Dění okolo veřejnoprávních médií nabralo v reakci na plán vlády Andreje Babiše na obrátkách. Koalice totiž minulý týden konečně řekla, jak to bude s avizovaným rušením koncesionářských poplatků.
Ještě větší vášně ale budí to, že vláda míní osekat jejich příjmy. V pondělí zaměstnanci obou institucí vstoupili do výstražné stávky, v neděli se na jejich podporu konala demonstrace na Kavčích horách.
A Radek Bartoníček byl na místě. Podle něj bylo na první pohled patrné, že navzdory horku dorazilo podpořit nejen Českou televizi (ČT), ale také Český rozhlas (ČRo), relativně hodně lidí. Na akci vystoupili kromě Mikuláše Mináře ze spolku Milion chvilek pro demokracii také například moderátor Jan Rosák, herec Jaroslav Satoranský nebo zpěvačka Leona Machálková a bývalý frontman skupiny Lucie, David Koller.
„Zásadní byl projev Mikuláše Mináře, podle kterého už není pochyb o tom, že chce jít vláda Andreje Babiše cestou Maďarska a Slovenska. A argumentoval nejen změnou financování České televize a Českého rozhlasu, ale i dalšími svými kroky,“ uvedl reportér Aktuálně.cz.
Pokud jde ale o změny v ČT, Vratislav Dostál upozorňuje, že je potřeba stávající situaci nutné vnímat jako součást procesu, který započal už v roce 2020. Právě tehdy na jaře Rada ČT prosadila do Výroční zprávy o činnosti ČT větu, podle které byla ve vysílání veřejnoprávní televize nedostatečně zastoupena SPD.
A právě už tehdy podle Dostála započaly tlaky, jejichž součástí byl konec Petra Dvořáka v čele České televize. Pod palbou se ocitla publicistika, z ČT navíc postupem času odešlo dost výrazných tváří. „Vyvrcholilo to letos odchodem Václava Moravce,“ dodal Dostál.
Dostál připomíná, že v čase menšinové vlády složené z hnutí ANO a sociální demokracie volby do mediálních rad režírovali Jaroslav Faltýnek z hnutí ANO, Tomio Okamura z SPD a Vojtěch Filip z KSČM. Zmiňuje také poslední volbu generálního ředitele ČT, během které rozesílal některým radním textovou zprávu šéf divize zpravodajství a publicistiky Petr Mrzena s tím, aby svůj hlas nedávali Milanu Fridrichovi. Ten ovšem nakonec z volby odstoupil.
Radek Bartoníček nicméně namítá, že přes to všechno má smysl za média veřejné služby bojovat. A nepochybuje o tom, že lidem, kteří v nich pracují, jde o jejich nezávislost.
A upozorňuje také na praktiky Babišovy vlády, která změny zavádí, aniž by o nich předtím vedla debatu. Což, jak se podle něj postupně ukazuje, je už běžná praxe současné vlády. „Oni nedebatují už téměř o ničem,“ má jasno Bartoníček.
Všichni se v každém případě shodují v tom, že Andrej Babiš de facto vůbec nechápe úlohu veřejnoprávních médií. A podobně jsou na tom mnohdy také jeho příznivci. Nepobírají šíři záběru, jejíž součástí není jen zábava a kriminálky, ale i menšinová kultura, dokumenty nebo tvorba pro neslyšící a dětského diváka. Podle Dostála to ovšem nemění nic na tom, že postupné normalizaci ČT pomáhali také ti, kteří nyní stojí na barikádách a hlasitě hájí její nezávislost.
