Už když jsme se domlouvali na rozhovoru, měl Michal Maryška jednu podmínku: musíme se jít podívat na rozestavěné softballové hřiště na okraji Berouna, kousek od nádraží.
U budoucího antukového infieldu, tedy středu hřiště, kde se odpaluje atd., nám uprostřed horkého dne nadšeně ukazoval, kde má příští rok na jaře vyrůst tráva, kde bude sociální zázemí nebo pálkařská klec.
Disciplína a strategie
Jeho cesta k místu předsedy softballového klubu o 330 dětech a 50 dospělých byla velmi netradiční. Osm let byl Michal Maryška profesionální pokerový hráč a noci trávil s kartami v ruce, domů se vracel v šest ráno, spal přes den a večer znovu odcházel.
Desetkrát byl v Las Vegas a patřil k nejúspěšnějším českým hráčům vůbec. Celkem čtyřikrát se podíval na finálový stůl jednoho z turnajů World Series of Poker.
Až v ikonickém Bellagiu, mezi nejlepšími hráči světa, narazil na svůj strop. I tak je dodnes pokerovou legendou, které nikdo neřekne jinak než „berounská piraňa“.
Jeho tajemství prý není v talentu, ale v disciplíně. „Za večer si můžete dovolit prohrát jen setinu toho, co na poker máte vyčleněno, protože i když jste úspěšný, můžete prohrát spoustu večerů v řadě,“ vysvětluje.
I on ale přiznává, že odejít od stolu v ten správný okamžik bylo někdy zatraceně těžké. „Od mala jsem miloval všechny hry, s dědou jsme o peníze hrávali i Člověče, nezlob se,“ vzpomíná.
Pak s deskovými hrami, kterých má pořádnou sbírku, pokračoval i se svými dcerami, které nakonec naučil i poker. V roce 2010, když se vydal na dráhu profesionála, byly starší dceři Elišce tři roky.
Šachy na zelené louce
Na pokerové šampionáty jezdil do Las Vegas a právě tam ho kamarád a bývalý basketbalový trenér Dominik Koukal vzal na baseball, do kterého se Michal zamiloval na první dobrou.
Poker a softball totiž prý mají jednoho společného jmenovatele: strategii. „Neznám strategičtější sport. Ernest Hemingway kdysi řekl, že baseball jsou nejrychlejší šachy na světě,“ cituje slavného spisovatele.
Věděl, že sám aktivně hrát nebude, ale mohl by k tomu vést dcery, a tak koupil rukavice a v roce 2015 vešel do berounského softballu.
Na berounské ZŠ Wagnerova tehdy fungoval kroužek, ze kterého krátce předtím vznikl tým Piranhas, k němuž se přidal. V dresu berounských piraní odehrál i turnaje Světové série ve Vegas.
Baseball vs. softball
Jaký je rozdíl mezi těmito sporty? Baseball hrají zpravidla muži, má větší hřiště a menší, bílý míček se nadhazuje vrchem.
Softball hrají obvykle ženy (Česko je jednou z výjimek, kde se i muži věnují ve velké míře softballu), hřiště je o něco menší a větší, žlutý míček se nadhazuje vrchem.
Skaut, pokerový hráč a dětský trenér
Celý příběh ale začal mnohem dřív. Michal odjakživa miloval sport a děti a moc rád jako dítě a později i jako vedoucí jezdil na letní tábory.
Když ho v roce 2002 oslovil kamarád Luboš Mareš, tehdejší vedoucí berounských skautů, jestli by s nimi nejel jako vedoucí, přátelská výpomoc mu změnila život: na táboře poznal svou budoucí ženu Janu, za níž se z Prahy přestěhoval do Berouna.
Skauting se mu do života vrátil i během pokerové kariéry a v roce 2012, aby měl protiváhu k prchavosti slávy u stolu, založil oddíl rodinného skautingu.
Ostatně i poker k němu doplul trochu náhodou. Začínal jako podnikatel ve sportu, když založil a provozoval sportovní internetové weby. Přes ně objevil poker, který ho svou strategičností nadchl. Pořádal turnaje, vydával časopis CardPlayer, natáčel magazín na Nova Sport a pro Novu dělal i dvě pokerové show s celebritami, které hru sám učil.
Něco po sobě nechat
Po pěti letech s kartami začal cítit, že ho hra nenaplňuje jako dřív a že mu krade čas na rodinu. S myšlenkou opustit svět profesionálního pokeru ještě chvíli jen laškoval, ale na podzim 2017 už věděl, že do Vegas příště jede naposledy. V té době ho oslovila softballová asociace s nabídkou řídit mládežnické soutěže, kterou přijal, a pokerovou kariéru ukončil.
„Vždycky jsem chtěl moci se ohlédnout a vědět, že jsem tu něco zanechal. To jsem v pokeru necítil, ale v softballu jsem viděl tu příležitost,“ vysvětluje dnešní předseda Piranhas Beroun.
Jako trenér vede osmou sezonu žákyně do 13 let a pod jeho vedením nasbíraly piraně spousty mistrovských medailí. Mezi největší klubové úspěchy patří 4 tituly mistrů ČR, včetně kategorie do 18 let, juniorky Piranhas byly vyhlášené nejúspěšnějším mládežnickým kolektivem Středočeského kraje za rok 2025.
Olympijský sen
Vedle 19 týmů a dětských skupin je tu ale ještě jeden sen. Zatímco hlavní hřiště plánují otevřít ještě letos na podzim, hned vedle plánují Piranhas ještě jedno menší hřiště s umělým povrchem.
„To bychom časem moc rádi na zimu zastřešili, čímž by vznikla největší softballová hala u nás,“ vysvětluje Michal Maryška nad plány okolních pozemků. A protože ženský softball je olympijský sport (muži hrají na hrách baseball), sní o tom, že by z této haly jednou mohlo být národní olympijské softballové centrum.
Zatím je to jen sen, k němuž vede dlouhá cesta, její nejbližší část je ale hodně konkrétní, protože bez vlastního hřiště se v Berouně nedá hrát dospělý softball a odrostlí hráči tak dosud museli odcházet jinam. I proto ostatně na hřišti Michalovi tak záleží.
Na dostavbu piraně loni vyhlásily sbírku s cílem 5,5 milionu korun. Milion věnoval Středočeský kraj, milion věnoval hlavní partner klubu, společnost Algotech, další dva miliony se podařilo vybrat od drobnějších dárců.
K dokončení současné etapy výstavby chybí poslední půldruhý milion. A pokud Michala něco roky u karet naučily, pak to, že vydržet se vyplácí – a věří, že se peníze nakonec vyberou všechny.
Zdroj: autorský článek, Piranhas Beroun
