Oba rovery od sebe dělí zhruba 3 800 kilometrů, jejich práce se však doplňuje. Curiosity se v kráteru Gale postupně posouvá vzhůru po svazích Mount Sharp a sleduje mladší geologické vrstvy, Perseverance naopak míří v kráteru Jezero k horninám, které patří k nejstarším ve Sluneční soustavě. „Tím, že cestují časem opačnými směry, rovery doplňují chybějící detaily o historii planety,“ popisuje NASA.

Rover NASA Curiosity zachytil tento 360° pohled na oblast plnou nízkých hřebenů zvaných „boxwork“ formace mezi 9. listopadem a 7. prosincem 2025. S rozlišením 1,5 miliardy pixelů jde o jedno z největších panoramat, jaká kdy Curiosity pořídil.Foto: NASA

Panorama Curiosity, složené z 1 031 snímků, zachycuje oblast s takzvanými „boxwork“ strukturami – sítí nízkých hřebenů vzniklých působením podzemní vody, která kdysi proudila velkými puklinami v podložní hornině. „Minerály, které zůstaly, zpevnily horninu podél puklin, což vedlo ke vzniku hřebenů odolných vůči erozi,“ popsala NASA.

Právě voda je klíčem k většině dosavadních objevů. Curiosity už krátce po přistání potvrdil, že Mars měl kdysi podmínky vhodné pro život. V dalších letech našel organické molekuly i minerály, které mohou vázat oxid uhličitý z dávné atmosféry. Nejnovější analýzy navíc přinesly dosud „nejrozmanitější soubor organických molekul, jaký byl kdy na rudé planetě nalezen“.

Analýza vzorků až na Zemi

Perseverance mezitím zkoumá starší kapitolu tohoto příběhu. Jeho panorama, složené z 980 snímků oblasti přezdívané „Lac de Charmes“, ukazuje okraj kráteru Jezero a okolní horniny. Právě zde kdysi existovalo jezero napájené řekou, kde se mohly uchovat stopy mikrobiálního života.

Jedním z nejzajímavějších nálezů je hornina „Cheyava Falls“ se strukturami připomínajícími leopardí skvrny. Jde o vzor, který mikroorganismy vytvářejí v horninách na Zemi.

Rover NASA Perseverance zachytil tento 360° panoramatický snímek oblasti přezdívané „Crocodile Bridge“ na okraji kráteru Jezero. Tato oblast obsahuje jedny z nejstarších hornin ve Sluneční soustavě.

Rover NASA Perseverance zachytil tento 360° panoramatický snímek oblasti přezdívané „Crocodile Bridge“ na okraji kráteru Jezero. Tato oblast obsahuje jedny z nejstarších hornin ve Sluneční soustavě.Foto: NASA

Na rozdíl od Curiosity Perseverance vzorky neanalyzuje kompletně na místě, ale ukládá je do pouzder. Vědci doufají, že je jednou dopraví na Zemi, kde je bude možné zkoumat pomocí výrazně pokročilejších přístrojů.

Související

Z kosmodromu Bajkonur se 12. dubna 1961 vznesla kosmická loď Vostok-1 a na její palubě člověk, který se stal symbolem nové éry: Jurij Alexejevič Gagarin.
Z kosmodromu Bajkonur se 12. dubna 1961 vznesla kosmická loď Vostok-1 a na její palubě člověk, který se stal symbolem nové éry: Jurij Alexejevič Gagarin.
Z kosmodromu Bajkonur se 12. dubna 1961 vznesla kosmická loď Vostok-1 a na její palubě člověk, který se stal symbolem nové éry: Jurij Alexejevič Gagarin.

Ucelenější obraz Marsu

Vozítka ale přinášejí překvapení i mimo hlavní vědecké cíle. Přístroje Perseverance například poprvé zachytily elektrické výboje v procházejících prachových vírech – jev, který byl dosud pouze teoretický. Kamera roveru navíc zaznamenala i viditelnou polární záři z povrchu jiné planety.

Obě mise tak postupně skládají ucelenější obraz Marsu. Curiosity pokračuje ve výzkumu mladších vrstev bohatých na sulfáty, zatímco Perseverance směřuje k ještě starším lokalitám. „Obě mise se těší na další objevy v odhalování tajemství Marsu,“ dodává NASA.

VIDEO: NASA ukázala, co sondy na Marsu skutečně vidí

Zdroje: NASA, Space

Share.