Málokdo z vládních poslanců může říct, že by měl k prezidentovi Petru Pavlovi bližší, osobnější vztah, jako třeba poslankyně Motoristů sobě Gabriela Sedláčková. Když v době covidu ušila se svou společností kolem 400 tisíc roušek do nemocnic, Pavel jí osobně předal 30 tisíc korun.
„Investovali jsme je do látek. Byla jsem za pomoc ráda. Myslím, že s ním mám relativně dobré vztahy,“ řekla Aktuálně.cz.
Jakmile se ale řeč stočila na Pavlovy kroky z poslední doby coby českého prezidenta, nasadila poslankyně podstatně ostřejší a kritičtější tón.
„Pro společnost a veřejnost není dobrým signálem, když na sebe ústavní činitelé podávají žaloby. Vysílá to signál, že se mezi sebou nedokáží žádným způsobem dohodnout. Podle mě to rozděluje společnost. Je logické, že v zastupitelské demokracii je společnost rozdělena, protože existuje vláda a opozice, ale právě prezident má být tím, kdo spojuje,“ míní Sedláčková.
„Rozděluje společnost, zlobím se na něj“
Ohledně podstaty sporu, zda je, či není správné rozhodnutí vlády fakticky zabránit cestě prezidenta na summit NATO do Turecka, Sedláčková namítá, že se měl prezident s vládou domluvit. „Místo toho rozděluje společnost, což mu vyčítám a zlobím se na něj. Žalobou na vládu toto rozdělování obzvláště stvrdil,“ míní poslankyně.
Na otázku, jestli prezident nedával dostatečně najevo, že se chce s vládou dohodnout na kompromisu, poslankyně reagovala tvrzením, že prý Pavel o kompromis neměl zájem.
„Nezlobte se, ale prezident poslal někdy v dubnu premiérovi dopis, kde mu jasně oznámil, že na summit NATO pojede. A že bude rád, když ho premiér doprovodí. To byla podle mě až drzá rétorika ve stylu: Já tady rozhoduji a ty se mnou můžeš jet, nebo ne,“ soudí poslankyně.
Naráží na Pavlův dopis z 8. dubna 2026, v němž prezident Babišovi oznamuje, že se „v souladu se svým ústavním postavením hodlá účastnit v čele delegace České republiky setkání nejvyšších ústavních činitelů NATO“. Zároveň premiérovi napsal, že by uvítal i jeho účast.
„S ohledem na témata, která mají být na tomto summitu projednávána, především výdaje na obranu a plán naplňování závazků přijatých vloni na summitu v Haagu, uvítám, pokud se jej zúčastníte,“ napsal Pavel. Babišova vláda fakticky nereagovala několik měsíců, přičemž v pondělí sdělila, že s prezidentem nepočítá.
„Směr k prezidentskému systému?“
Byť rozhovor se Sedláčkovou proběhl ještě před oznámením Ústavního soudu, že vláda má umožnit účast prezidenta na zasedání NATO, už tehdy Sedláčková řekla, co by podle ní znamenalo, kdyby takto soud rozhodl.
„Rozsudek rozhodne o tom, jestli nasměruje naši zemi k prezidentskému systému. Nemyslím si, že žijeme v prezidentském systému. Podle mě nemá prezident pravomoc rozhodovat o obranné politice státu. To není v jeho pravomoci. A nechci, aby se tyto kompetence rozšiřovaly,“ prohlásila poslankyně.
Ústavní soudci nicméně upozornili, že jde z jejich strany zatím pouze o předběžné rozhodnutí, takže samotné kompetence prezidenta budou řešit až později. Teprve potom bude jasné, zda v něčem kompetence prezidenta posílí, či neposílí. Ústava nicméně definuje roli prezidenta coby vrchního velitele ozbrojených sil, který v těchto otázkách má zemi zastupovat navenek.
Pokud jde o české prezidenty po roce 1989, Sedláčková hodnotí, že u každého z nich některé jeho kroky kvitovala a k jiným byla kritická. Což prý platí i o prezidentovi Václavu Klausovi, na jehož 85. narozeninách před několika dny osobně byla a moc se jí tam líbilo. Ve své poslanecké kanceláři má navíc jeho velkou podobiznu, a jak prozradila, měla ho denně na očích už od dětství. „Rodiče mu fandili, takže jeho bustu jsme měli vedle televize,“ řekla s úsměvem Aktuálně.cz.
