Nová pražská nemocnice bude stát v areálu FN Královské Vinohrady

Umístění do areálu FNKV podle Vojtěcha dává smysl kvůli tamním specializovaných centrům, v nemocnici je traumacentrum a centrum specializované na popáleniny. „Není to tak, že by celý areál šel k zemi, on je poměrně rozlehlý. My využijeme pouze část toho areálu, kde dnes je prázdný pozemek,“ řekl Vojtěch.

Podle něho bude možné nemocnici napojit právě na pracoviště popáleninové medicíny, které se v současné době rekonstruuje. „Takže nedává smysl, abychom ho rušili,“ uvedl. Některá pracoviště FNKV pak budou podle něj přemístěná do nové nemocnice. „Ty budovy pak zaniknou nebo budou sloužit k nějakému jinému účelu, protože třeba i z hlediska technického stavu už jsou nevyhovující,“ dodal.

Na konci července vláda pověřila ministry zdravotnictví a obrany, aby do konce srpna připravili převod pozemků na Vinohradech pod ministerstvo obrany. Postavení nové pražské nemocnice jako vojenské by mohlo umožnit vynaložené náklady vykázat Severoatlantické alianci (NATO) jako výdaje na obranu. Vojenské nemocnici jsou v ČR v současné době tři – v Praze, Brně a Olomouci.

Stanovit potřebný počet lůžek a další parametry nové pražské nemocnice má kapacitní studie. Hotová má být do konce letošního roku. Smlouvu s firmou Advance Hospital Analytics, která ji vypracuje, uzavřely společně FNKV, Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) a Bulovka. Právě provozy těchto nemocnic by se měly do nové budovy částečně sestěhovat.

Analýza má stanovit očekávané potřeby zdravotní péče v Praze, hrubý odhad lůžkových, přístrojových a personálních kapacit a rozdělení péče mezi tyto tři stávající nemocnice a nové zařízení. Využít má data o produkci Bulovky, Vinohrad a VFN nebo demografické predikce. Zaměří se na období pěti až 15 let od roku 2026. Náměstek ministra zdravotnictví Pavel Scholz v červnu uvedl, že se v nemocnici počítá se zhruba 800 až 1300 lůžky.

Náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN) ČTK sdělil, že Praha s ohledem na demografické prognózy růstu počtu obyvatel novou nemocnici potřebuje. O plánu vlády se nicméně dozvěděl teprve nyní z médií a nemá k němu bližší informace. „Považovali bychom však za vhodné, aby ministerstvo zdravotnictví dokončilo tzv. plán péče, tedy odborný materiál, který stanoví, jaké kapacity a kde bude město potřebovat. Nyní to spíše připomíná dělostřeleckou palbu naslepo,“ uvedl.

Novou nemocnici v Praze vláda slíbila v programovém prohlášení. V metropoli je od letošního ledna pět fakultních nemocnic řízených ministerstvem zdravotnictví a Ústřední vojenská nemocnice řízená ministerstvem obrany. Sloučení sousedících FN Motol a Nemocnice Na Homolce od ledna 2026 oznámil loni v dubnu tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Nemocnice, které by se měly do nové stavby přestěhovat, mají od letošního roku nové ředitele. Bulovku a Vinohrady vede dosavadní ředitel pražské zdravotnické záchranné služby Petr Kolouch a VFN Ján Dudra.

Urgentní příjem v pražské Thomayerově nemocnici má být hotový v březnu 2029

Nový urgentní příjem ve Fakultní Thomayerově nemocnici (FTN) v pražské Krči za 2,2 miliardy korun má být hotový v březnu 2029. Nemocnice je spádová pro zhruba 600.000 lidí, kromě Prahy 4, 11 a 12 také pro část Středočeského kraje. U příležitosti zahájení stavby to řekl její ředitel Zdeněk Beneš. Nemocnice plánuje stavět v jeho blízkosti také heliport a na pozemcích směrem k sousednímu Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) parkovací dům.

„V urgentním příjmu se centralizuje příjem pacientů, ať už přivezených zdravotnickou záchrannou službou, nebo těch, kteří přijdou po svých,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V současné době je v nemocnici v jiném pavilonu pohotovost chirurgická a další pro ostatní zdravotní potíže, sanitky také vozí nemocné do několika různých objektů.

Právě rozmístění oddělení nemocnice do mnoha pavilonů podle Vojtěcha provoz v současné době komplikuje. „Urgentní příjem bude jednotný bod vstupu se zobrazovacími metodami a základním ošetřením pacienta,“ dodal. Zároveň bude oddělení připraveno i na hromadná neštěstí, do hodiny od oznámení bude moci přijmout až 60 pacientů.

Zhruba polovina nákladů stavby je dotace ministerstva zdravotnictví, 620 milionů je z evropských fondů a 475 milionů z prostředků nemocnice. „Stavba nebyla úplně jednoduchá na přípravu, protože nemocnice je památkově chráněné území,“ řekl ekonomický náměstek ředitele FTN Jan Halíř. Areál vychází z původních funkcionalistických Masarykových domovů stavěných v letech 1926 až 1940 podle návrhu architekta Bohumíra Kozáka jako starobinec, chudobinec a zařízení pro nemocné děti.

Nová budova umístěná v sousedství nedávno rekonstruované plicní kliniky počítá s 15.000 metry čtverečními podlahové plochy, vznikne v ní 100 lůžek, z nich 18 v režimu anesteziologicko-resuscitačním (ARO). V budově budou tři operační sály a přístroje pro diagnostiku, například počítačový tomograf (CT) a magnetická rezonance (MR). Plánuje se také využití fotovoltaických panelů a dešťové vody nebo zelené střechy.

V plánu je podle informací nemocnice také úprava gastroprovozu, vznik pediatrického centra a zateplování dalších pavilonů. Do budoucna se počítá ještě s úpravami křižovatky, aby měly sanitní vozy snazší příjezd. Okolí nemocnice se mění také kvůli stavbě metra D, vzniknout by měla na soukromých pozemcích i nová soukromá poliklinika.

Podle premiéra Babiše se budou stavět také byty pro zdravotnický personál, na které má nemocnice pozemek. Ve dřevostavbě by podle něj mělo být 100 lůžek. „Takové projekty bychom chtěli realizovat také pro vojáky, hasiče, policii a tak dále,“ dodal.

Příprava stavebních projektů v nemocnicích často trvá mnoho let. Premiér připomněl, že jeho dřívější vláda rozhodla v roce 2020 o investicích v sedmi nemocnicích za 12 miliard, mezi které měla spadat i tato stavba. „Ze všech těch projektů se zvládly zatím postavit jen pavilony v IKEM,“ dodal. Na některých se pracuje, zbývá zahájit ještě stavbu porodnice v Brně.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}