„Norsko je klíčový geografický a strategický partner, s nímž jsme dříve významně spolupracovali na zajištění ochrany spojeneckého území před vnějšími hrozbami,“ řekl Macron. „Pro tuto pokročilou odstrašující sílu bude představovat významnou přidanou hodnotu,“ doplnil francouzský prezident.
Podle Störea se Norsko k francouzskému programu připojuje i s ohledem na „masivní zbrojení Ruska, a to i v jaderné oblasti, a také na to, že Rusko vede plnohodnotnou válku proti jiné evropské zemi“. Norský premiér doplnil, že Francie nyní zahajuje dialog se svými blízkými spojenci o tom, jak mohou její jaderné zbraně přispět také k evropské bezpečnosti a odstrašování vojenských hrozeb.
Macron v projevu na začátku března oznámil aktualizaci francouzské doktríny jaderného odstrašení. Francie je spolu s Británií jedinou evropskou zemí vybavenou jadernými zbraněmi. Macron proto definoval program pokročilého odstrašování, do kterého se mohou zapojit další evropské státy, pokud o to projeví zájem, avšak „bez jakéhokoliv sdílení konečného rozhodnutí“.
Francouzský prezident při ohlášení nové doktríny uvedl, že se do jednání o ní zapojily například Německo, Polsko, Nizozemsko, Belgie či Dánsko. Norsko, které je členem NATO, ale ne Evropské unie, zpočátku uvedlo, že je připraveno s Paříží o programu jednat. Podle Reuters je tento krok Norska významný, protože se dlouhodobě řadilo k takzvaným atlantickým státům, které věřily, že bezpečnosti nejlépe dosáhnou úzkým spojenectvím s Washingtonem.
