro nový druh astronomie,“ uvedl při předávání ceny šéf Nobelova výboru pro fyziku Mark Pearce.

Vysokoenergetická neutrina jsou téměř nehmotné elektricky neutrální částice přilétající z nejenergetičtějších oblastí vesmíru. Protože téměř nereagují s hmotou a jejich dráhu neovlivňují magnetická pole, umožňují vědcům zkoumat procesy, které jsou běžnými dalekohledy obtížně pozorovatelné. Podle Pearcea mohou přinést vzácné informace o dění ve vzdáleném vesmíru včetně oblasti černých děr, kam lze neutrina vysledovat.

Halzen se snažil využívat k jejich pozorování ledovou oblast u jižního pólu již od 80. let minulého století. Led podle vědců slouží jako nejlepší dostupné prostředí k pozorování těchto částic, neboť při jejich interakci s atomovým jádrem v ledu vzniká modré záření.

„Je to opravdu zvláštní pocit,“ řekl novinářům v hovoru přenášeném do sídla švédské akademie oceněný vědec. „Hlavní potěšení, kromě zisku Nobelovy ceny, mám z toho, že to snad reflektuje zásluhy těch opravdu odvážných lidí, kteří se ke mně připojili v začátku tohoto projektu,“ prohlásil s tím, že respektovaní konzervativní vědci té doby se na projektu nechtěli podílet, ale připojila se řada „opravdu talentovaných lidí“. Kromě své domovské univerzity zmínil také podporu švédských ústavů ve Stockholmu a Uppsale.

Halzen také podotkl, že někteří jeho přátelé hovoří o tom, že sledování neutrin může být cestou, jak potenciálně komunikovat s jinými vzdálenými civilizacemi ve vesmíru. „Já osobně bych tak daleko nezacházel. Myslím, že právě teď máme dost skutečných problémů k řešení,“ řekl a dodal, že by spíše chtěl učinit neutrinovou astronomii realitou, aby v příštích letech dospěla k nečekaným objevům. „Jsem si jistý, že se to díky neutrinům za 50 let podaří. Asi to bude vyžadovat větší detektor, než který jsme postavili my,“ odhadl.

Laureáti Nobelových cen vedle prestiže, která je s oceněním spojena, získají diplom, medaili a v každé kategorii i finanční odměnu 12 milionů švédských korun (25,9 milionu Kč). Po pondělní úvodní ceně za fyziologii a lékařství a dnešní ceně za fyziku budou v následujících dnech předána ocenění za chemii, literaturu, mír a ekonomii.

Vědci k Nobelově ceně: Objev pomůže lépe chápat vznik těžších prvků ve vesmíru

Praha – Potenciál objevu oceněného Nobelovou cenou za fyziku spočívá podle českých vědců především v lepším porozumění tomu, jakým způsobem se uskutečňují energetické exploze ve vesmíru a jakým způsobem při tom vznikají těžší prvky periodické soustavy při procesu takzvané nukleogeneze. ČTK to sdělili ředitel Astronomického ústavu Akademie věd ČR Michal Bursa a vědec Asen Christov z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Nobelovu cenu za fyziku dnes získal belgický astrofyzik Francis Halzen za objev vysokoenergetických neutrin astrofyzikálního původu. Halzen k pozorování těchto velmi vzácných elementárních částic vytvořil observatoř IceCube v Antarktidě, díky níž jsou jejich interakce pozorovatelné.

Podle Bursy vznikají neutrina u hodně energetických objektů. „Typicky třeba při srážce dvou neutronových hvězd nebo při výbuchu neutronové hvězdy. Díky Halzenově observatoři je nyní dokážeme pozorovat a lépe vyvodit, jakým způsobem funguje příroda, jak se tyto děje odehrávají a jak při nich vznikají těžší prvky,“ popsal vědec ČTK.

Hodně těžké prvky, například zlato, vznikají právě při srážkách neutronových hvězd nebo jejich výbuších, sdělil Bursa. „Pokud by se tyto procesy ve vesmíru neděly, nemohla by ani existovat Sluneční soustava a neexistovaly by ani tyto těžší prvky, z nichž je naše planeta do velké míry složená. Takže je velmi důležité tomu porozumět, abychom pochopili, jak vůbec Sluneční soustava a život na ní vznikly,“ uvedl dále vědec.

Podle Bursy neutrina velmi snadno prochází hmotou, a je proto velmi obtížné je zachytit. Proto podle něj věda vyvinula řadu specializovaných laboratoří, které jsou typicky v bývalých dolech. „V těch se vytvoří obrovská nádrž s vodou a v té vodě se občas stane, že nějaké to neutrino reaguje s atomem vodíku a při tom vznikne takzvaný foton, nepatrný záblesk. Nádrž je po obvodu pokryta násobiči světla, díky čemuž dovedou detektory každý takový foton zachytit a z toho poté zrekonstruovat stopu neutrina,“ doplnil vědec.

Observatoř IceCube na jižním pólu v Antarktidě je podle Bursy jedním z největších pozemních astronomických experimentů, který je v současnosti na Zemi v provozu. Podle Christova se jedná o kilometr krychlový ledu osazený detektory, které dovedou neutrina zachytit. „Dlouho se věřilo, že neutrina nebude možné vůbec studovat, dokud Halzen nepřišel s konceptem ledu na Antarktidě, který použil jako médium pro jejich detekci,“ řekl Christov ČTK.

„Jsem velmi rád, že Nobelovu cenu dostal. Myslím si, že si to zaslouží jak on, tak obor studia vysokoenergetických částic, které přicházejí z vesmíru,“ dodal Christov, který se s oceněným vědcem zná osobně.

Loni Nobelovu cenu za fyziku získali Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za výzkum kvantové mechaniky.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}