Praha – Kvůli dlouhodobému suchu a nárůstu vysokých teplot v posledních letech se podle ochránců přírody musí výrazně změnit péče o zeleň ve městech a obcích. Pomoci může omezení sečení nebo takzvaná mozaiková seč, při které se v trávníku nechávají neposekané plošky. Podle výzkumů to může trávníkům pomoct lépe zvládat vedra, protože vyšší porosty brání vysychání půdy. Vyplývá to z tiskové zprávy neziskové organizace Česká krajina, která se zaměřuje na zmírňování dopadů klimatických změn a adaptaci krajiny na změny klimatu.

Péče o městskou zeleň byla podle ředitele organizace Dalibora Dostála dlouho dobu založená zejména na kosení trávníků. „Jejich sečení ale v době veder vede k jejich usychání. Kvůli častému a příliš nízkému kosení se zelené plochy trávníků v mnoha městech a obcích obvykle již na začátku prázdnin mění ve vyschlé strniště bez života,“ uvedl.

Důvody kosení trávníků poškozených suchem a horkem jsou podle Dostála často ekonomické. Technické služby měst podle něj mají často s radnicí domluvený určitý počet sečí, a pokud by je nenaplnily, výrazně by jim klesly příjmy. Proto je podle Dostála nutné, aby se pracovníci technických služeb proškolili i na jinou péči o zeleň, a trávníky kosili jen tehdy, když je to potřebné.

Omezení kosení by podle organizace navíc pomohlo i zvýšení různorodosti. Zkušenosti vědců z Českých Budějovic naznačily, že omezením sečí a zavedením jiných postupů sekání, například zmíněné mozaikové seče, se ve městě zvýšil počet a rozmanitost kvetoucích rostlin. Nové postupy nejprve odborníci vyzkoušeli v areálu Biologického centra Akademie věd (BC AV ČR), a poté je ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou a správnou města začali uplatňovat i na větších plochách městské zeleně.

„I desítky let intenzivně sečené plochy hned první rok rozkvetly. Díky tomu trávníky výrazně lépe zvládají extrémní vedra, protože vyšší a kvetoucí porosty brání vysychání půdy a poskytují prostředí a potravu pro včely, motýly a další opylovače. Při správném postupu navíc nedochází k nárůstu pylových alergenů,“ uvedl Miloslav Jirků BC AV ČR.

V městské zeleni se navíc podle ochránců stále více šíří nebezpečné druhy invazních dřevin, jako například pajasan žláznatý nebo javor jasanolistý. Vedle vytlačování původních druhů způsobují i alergické reakce u lidí. Podle Dostála nemají technické služby ve městech na jejich odstranění dostatečné kapacity ani kvalifikaci. Velkou část z nich nestačí jen pokácet, protože z pařezu se porost dovede během dvou let obnovit, a to i ve větším rozsahu, upozornil. Při jejich likvidaci je podle něj účinná například takzvaná injektáž, metoda chemické likvidace dřevin, při které se účinná látka vpravuje do cévního systému stromu.

Organizace Česká krajina na svých projektech spolupracuje vedle BC AV ČR a Jihočeské univerzity například s Univerzitou Karlovou nebo Českou zemědělskou univerzitou.

 

 

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.