O novele k veřejným rozpočtům má Sněmovna hlasovat nejpozději ve středu v 01:00

Návrh na stanovení nejzazší hodiny pro hlasování na středečních 01:00 zdůvodnila předsedkyně klubu ANO Taťána Malá veřejnými prohlášeními opozičních představitelů o plánech projednávání novely k veřejným rozpočtům blokovat a zabránit jejímu přijetí. Zhruba čtyři hodiny pokládá Malá za dostatečný prostor pro debatu. Opozice je bude moci využít podle svého uvážení, podotkla.

Předsedkyně klubu ANO vypočetla, kolik hodin se předloha dosud projednávala a připomněla i seminář, který se k ní v květnu konal. Argumentovala také praxí z minulého volebního období, v němž stanovení pevné hodiny pro hlasování využívaly v obraně proti obstrukcím tehdejší vládní a nyní opoziční ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátská strana. Malá ale rovněž řekla, že v minulém období trvalo projednávání zákonů vrácených Senátem v průměru 36 minut, nejdéle pak dvě hodiny.

Předloha k veřejným rozpočtům budí kontroverze zejména kvůli tomu, že vládě umožní zvyšovat některé výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Podle kritiků rozvolní pravidla rozpočtové odpovědnosti, umožní kabinetu nekontrolovatelné utrácení, a tím i nebezpečný nárůst státního dluhu. Senátoři navrhli zpřísnění podmínek pro případ zvyšování výdajů nad rozpočtový rámec. Sněmovna s ohledem na koaliční většinu patrně potvrdí původní znění předlohy.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vyzvala poslance, aby hlasovali pro sněmovní verzi předlohy. Řekla, že jim za to může zaručit co nejodpovědnější hospodaření země. Senátní změny by podle ní přinesly právní nejistotu. Zákon by byl méně použitelný a přehledný. Sněmovní verze je naproti tomu podle ní promyšlený celek. Opět argumentovala třeba tím, že v případě ohrožení bezpečnosti státu musí stát reagovat rychle a příliš složitá pravidla by mu to znemožnila.

Senátor Tomáš Goláň (klub ODS a TOP 09) řekl, že Senát řešil v předloze jen ty nejpalčivější problémy, které mu přišly jako zásadní. Varoval například, že pokud se dostane do zákona možnost vlády zvyšovat výdaje kvůli zhoršené bezpečnostní situaci, tak žádná budoucí vláda nebude mít chuť se takového pravidla zbavovat. V případě možnosti navyšovat výdaje na infrastrukturu poukázal na to, že stát byl schopen investovat i bez této takzvané únikové doložky.

Goláň také poukázal na to, že podle schválené předlohy by se vláda v případě návrhu rozpočtu vráceného Sněmovnou k přepracování nemusela řídit pravidly zákona o rozpočtové odpovědnosti. Tuto povinnost vypustil pozměňovací návrh ministryně financí. Goláň ale dodal, že ministryně doplnila tuto povinnost v jiném zákoně, a to v novele zákona o jednacím řádu, kterou Sněmovna schválila minulý týden. Podle něj je to v jednacím řádu nyní napsáno mnohem lépe, než tomu bylo v původním vládním návrhu.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}