Měla by vláda omezit marže?
Já bych do cen nesahal – tedy do těch marží. Je důležité si uvědomit, že ta situace není chyba ani vlády, ani českých čerpacích stanic, ani českých rafinerií. Je to externí záležitost z Perského zálivu. Je to mimo kontrolu všech subjektů v ekonomice. A pokud je to mimo naši kontrolu, nedokážeme ovlivnit výsledek.
Jediné, co můžeme udělat, je zmírnit důsledky a rozložit ty dopady na řidiče a ekonomiku v čase. Nejefektivnějším řešením by bylo snížení spotřební daně, případně úprava daně z přidané hodnoty.
To by ale bylo plošné opatření. Nebylo by lepší z toho vyššího daňového výnosu podpořit nízkopříjmové domácnosti?
To sice ano, ale takové řešení by trvalo několik měsíců.
A nehrozí, že by se to do cen nepromítlo celé a část toho snížení by skončilo v zisku benzinek?
To si nemyslím. Ten trh je hodně konkurenční a mediálně je tahle oblast tak silně pokrytá, že pokud by to nějaká benzinka zneužila, tak by měla velký reputační problém.
Spíš by mohl nastat problém, že pokud by vláda tu daň snížila, tak by jí ten příjem v budoucnu chyběl. Teď už je jasné, že inflace stoupne a všichni zaměstnanci státu budou požadovat zvýšení odměn. A když se vybere méně na daních, tak se budou muset hledat prostředky jinde.
Pokud nakonec dojde k omezení marží, co to bude znamenat?
Řidiči by viděli, že by se ceny pohybovaly jen podle toho, jak by se vyvíjela cena ropy. Zastropování marží ale neznamená, že by benzin a nafta měly zlevnit…
Ani pokud by vláda sáhla k razantnějším stropům?
Zasportovat to mohou razantněji. Ale pak by zase benzinové stanice měly nižší optimální zisk. Když se podíváme na hrubé marže čerpacích stanic, tak ty teď nejsou vyšší oproti minulosti.
U nízkonákladových čerpacích stanic sledujeme marži na úrovni 70 až 80 haléřů (z prodaného litru; pozn. ed.), což bylo i v lednu. Na dálnicích, kde jsou typicky vyšší ceny vždy, tak tam je maloobchodní marže vyšší, může být klidně i čtyři nebo pět korun.
Premiér říkal, že ta marže je více než dvojnásobná…
On říkal dokonce deset korun, ale to není pravda. Tady se bavíme o maloobchodní marži. On spíš myslel nebo narážel na to, že společnost Mol a Orlen jsou jednak rafinerie, ale mají i čerpací stanice. Pohybují se na dvou trzích, velkoobchodním jako rafinerie a na maloobchodním jako prodejce na čerpacích stanicích. Takže spíš asi sečetl marži čerpacích stanic i nějakou část té rafinérské marže. Desetikorunová marže je nesmysl.
Nemohou to případné zastropování marží čerpací stanice obcházet?
Je to velmi jednoduše kontrolovatelné – přes vykazování daně z přidané hodnoty. Každý měsíc finanční úřad ví, za kolik pohonné hmoty čerpací stanice nakoupila a za kolik je prodala. Právě proto se na to zaměří, protože to je jednoduchá statistika a nemusí se nic dopočítávat.
Říkáte tedy, že zásah státu do cen se nakonec nemusí projevit?
Jednak to bude záviset na ceně ropy – a ta dnes (v pondělí) rostla. A kdy by se dnes zastropovala marže a cena ropy Brent pak šla na 120 dolarů za barel, tak pohonné hmoty by zdražovaly i tak.
Ve finále by tedy zásah státu byl k ničemu… Má to vůbec smysl?
Dlouhodobě to smysl nemá. Stropování marží je zásah do toho, jak funguje konkurenční trh. A takové opatření ničí trh, zaniká konkurence. Když přesně stanovíte marži – a je jedno, jestli vysoko nebo nízko -, tak pak se všichni začnou přibližovat k tomuto stropu. Jenže se tam dostanou i ti, co jsou výrazně levnější. Tedy jak ti s tou vysokou marží, tak i ti s tou nízkou.
Ve své podstatě by pak u těch nízkonákladových stanic hrozilo, že by se ceny mohly neadekvátně zvednout. Oni by si řekli: máme tady od vlády nějaký strop, tak pojďme tu svoji marži nastavit na ten strop. Je to dvojsečná zbraň. A nefunguje to.
V minulosti ten rozdíl mezi nízkonákladovými benzinkami a těmi drahými činil čtyři až pět korun. Teď ta situace není jiná. A v momentě, kdy by se to zastropovalo, tak by se najednou tenhle rozdíl mezi nejlevnějšími a nejdražšími začal zmenšovat směrem k tomu stropu. A tím pádem by cena těch nejlevnějších vzrostla.
Premiér říkal, že marže u nafty by měla být 3,50 koruny a u benzinu 2,50 koruny, je to tak?
Ano, to je historický průměr.
Budou benzin a nafta dál zdražovat?
To se absolutně nedá odhadovat, bude záležet na vývoji v Perském zálivu. My jako analytici můžeme reagovat v rámci dnů. Teď je doprava ropy přes Hormuzský průliv stále omezena na nějakých 90 procent. A nezdá se, že by to omezení povolilo a lodě by mohly proplouvat. Pak jsou tam ještě alternativy, ale ty nemají dostatečnou kapacitu. Takže na globálním trhu chybí stále 15 procent nabídky ropy a ropných produktů.
Když jsme spolu dělali rozhovor krátce po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě, říkal jste, že stojíme na prahu energetického šoku. Jsme už v té krizi?
Už teď je ta blokace delší, než se původně předpokládalo – takové negativní překvapení. A začne se to projevovat v inflaci, ve snížení zisku firem a tím pádem i v možném růstu míry nezaměstnanosti. Už vidíme ten negativní dopad a s každým dnem té blokády se to bude prohlubovat…
Ceny rostou, ale lidé přitom kupují pohonné hmoty víc. Bojí se, že benzin a nafta budou dál zdražovat?
Je to běžné chování, i když ne racionální. Říká se tomu neelastická poptávka. Musíme brát v úvahu, že ekonomice se stále ještě zatím daří a domácnosti mají peníze. Lidé před krizí tankovali třeba 50litrovou nádrž za 2000 korun. A teď je ta samá nádrž stojí 2500 korun, ten rozdíl není zase až tak hrozný.
Co by muselo nastat, aby lidé kupovali pohonných hmot méně? Muselo by to trvat déle, nebo by ceny musely být ještě vyšší?
Mohla by to být i ta aktuální cena nafty, kterou vidíme teď, okolo 50 korun – ale muselo by to trvat dlouho, alespoň půl roku, aby se to propisovalo do cen služeb. Ovšem zase by to nebyl nějak výraznější pokles spotřeby. Spotřeba pohonných hmot totiž roste dlouhodobě.
Nedostatek pohonných hmot nehrozí?
To určitě ne. A navíc stále máme strategické zásoby, ty pokryjí spotřebu celé země na 90 dní. A Hormuz blokuje zhruba 15 procent světových dodávek, není to 100 procent, takže by ty naše strategické rezervy měly vydržet i déle.
