O výši škod na ovocných stromech rozhodnou mrazy v následujících týdnech

Mrazy, které Česko zasáhly v noci na dnešek, způsobily ovocnářům podle předběžného odhadu škody za stovky milionů korun. Nejvíce postihly Čechy, zejména střední a severní. Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka je u ovocných stromů běžné, že část květů po mrazech opadne. „Pokud jde o ztrátu do přibližně 50 procent, příroda s tím do určité míry počítá a na úrodu to nemusí mít zásadní vliv. Rozhodující budou následující týdny,“ uvedl.

Škody by podle něj neměly dosáhnout úrovně roku 2024, kdy dubnové mrazy způsobily nejnižší úrodu za posledních 100 let se škodami zhruba za 1,3 miliardy korun. Poškození může podle ovocnářů nastat už při teplotách kolem minus dvou stupňů.

Pěstitelé mají podle unie několik možností, jak dopady mrazů zmírnit. Například zakrytí netkanou textilií vytváří ochranné mikroklima a omezuje promrznutí květů, zadýmování sadu pak zpomaluje ochlazování vzduchu a snižuje tepelné ztráty. Pěstitelé mohou využít také zavlažení půdy před mrazem, vlhká půda totiž lépe akumuluje a uvolňuje teplo. Ochranu mohou představovat i parafínové svíčky či ohřívače nebo protimrazová závlaha, která otepluje porost.

Zemědělský svaz nicméně upozorňuje, že ochrana musí být provedena správně. Například vlhká textilie může při špatném použití naopak poškodit květy přenosem chladu. Stejně důležité je podle svazu kryty po mrazech včas odstranit, aby nedošlo k přehřátí rostlin.

Ovocnáři i zemědělci upozornili, že kromě každoročního rizika mrazů čelí české ovocnářství dlouhodobým ekonomickým problémům. Za posledních 30 let se výměra sadů snížila o více než 40 procent a v roce 2023 ubylo přes milion stromů, upozornili.

„Pěstitelé často nemají jinou možnost než sady likvidovat. Nízké výkupní ceny, vysoké náklady, včetně nákladů způsobených složitými regulacemi, a silná konkurence dovozů – zejména z Polska – v kombinaci s nízkou preferencí domácí produkce ze strany supermarketů postupně vytlačují domácí produkci z trhu,“ uvedl Ludvík.

Kvůli silnému tlaku levného ovoce z Polska jsou podle unie čeští pěstitelé nuceni přibližovat se cenám, které pro ně nejsou ekonomicky udržitelné. Pokud se jim to nepodaří, ztrácejí přístup na trh. „Výsledkem je postupné omezování investic, stárnutí sadů a snižování produkce, což dále oslabuje jejich schopnost dodávat potřebné objemy,“ dodali ovocnáři.

Zemědělský svaz a Ovocnářská unie proto vyzývají spotřebitele, aby při nákupech dávali přednost českému ovoci.

Šéf svazu včelařů: Jarní mrazy ovlivní nejen úrodu ovoce, ale i produkci medu

Letošní opakované jarní mrazy se projeví nejen na nižší úrodě ovoce, ale sníží i produkci medu. Novinářům to dnes v Nasavrkách řekli ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) a předseda Českého svazu včelařů Zdeněk Nekula.

„Počasí má obrovskou souvislost a vliv na včely a produkci medu. Může dojít k poklesu medného výnosu v letošním roce. Uvidíme, jaký bude další vývoj počasí, pokud došlo k pomrznutí květů, bude se to horko těžko dohánět,“ uvedl Nekula.

Ministerstvo se chce ve včelařství spolu s oborovými organizacemi soustředit na několik priorit. Patří mezi ně boj proti nákazám včel a falšování medu, vzdělávání či zvýšení zájmu mladých lidí o včelařství. Výstupem bude strategie sektoru, která se promítne ve formování včelařské politiky v období od roku 2028.

Český svaz včelařů sdružuje 45.000 chovatelů včel, což je 75 procent všech včelařů v Česku. O chov se zajímají lidé nejrůznějších věkových skupin, přibývá i těch ve středním věku. Podle Nekuly jsou pro chovatele velkým rizikem nákazy, ať už mor nebo hniloba včelího plodu, které v posledních letech decimují včelstva, nebo varroáza. Další hrozby přicházejí i ze zahraničí, například v podobě dovozů falšovaných medů.

Střední odborné učiliště včelařské – Včelařské vzdělávací centrum v Nasavrkách bude od září příspěvkovou organizací ministerstva. Dosud je obecně prospěšnou společností, jejímiž zakladateli byly Český svaz včelařů a ministerstvo zemědělství. Podle ministra to škole pomůže k zajištění dlouhodobé existence a zvýšení zájmu o obor. Škola nabízí střední vzdělání ve včelařství i vzdělávání dospělých.

Mrazy v noci způsobily ovocnářům škody za stovky milionů korun

Mrazy, které Česko zasáhly v noci na dnešek, způsobily ovocnářům podle předběžného odhadu škody za stovky milionů korun. Nejvíce postihly Čechy, zejména střední a severní. Škody mrazy nadělaly na všech ovocných druzích. Přesnější vyčíslení budou moci ovocnáři udělat za několik týdnů po dokončení kvetení a opylení. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Ministerstvo zemědělství se bude snažit pro ovocnáře na škody po mrazu získat evropské peníze, řekl novinářům ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).

Podle Ludvíka by nicméně škody neměly dosáhnout úrovně roku 2024. Tehdy dubnové mrazy způsobily nejnižší úrodu za posledních 100 let se škodami zhruba za 1,3 miliardy korun.

Předpověď meteorologů o velmi mrazivé noci na dnešek se naplnila. „V sadech jsme zaznamenali v noci a nad ránem teploty zhruba od minus dvou do minus šesti stupňů Celsia s dobou trvání od tří do sedmi hodin. Na mnoha místech šlo o celonoční mrazy. Působení mrazu zesilovalo současné sucho,“ uvedl Ludvík. Připomněl, že sady mrazy částečně poškodily již v první dekádě dubna a na začátku třetí dekády.

Ovocnáře podle Ludvíka čeká složitý ekonomický rok. „Budou muset zvážit další kroky a náklady, které je v průběhu vegetace čekají,“ uvedl. Vedle ztrát na produkci ovocnáři podle něj očekávají i kvalitativní škody, zejména na jablkách.

Sadaři podle Ludvíka na ochranu sadů před mrazy nasadili všechny síly, v sadech pálili svíce či používali zakuřování nebo protimrazové zamlžování. „Nebylo na co čekat, byla to možná poslední zásadní mrazivá noc, která mohla ovlivnit ekonomiku podniku. Nicméně není v možnostech žádného pěstitele ochránit celou produkci,“ uvedl Ludvík. Mrazy nicméně mohou hrozit až do poloviny května.

Na ceny ovoce v obchodech by neměl mít výpadek české produkce přímý dopad, protože Česká republika je v produkci čerstvého ovoce závislá na dovozu. Soběstačnost Česka v ovoci je na úrovni 30 až 40 procent a ceny v obchodech se řídí vývojem trhu a cen v Evropě. Ceny by však mohl zvýšit výpadek produkce ovoce v Polsku, jehož sady silné mrazy také zasáhly. „Právě na Polsku jsou obchodní řetězce závislé,“ uvedl Ludvík.

Šebestyán novinářům v Nasavrkách na Chrudimsku řekl, že škody na sklizni ovoce budou značné. „Do týdne až deseti dnů budeme mít přesný přehled situace,“ uvedl. Poškozené jsou podle něj jak ovocné stromy, tak i porosty jahod či dalších plodin. „Budeme usilovat o použití evropské koordinované dotace, zasáhlo to i další státy,“ dodal.

Také podle Ludvíka by se případné kompenzace ovocnářům z veřejných zdrojů za škody způsobené mrazem měly řešit na evropské úrovni, jako tomu bylo v roce 2024. „Mrazová vlna minulých dní významně poškodila sady v Polsku a přesouvá se na Slovensko, Maďarsko a na Balkán. Budeme chtít, aby se u nás postupovalo stejně jako u jiných postižených zemí. Předpokládám, že EU to bude v rámci společné zemědělské politiky řešit. Nejprve ale musíme vše vyhodnotit a zjistit výši ztrát,“ uvedl Ludvík.

Po mrazech v roce 2024 získalo Česko na kompenzace mrazových škod z Evropské unie asi 380 milionů korun. O podporu tehdy požádalo 539 pěstitelů. Peníze ovocnářům podle jejich vyjádření pomohly přežít a založit loňskou úrodu. Nejvíce obdrželi pěstitelé jabloní, kteří měli škody největší. V Česku je zhruba 750 ovocnářských podniků.

Jarní mrazy ohrožují úrodu ovoce v Česku každoročně. V kritickém roce 2024 se úroda ovoce v Česku propadla na 48.058 tun ovoce, loni vzrostla na 146.243 tun. Škody z mrazů ovocnáři utrpěli i v letech 2019, 2017, 2016 a 2011.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}