Překvapilo vás rozhodnutí vlády?
Překvapen jsem nebyl. Spíš mě zaráželo, že vláda se zavedením toho opatření dosud otálela. Situace na čerpacích stanicích je totiž velice podobná té, která tady byla v dubnu.
A pokud by se vláda rozhodla jinak, byla by značně nekonzistentní. Teď se tedy chová konzistentně a na podobnou situaci reaguje opět velice podobným způsobem.
Jak hodnotíte sektorovou daň na rafinerie?
Je potřeba si uvědomit, že sektorová daň nemůže být ve prospěch koncového zákazníka. Je to ve prospěch příjmů státního rozpočtu, které tím částečně kryjí náklady s tím výpadkem ve spotřební dani.
Nicméně je na místě se obávat, že rafinerie budou na to opatření reagovat. A pokusí se to opatření přenášet na své zákazníky. A ten přenos na zákazníky může být doprovázen tlakem na růst cen.
„Je to riziko“
Povede to k dalšímu růstu cen?
Zatímco snížení spotřební daně určitě pomůže řidičům a stropování marží bude vyrovnávat ceny na dálničních a menších čerpačkách, zdanění mimořádných zisků rafinerií přináší riziko. Sice to přinese přilepšení do státního rozpočtu, ale může se to následně promítnout do cen pohonných hmot. Aby si rafinerie kompenzovaly ztráty, které jim touto novou daní vzniknou.
Je to jediné riziko?
Máme tady složitou situaci na trhu s rafineriemi, protože činnost zastavily některé rafinerie na Blízkém východě. Fungování omezily i některé rafinerie v Rusku, to všechno vede k tomu, že fungující rafinerie běží na plný výkon, mají velkou poptávku po svých produktech a pochopitelně si v takové situaci navýšily marže.
Důvodem je obrovská poptávka po jejich produktech. A protože jde o produkty naprosto základní, bez kterých se nemůžeme obejít, lze při tak vysoké poptávce marže dál zvyšovat. Aby vykryly náklady spojené se sektorovou daní.
Nemůže to způsobit nedostatek paliv?
I přes mimořádné zdanění budou rafinerie stejně pracovat na co nejvyšší výkon. Samozřejmě je otázka, jakým zákazníkům to budou primárně dodávat. Může je to samozřejmě motivovat třeba k tomu, že budou kontaktovat zákazníky třeba mimo Českou republiku.
Nedostatek nehrozí
Tedy že by rafinerie v Česku upřednostnily zahraniční zákazníky?
Je to samozřejmě s otazníkem, ale nemyslím, že by to mělo nějaký vliv na výpadky v dodávkách. Je potřeba si uvědomit, že i kdyby ty rafinerie v České republice, které fungují v Kralupech, v Litvínově, kontaktovaly jiné zákazníky, distribuce nafty a benzinu má nějaké technologické a dopravní omezení. K masivnímu přesměrování tedy nemůže dojít. Zdanění ale může přispět k dalšímu navyšování marží.
Nedostatek nafty nebo benzinu tedy nehrozí?
V tuto chvíli ne. Nedostatek by mohl nastat ve chvíli, kdyby se nařízením zastropovala koncová cena a ta by byla pod úrovní výrobních nákladů. Ale to teď nehrozí. Teď se stropuje jen marže a ta by měla pokrýt náklady, což zajistí, že na trhu bude dostatek. Výsledná cena ale může růst a být vysoká, což se lidem nemusí líbit.
I přes relativně vysoké ceny paliv ale zatím vidíme, že to nevede k nějakému omezení spotřeby pohonných hmot. Vidíme to na datech za první pololetí. I když byly vysoké ceny pohonných hmot, tak spotřeba pohonných hmot rostla. Ty ceny nejsou na takové úrovni, že by vedly k omezení spotřeby.
Zeptám se ještě jednou, opravdu nehrozí nedostatek paliv? Protože ty zprávy, které se objevují, nejsou úplné pozitivní. Například ve Francii mají některé pumpy potíže se zásobováním nafty nebo benzinu.
Kdyby se ta situace na Blízkém východě dál vyhrocovala, tak by to mohlo přinášet problémy. My vidíme, že se vyčerpávají strategické rezervy jednotlivých států. Na tu situaci z konce února reagovaly jednotlivé země tak, aby stabilizovaly situaci na trhu, uvolňovaly své strategické zásoby. Ty jsou nyní v mnohých zemích na mnohaletých minimech. Takže je tady samozřejmě určité riziko.
Ale pořád nejsme v situaci, že by docházelo k výpadkům v dodávkách. K omezení výpadků by právě měly vést ty vysoké ceny, které by pak měly regulovat spotřebu, což se zatím neděje, jak jsem říkal. Ale kdyby cena dál narůstala, pak by k nějakému omezení spotřeby mohlo dojít, což by vyrovnalo případný akutní nedostatek paliv.
Vzhledem ke mzdám je cena v pořádku
Jak si vysvětlujete, že spotřeba neklesá? Jaká cena paliv by musela být, aby Češi spotřebu omezili?
Když se podíváme na samotnou cenovku u čerpací stanice, pro mnoha lidí je alarmující. Na druhou stranu když to ale vztáhneme k tomu, jaké jsou průměrné mzdy, tak lidé nejsou v úplně nejhorší situaci. Stále si mohou koupit více pohonných hmot než při minulých ropných krizích, kdy ty výpadky byly menší a cenovky třeba byly podobné jako nyní. Česká republika má dost zdrojů a vzhledem k mzdám ta situace ještě není úplně kritická.
Vláda chce vybírat mimořádnou daň už za letošní rok, nemůže narazit na nějakou formu retroaktivity?
Je to samozřejmě věčný spor. Ve chvíli, kdyby to bylo až za rok 27, může se opatření ukázat jako zcela neúčinné. A ve chvíli, kdy už se to dělá za rok 26, který už se blíží ke konci, můžou se objevit spory o to, jestli se nejedná o retroaktivní opatření. A taková opatření by samozřejmě byla v rozporu s našimi právními předpisy. To je takové slabší místo. Je potřeba to opatření navrhnout tak, aby se tomuto sporu zamezilo.
Když se zaváděla mimořádná daň na banky, právě tohle bylo vyčítáno té předchozí vládě. Že to neudělala zpětně. A proto to nebylo tak účinné. Ale tehdy se zase říkalo, že se to tak udělat muselo, aby se vláda nedopustila právě té retroaktivity. Teď se tedy volí to ostřejší řešení, aby to bylo účinné. A právníci to budou muset ošetřit, aby to bylo nenapadnutelné.
A dá se to vůbec ošetřit?
Dva právníci, tři právní názory. Určitě se v tomto budou stanoviska lišit podle toho, kdo jakou stranu hájí. A jestliže se to bude dělat nějakým sporným způsobem, tak nakonec o tom bude muset rozhodnout soud.
„Se stropováním nesouhlasím“
Jako bývalý poradce premiéra, kdybyste byl v této funkci nyní, co byste radil?
Se stropováním marží nesouhlasím. Není to vhodné opatření. Česko má velice hustou síť čerpacích stanic, takže tady probíhá poměrně silná konkurence jednotlivých čerpadlářů. A jediné, k čemu ta regulace marží vede, je právě k vyrovnávání cen na dálnicích a v těch menších městech. Řidiče pak nemusí tolik řešit, kde budou tankovat.
Snížení spotřební daně pomáhá, má to ale zase negativní vliv na veřejné rozpočty. A u toho opatření k těm rafineriím, tam se samozřejmě můžeme bavit, že to dává větší smysl, protože ty rafinerie fungují jako oligopol (na trhu je jen málo firem – pozn. red.) a může tam docházet k selhávání trhu.
V situaci oligopolu jsou ty státní zásahy daleko více obhajitelné, než když se to vztahuje tedy k tisícům jednotlivých čerpacích stanic, kde ta konkurence je na rozdíl od těch rafinerií.
Nicméně to, co navrhuje vláda, tak to nepovede ke snížení cen. Spíše to povede k výběru dodatečných příjmů do státního rozpočtu, z kterých se pak mohou krýt ta další opatření.
Není to tak, že Česká republika neměla jinou možnost, když podobná opatření chystají i okolní země?
Myslím si, že právě vláda otálela a automaticky neobnovila ta dubnová opatření hned v situaci, kdy se ty ceny dostaly na dubnové úrovně, u kterých vláda přistoupila k tomu minulému zásahu.
Je velice důležité, abychom kontrolovali, jak vypadá ta situace za našimi hranicemi, aby nedocházelo k tankovací turistice. Ve chvíli, kdyby Češi tankovali například v Polsku, tak to znamená výpadky jak v spotřební dani, tak i v DPH.
Naopak když se nám podaří tu cenu nastavit výhodněji, tak můžeme vydělat i na Němcích nebo Rakušanech.
Lze současnou situaci označovat za krizi?
Jsme v počáteční fázi energetické krize. Je to zatím vidět nejvíce na těch pohonných hmotách, ale přesouvá se to i na další trhy. Cena plynu se pohybuje níže kolem 80 eur za megawatthodinu, budoucí cena elektřiny se pohybuje kolem 140 eur za megawatthodinu. Vidíme opravdu skokové meziroční nárůsty.
Doufejme tedy, že se to podaří zastavit. Vidíme, že i centrální banky v USA i Evropě na to již reagovaly růstem úrokových sazeb. Česká národní banka také už v červnu úrokovou sazbu navýšila a ve chvíli, kdy tedy tady vznikají ty inflační tlaky, tak je potřeba na to reagovat.