ODS chce podle Kupky mj. snížení daňové zátěže práce a prověrku nynějších výdajů

„Prověříme každou korunu, která teď teče do kapes vládní garnitury,“ slíbil Kupka. ODS spolu s dalšími opozičními stranami nyní poukazuje na sedm miliard korun, které byly podle ní neoprávněně na dotacích vyplaceny v letech 2017 až 2021 holdingu Agrofert. Holding dříve vlastnil premiér a předseda ANO Andrej Babiš. Kupka nevyloučil ani iniciování trestního stíhání. Babiš obvinění z neoprávněného pobírání dotací odmítá, opozice podle něj nemá jiný program než „antibabiš“.

Prosperity chce ODS podle předsedy dosáhnout odpovědným hospodařením státu s příjmy. Slibuje také snížit daňové a odvodové zatížení práce. ODS musí být nyní podle Kupky tvrdou opoziční stranou, která bude řečeno fotbalovou metaforou „chránit branku“, ale zároveň bude aktivní v útoku. Za hlavní obranný úkol považuje ochranu demokratických institucí a principů, což dal do souvislosti s pilířem svobody. V zájmu bezpečí bude cílem ODS posilovat armádu a investovat do obrany, ale také zajistit energetickou bezpečnost, uvedl Kupka.

Ke kvalitě života má přispět kromě zdravotnické reformy také reforma školství. Podle Kupky je třeba školy připravit na to, aby studenti mohli využívat umělou inteligenci a rozvíjet kritické myšlení, tedy rozlišovat mezi pravdivými informacemi a dezinformacemi. ODS chce vytvořit prostor pro technologicky vyspělé firmy. Kvůli tomu je v ODS samostatná pracovní skupina pro digitalizaci, umělou inteligenci a moderní technologie, uvedl Kupka.

„ODS nebyla nejúspěšnější, když šla s hlavním proudem, ale když pravdivě pojmenovávala věci a přinášela reformy,“ uvedl předseda strany. Chce připravit program pro moderní a úspěšnou zemi. „Náš kompas rozhodně není porouchaný,“ řekl ke kritice. Podle Kupky k pevným programovým základům strany patří „svoboda, tržní ekonomika, prozápadní směřování a odpovědné hospodaření“.

Předseda ODS své vystoupení zahájil s fotbalovým míčem používaným na fotbalovém mistrovství Evropy, které má přezdívku „Euro“. Reagoval tak na spekulace, podle nichž se ideová konference bude věnovat sporu o zavedení eura – společné evropské měny. Kupka v této souvislosti poznamenal, že by Česko mohlo pořádat fotbalové Euro společně se Slovenskem a Rakouskem v roce 2040.

Výpadek ze snížení zdanění práce chce ODS nahradit vyšším příjmem z jiných daní

ODS by měla podle místopředsedy Sněmovny a stínového ministra financí Jana Skopečka usilovat o nižší daňové zatížení práce, výpadek příjmů ve státním rozpočtu by mělo nahradit zvýšení podílu ze spotřebních a majetkových daní. Skopeček to dnes řekl na ideové konferenci strany. Konkrétní částky neuvedl.

Stínový ministr průmyslu a obchodu Pavel Drobil vybídl k vytvoření národního investičního fondu, který by umožnil investice do infrastruktury, zdravotnictví a sociálních služeb. Do fondu Národ sobě! by podle něj mohli vkládat peníze drobní střadatelé a stát by do něj mohl vložit výnosy z privatizace státních podílů ve firmách. Fond by umožnil masivní investice do infrastruktury, zdravotnictví a sociálních služeb, dodal.

Oba dnes hovořili také o jednotné evropské měně. Skopeček je přesvědčen o tom, že zavedení eura má víc nevýhod než výhod, mimo jiné jde o to, že Česko by ztratilo možnost dělat samostatnou měnovou politiku. Drobil se domnívá, že za určitých podmínek může být zavedení jednotné evropské měny pro Česko výhodné. Jednou z podmínek pro případné zavedení eura je podle něj to, že ČR se dostane přirozeným vývojem – zhodnocováním koruny – na paritu kupní síly odpovídající průměru EU. Dalším předpokladem je to, že Česko nebude po vstupu do eurozóny ručit za závazky, které vznikly před jejím vstupem, dodal Drobil.

Nutnost snížení daňového zatížení práce zdůvodnil Skopeček tím, že vysoké zdanění vede k růstu šedé ekonomiky, práci načerno, nižší konkurenceschopnosti i nižším výdělkům. „Výpadek v rozpočtu musíme kompenzovat změnou daňového mixu, respektive vyšším podílem spotřebních či majetkových daní na příjmech státního rozpočtu,“ uvedl.

Skopeček slíbil také změnu rozpočtového určení daní s cílem bonifikovat obce, které vytvářejí podmínky pro podnikatele. Odliv dividend do zahraničí chce řešit motivačně, nikoli sektorovými daněmi. Do ústavy chce vrátit závazek postupného snižování schodků, zavést výdajovou brzdu a silnější ochranu norem rozpočtové odpovědnosti. Počítá také s vyšším podílem soukromých zdrojů, tedy plateb ve zdravotnictví, penzích a sociálních službách. Bez nich veřejné finance nelze vyléčit, míní Skopeček.

Podle Drobila ODS počítá rovněž se srovnáním podmínek úvěrů pro podnikatele namísto dotací.

Stínový ministr dopravy Jakub Stárek nabízel zavedení sjednocené jízdenky pro hromadnou dopravu bez ohledu na dopravce. Budoucnost vidí v systému MaaS (Mobility as a Service), což je digitální dopravní systém integrující různé druhy dopravy do jediné celonárodní aplikace. Umožňuje uživatelům plánovat, rezervovat a platit za cesty například s využitím plateb typu pay-as-you-go nebo předplatného.

Armáda potřebuje pro plánování rozpočtový rámec, ne improvizaci,řekla Černochová

Armáda potřebuje podle bývalé ministryně obrany Jany Černochové (ODS) dlouhodobý zákonný a rozpočtový rámec pro plánování obrany ČR, ne každoroční improvizaci. Teď by ho měla mít nejméně do roku 2035, uvedla dnes Černochová na ideové konferenci občanských demokratů v Praze. Podle ní je třeba připravit akviziční úřad pro vyzbrojování a pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny v boji proti ruské agresi.

Armáda pro letošek dostala v rozpočtu 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zároveň to je o zhruba 16 miliard korun méně než loni. Celkové obranné výdaje by podle vlády měly letos představovat asi 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve uvedl, že kvůli tomu se podle hodnocení NATO pravděpodobně nepodaří splnit dvouprocentní alianční závazek. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) chce pro příští rok žádat navýšení výdajů svého resortu na dvě procenta HDP, tedy z letošních 155 miliard na 190 miliard korun.

O odolnosti a boji s hybridními hrozbami mluvil dnes na ideové konferenci senátor ODS a stínový ministr vnitra Martin Červíček. Podle něj nelze dezinformacím čelit cenzurou. Je nutné aktualizovat krizovou legislativu na nové vnější i vnitřní hrozby, protože byla koncipována především na živelní pohromy, uvedl. „To je urgentní věc, na které se musí zapracovat,“ prohlásil. Mluvil o potřebě vetší spolupráce republikové a obecní policie a také o potřebě zlepšit návratovou politiku v rámci migračního paktu EU.

Exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) mezi prioritami jmenoval prozápadní orientaci země a pevné ukotvení v Evropské unii a Severoatlantické alianci, v nich by mělo Česko hrát aktivní roli.

Bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) chce řešit pomalou práci soudů. Například odvolací soudy by podle návrhů občanských demokratů neměly v občanských řízeních vracet případy soudům nižších stupňů kvůli procesním pochybením, ale měly by samy rozhodnout. Až poloviční snížení nárůstu soudních řízení si Decroix slibuje od „předsoudní mediace“, tedy vyřešení sporu před soudním projednáváním. Lidem, kteří by mediaci nevyužili, by hrozily zvýšené soudní poplatky, uvedla.

Mezi návrhy patří také povinné zavádění občanských datových schránek do 15 let věku, přednostní vyřizování odškodnění pro oběti trestných činů nebo předvídatelnost a sjednocování soudních verdiktů.

Analytici považují ideje ODS za správné, varují ale před některými riziky

Návrhy, které zazněly na dnešní ideové konferenci ODS v Praze, analytici, které ČTK oslovila, vesměs hodnotí jako správně nastavený směr. Upozorňují ale na složitost jejich praktického prosazení a na rizika spojená s některými opatřeními. Místopředseda Sněmovny a stínový ministr financí Jan Skopeček uvedl, že ODS by měla usilovat o nižší daňové zatížení práce, výpadek příjmů ve státním rozpočtu by podle něj mělo nahradit zvýšení podílu ze spotřebních a majetkových daní.

Skopeček také slíbil změnu rozpočtového určení daní s cílem bonifikovat obce, které vytvářejí podmínky pro podnikatele, a posílení norem rozpočtové odpovědnosti.

„V obecné rovině jsou základní teze jako daňová reforma s přesunem daňové zátěže od práce ke spotřebě či k majetkovým daním a posílení rozpočtové odpovědnosti ideálně na ústavní úrovni správným směrem,“ uvedl analytik Deloitte David Marek.

Upozornil ale, že mezi formulováním idejí a jejich uskutečněním je dlouhá cesta. Připomněl, že podobné kroky bylo možné realizovat již v minulém volebním období, kdy byla ODS s dalšími stranami ve vládě. „Na druhé straně, lepší pozdě, nežli později,“ dodal.

Podobně se vyjádřil i hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. Podle něj jsou spotřební a majetkové daně obecně ekonomicky efektivnější než zdanění pracovních příjmů. Varoval však před opakováním minulé zkušenosti. „Poslední česká zkušenost je totiž taková, že se snížilo zdanění práce zrušením superhrubé mzdy a k žádnému odpovídajícímu opatření v jiných daních nedošlo, z čehož si dodnes neseme obří deficit,“ uvedl.

Podle Hradila by bylo na místě také na konferenci zmíněné posílení ochrany pravidel rozpočtové kázně. Současná pravidla byla podle něj opakovaně upravována nebo obcházena ve chvíli, kdy politikům přestávala vyhovovat. Za přínosnou označil také myšlenku změnit rozpočtové určení daní, aby obce více motivovalo k podpoře podnikání a ekonomického rozvoje.

Na konferenci zazněla otázka přijetí eura. Zatímco Skopeček před společnou evropskou měnou varoval, stínový ministr průmyslu a obchodu Pavel Drobil připustil její možné přijetí za splnění určitých podmínek. Debata o euru podle Hradila v poslední době získává neúměrně velkou pozornost. „Nemáme pádný důvod si myslet, že by přechod na euro představoval zásadní výhodu ani riziko,“ dodal.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v dnešním komentáři upozornil na možné dopady přijetí eura na trh bydlení. Podle něj by levnější úvěry po vstupu do eurozóny mohly v podmínkách nedostatečné bytové výstavby dále zvýšit ceny nemovitostí. To by mohlo zhoršit dostupnost bydlení pro mladé rodiny a nepřímo negativně ovlivnit porodnost. Za klíčové proto označuje zrychlení výstavby nových bytů.

Na konferenci zazněly i další návrhy, například na vznik národního investičního fondu pro financování infrastruktury, zdravotnictví a sociálních služeb nebo na sjednocenou jízdenku a celostátní digitální systém propojující různé druhy dopravy.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}