Páralovi blízcí chystají v M.Lázních veřejné rozloučení se zesnulým spisovatelem

Páralovi blízcí původně zvažovali rozloučení se zesnulým spisovatelem pouze v úzkém kruhu rodiny a nejbližších přátel. „Ale nakonec jsme se shodli, že byl Vladimír natolik významnou osobností na to, aby měl jen rozlučku někde doma. Od 10:00 bude rozloučení pro rodinu a v 11:00 začne obřad pro veřejnost. Kostel je ohromný, vejde se tam případně hodně lidí,“ řekl Beneš s tím, že smuteční projev, který připomene spisovatelův život i zmíní některá jeho díla, přednese farář.

Páral podle Beneše zemřel v chebské nemocnici několik minut před půlnocí, tedy před svými čtyřiadevadesátými narozeninami. „Lékaři původně řekli, že zemřel k ránu, takže jsme z toho vycházeli, že odešel přesně v den narozenin. Podle úmrtního listu ale zesnul už v neděli před půlnocí,“ sdělil Beneš. Podle něj nebude Páral na vlastní přání pohřben, ale zpopelněn. „Chtěl, aby ho měla žena u sebe i po jeho smrti,“ dodal spisovatelův přítel.

Páral v Mariánských Lázních pobýval posledních zhruba 20 let. Podle Beneše měl byt nedaleko lázeňského centra města.

Oficiálního rozloučení se spisovatelem se zúčastní také vedení Karlovarského kraje, potvrdila ČTK mluvčí krajského úřadu Jitka Čmoková. Účast na pietní akci podle mluvčí Magdaleny Fraňkové přislíbili také zástupci hejtmanství Ústeckého kraje.

Páral pracoval v různých chemičkách především na Ústecku a Liberecku a zkušenost z tamních průmyslových podniků se stala jedním z témat jeho díla. Pietní místo na magistrátu zřídilo po autorově úmrtí město Ústí nad Labem.

Páral vydal víc než dvacítku knih, mimo jiné také romány Soukromá vichřice, Katapult, Profesionální žena a Radost až do rána. Část z Páralových děl patří do Černé pentalogie pocházející převážně ze 60. let a pozdější Bílé pentalogie vydávané za normalizace. Mnohé z jeho románů byly jako bestsellery přeložené do světových jazyků, zfilmováno bylo sedm z nich.

Páral se narodil 10. srpna 1932 v Praze v rodině důstojníka generálního štábu, dětství prožil v Brně. Po maturitě vystudoval chemii a až do roku 1967 pracoval v chemických provozech na severu Čech. Zkušenost z průmyslových podniků socialistického Československa se poté stala jedním z hlavních témat jeho díla, průmyslové Ústí nad Labem je dějištěm řady jeho knih.

Literárně Páral debutoval v roce 1962 pod pseudonymem Jan Laban humoreskou na pokračování Šest pekelných nocí. O dva roky později slavil velký úspěch u čtenářů i kritiky s knihou Veletrh splněných přání (s podtitulem Příběh pokleslé aktivity), psanou už jeho typickým „technologickým“ stylem. Náměty čerpal i ze zkušeností s ubytovnami a podnájmy, ze stereotypu sídlištního života nebo později z cest do Asie, podnícených zájmem o jógu a meditace. Jeho poslední dílo Kniha o biči vyšlo v roce 2014, téměř 20 let po předchozím románu Tam za vodou.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}