Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v debatě sněmovního mediálního výboru obvinil opozici, že z médií veřejné služby udělala rukojmí ve sporu o návrh na zrušení poplatků pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Opozice vyjadřuje obavy ze ztráty jejich nezávislosti, což ale Klempíř odmítá. Výbor ve čtvrtek projednává tento sporný vládní návrh, který kritizuje i část veřejnosti. Pracovníci ČT a ČRo kvůli němu ohlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku.
Ministr přislíbil dostatečný prostor pro debatu ve druhém čtení. Před poslanci zdůraznil mimo jiné, že se mění pouze způsob financování a že média ušetří, protože nebudou muset poplatky vymáhat. Zvýší to podle něj i předvídatelnost jejich financování. Česká televize má podle návrhu v příštím roce dostat o miliardu korun méně, u Českého rozhlasu má pokles představovat 400 milionů korun .
Klempíř odmítl tvrzení, že by financování ze státního rozpočtu bylo experimentem nebo specificky českým řešením. Poukázal na evropský akt o svobodě médií (EMFA), který stanovuje požadavky na ochranu redakční nezávislosti veřejnoprávních médií. „Vlastně se nic nemění,“ podotkl.
Ministr argumentoval příklady dalších evropských zemí, které financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu využívají. „Když to dělá Dánsko, tak je to evropské řešení. Když to děláme my, je to konec demokracie,“ posteskl si. „Podezřívat novináře, že kvůli změně financování změní kvalitu své práce, je projevem jakési nepatřičné neúcty vůči nim,“ uvedl.
Evropské modely financování veřejnoprávních médií
V Evropské unii existuje několik modelů financování médií veřejné služby. Například Dánsko přešlo od roku 2022 na financování ze státního rozpočtu, jeho součástí jsou ale víceleté dohody stanovující podmínky a finanční rámec veřejné služby.
Ve Švédsku a Finsku nahradily původní poplatky zvláštní daně, jejichž výnosy jsou určeny na financování veřejnoprávních médií. Na Slovensku jsou televize a rozhlas financovány ze státního rozpočtu, přičemž výše příspěvku je stanovena zákonem jako podíl na hrubém domácím produktu. Slovenský parlament však tento podíl již v minulosti snížil.
Rozdíly mezi jednotlivými modely tak nespočívají pouze ve zdroji peněz, ale také v pravidlech, podle nichž se určuje jejich výše, a v možnostech vlády či parlamentu financování měnit. Evropský akt o svobodě médií požaduje, aby členské státy zajistily veřejnoprávním médiím přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování, které jim umožní plnit jejich poslání a zaručí redakční nezávislost. Konkrétní způsob financování však členským zemím nepředepisuje.
Reakce opozice
Ministrův předchůdce Martin Baxa (ODS) se Klempíře zeptal, zda opravdu věří tomu, že Andrej Babiš (ANO) se z pozice premiéra opravdu nebude pokoušet ovlivňovat vysílání ČT a ČRo. Ministr uvedl, že koalice návrhem posiluje předvídatelnost financování. Poslanec ANO Ondřej Babka zopakoval, že i nyní rozhoduje o nastavení výše rozhlasového a televizního poplatku parlament.
Předseda výboru František Talíř (KDU-ČSL) naproti tomu zdůrazňoval, že pokud bude televizi a rozhlas financovat stát z rozpočtu, zvýší se kvůli tomu jeho schodek. Televizi a rozhlas pak budou platit úplně všichni ze svých daní a zaplatí navíc 400 milionů korun na úrocích z navýšeného státního dluhu. Řekl, že lidovci vládní návrh odmítají, protože ho považují za prostor pro vytvoření politického tlaku na média veřejné služby. Způsob projednání předlohy v prvním čtení označil za bezprecedentní.
Vládní koalice předřadila první čtení návrhu na program pátečního jednání sněmovny. Do dalšího kola projednávání prošel v sobotu v časných ranních hodinách. Exministr Baxa označil způsob, jakým koalice prosadila v prvním čtení tento návrh, za „noční blitzkrieg“.