Nová litevská vláda dává najevo, že chce zaujmout přísnější postoj k migraci. Prezident Gitanas Nauséda navrhuje zpřísnit pravidla pro zahraniční pracovníky, zatímco další litevští představitelé upozorňují, že migrační toky mohou představovat ekonomické i bezpečnostní riziko.
Podle prezidentova návrhu by zahraniční pracovníci mohli v Litvě pracovat na dočasné povolení dva roky. Poté by museli zemi nejméně na půl roku opustit, než by se mohli vrátit. Zároveň by neměli nárok na sloučení rodiny, takže by si během pracovního pobytu nemohli přivést své rodinné příslušníky.
Návrh kritizují právní experti i zástupci podnikatelského sektoru. Varují, že další omezení zahraniční pracovní síly by mohla prohloubit nedostatek zaměstnanců a poškodit ekonomiku.
Bezpečnostní představitelé státu zároveň upozorňují, že migrační trasy vedoucí přes region se staly součástí širších bezpečnostních hrozeb spojených s Ruskem a Běloruskem.
Litva čelila výrazné migrační krizi už v roce 2021, kdy se tisíce lidí dostaly nebo se pokusily dostat přes hranici z Běloruska. Evropská unie tehdy situaci označovala za státem organizovanou nátlakovou operaci.
„Litva byla první zemí, proti které tento útok směřoval. Jako první jsme také museli přijímat rozhodnutí v této nestandardní situaci,“ uvedla konzervativní poslankyně Agne Bilotaiteová, která byla v letech 2020 až 2024 ministryní vnitra.
Za jejího působení Litva umístila několik tisíc příchozích do detenčních zařízení, umožnila pohraničníkům vracet migranty pokoušející se přejít hranici z Běloruska a podél ní vybudovala plot s žiletkovým drátem.
Lotyšsko čelí podobnému tlaku
Podobnému problému nyní čelí také sousední Lotyšsko. Podle litevských představitelů se letos z Běloruska pokusilo do Lotyšska dostat téměř osm tisíc migrantů, tedy zhruba devětkrát více než do Litvy.
Zástupce velitele litevské Státní pohraniční stráže Antanas Montvydas sdělil, že k rostoucímu tlaku přispívá nedokončená lotyšská pohraniční infrastruktura a mezery v systému ostrahy hranic.
Migranti, kteří se dostanou do Lotyšska, se často snaží pokračovat přes Litvu dále do západní Evropy. Litevské úřady za posledních šest měsíců zastavily přibližně 1200 lidí přicházejících z Lotyšska.
Nově jmenovaný litevský ministr vnitra Martynas Katelynas připustil, že pokud by se migrační tlak stal nezvládnutelným, mohla by Litva dočasně obnovit kontroly na hranicích s Lotyšskem.
Takový krok by podle něj byl až krajním řešením. „Byla by to samozřejmě ‚nejzazší možnost‘. Pokud bychom ale neměli jinou možnost, jak migrační toky zvládnout a zastavit migranty už na hranici, a ne až uvnitř země, myslím, že bychom k tomu museli přistoupit,“ uvedl začátkem měsíce.
Litevský prezident Nauséda i premiér Mindaugas Sinkevičius však obnovení kontrol na hranicích s Lotyšskem odmítají. Podle nich by takový krok narušil princip volného pohybu v schengenském prostoru.
„Devadesát procent problému s Lotyšskem nesouvisí. Vzájemné vztahy jsou bez zásadních problémů, takže obnovovat uvnitř Schengenu hraniční kontroly by podle mě znamenalo porážku a svým způsobem kapitulaci před tímto problémem,“ uvedl Nauséda.
Riga místo obnovení hraničních kontrol požádala Vilnius o další pomoc. Litva už do Lotyšska vyslala druhou skupinu deseti pohraničníků, lotyšské úřady ale uvádějí, že by potřebovaly zhruba stovku dalších.
Lotyšský ministr vnitra Janis Dombrava za největší problémy označil sílící migrační tlak na hranici a nedostatek pohraničníků.
Ekonomické obavy
Debata o migraci v Litvě zároveň odráží rostoucí napětí mezi bezpečnostními obavami a potřebami tamního pracovního trhu.
Hlavní poradce litevského prezidenta pro národní bezpečnost Deividas Matulionis uvedl, že v Litvě žije přibližně 220 tisíc cizinců, kteří tvoří 7,7 procenta populace. Podle něj jejich počet zatěžuje integrační systém a přispívá ke společenskému napětí.
S tímto pohledem ale nesouhlasí právní expert Skirmantas Bikelis, podle něhož jsou argumenty pro navrhovaná omezení zavádějící.
Počet zahraničních obyvatel podle něj zůstává relativně stabilní. Zároveň varoval před tím, aby se jednotlivé incidenty spojené s cizinci používaly jako argument pro plošné zpřísňování pravidel.
Zástupci podnikatelů upozorňují, že zahraniční pracovníci jsou pro ekonomiku nepostradatelní, protože řada odvětví dlouhodobě trpí nedostatkem zaměstnanců.
Bikelis připomněl, že litevští zaměstnavatelé jsou na zahraniční pracovníky odkázáni už zhruba deset let. „Existují pracovní místa, na která Litevce nepřilákáte ani vysokými mzdami. Migranti jsou řešením,“ uvedl.
Podle něj by proto omezení zahraniční pracovní síly mohlo litevskou ekonomiku poškodit. Upozornil také, že kvóty pro pracovní migranty bývají vyčerpány ještě před koncem roku.
Bezpečnostní rizika a hybridní hrozby
Zastánci přísnější kontroly migrace argumentují především bezpečnostními riziky.
Bezpečnostní expert a bývalý předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a obranu Giedrimas Jeglinskas upozornil, že u každého příchozího cizince existuje riziko, že se ho pokusí získat ke spolupráci nepřátelské zpravodajské služby. Za zvlášť rizikové považuje lidi přicházející z ruskojazyčného prostředí a ze zemí bývalého Sovětského svazu.
Bezpečnostní obavy posilují i zkušenosti z běloruské hranice. Litevští pohraničníci opakovaně zaznamenali případy, kdy běloruské bezpečnostní složky doprovázely migranty směrem k hranici. Vilnius proto migraci vedenou přes Bělorusko dlouhodobě označuje za součást „hybridního útoku“.
Před možnými novými ruskými provokacemi namířenými proti zemím podporujícím Ukrajinu varují také představitelé dalších pobaltských států.
Litevský prezident upozornil, že terčem podobných útoků by se mohla stát především kritická energetická a dopravní infrastruktura, jejíž narušení by mohlo mít rozsáhlé dopady.
Podle litevských představitelů mohou tyto operace zahrnovat sabotáže, kybernetické útoky či informační kampaně zaměřené na oslabování důvěry veřejnosti v instituce a podpory Ukrajiny.
„Cílem Ruska je ovlivňovat společnost, podkopávat důvěru v instituce a snižovat podporu Ukrajiny,“ shrnul Jeglinskas.
Článek napsala Aiste Valiauskaiteová, LRT TV, LRT.lt (LRT_EN), poprvé byl publikován 27. července 2026 08:19 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
