Základní otázka, na kterou musí v hnutí ANO najít v nějakém rozumném časovém rámci odpověď, zní takto: kdo by Petru Pavlovi mohl případně zproblematizovat obhajobu jeho mandátu na Hradě. V danou chvíli zní podle dostupných dat odpověď jednoznačně: jediným relevantním protikandidátem stávajícího prezidenta je Andrej Babiš. Zároveň ale platí, že by s Pavlem nejspíš opět prohrál. Také proto nyní říká, že do voleb nepůjde.
„I když by Babiš volby s Pavlem s vysokou mírou pravděpodobnosti opět prohrál, hnutí ANO by to mohlo ve výsledku posílit a přiblížit třeba k budoucí jednobarevné vládě či k vládě s podporou ODS, což bude odvislé od vnitropolitického vývoje v této straně, či s podporou Martina Kuby a jeho hnutí Naše Česko,“ přemítá politolog Jakub Lysek.
Ostatně Babiš politicky profitoval už z minulé volby prezidenta, kterou s Pavlem nakonec prohrál. Svůj hlas mu ve druhém kole dalo 2,4 milionu voličů, tedy o milion víc než jeho hnutí ANO o dva roky dříve. Lysek v této souvislosti zmiňuje, že by Babišovi kandidatura na Hrad mohla pomoct vysát voliče protestních hnutí včetně stran, které tvoří jeho vláda.
„A to za předpokladu, že se bude dařit ekonomice, nepřijde výrazná krize a současné kontroverzní kroky vlády v hospodářské politice se negativně neprojeví, zejména bude záležet na sentimentu voličů,“ míní Lysek a zdůrazňuje, že u protestních stran voliči méně vnímají příčiny ekonomických dopadů a jejich následky ve volebních cyklech. „A méně tak trestají populistická hnutí za špatné hospodářské politiky.“
Přesto je stále otázka, zda by Babišovi toto všechno stálo za to, aby do volby šel znova. Nerad totiž prohrává a proti Petru Pavlovi to zatím působí jako předem téměř ztracená bitva. Právě proto Lysek zmiňuje možnost, o které se zatím vůbec nemluví. „Spíše bych to viděl na Babišův úspěch v prezidentské volbě v roce 2033, zejména pokud by jeho hnutí ANO bylo tou dobou v opozici.“
Jinak řečeno: pokud Babiš nechce prohrát už zase s Pavlem, může se zatím plně soustředit na post premiéra a pokusit se s hnutím ANO vyhrát i příští sněmovní volby. „A pokud jde o prezidenta, pomýšlet na vítězství až po Petru Pavlovi,“ říká na rovinu Lysek. Sice mu tou dobou, tedy v lednu 2033 bude už 78 let, nicméně oproti Miloši Zemanovi si současný premiér udržuje výrazně zdravější životní styl,“ uvažuje politolog.
Nejen proto to podle něj není ani zdaleka nereálný scénář. „Vždyť například Joe Biden také skládal slib, když mu bylo 78 let. I Donaldu Trumpovi bylo 78 let,“ dodává politolog s tím, že to není ani zdaleka nic neobvyklého. „Vzhledem k demografii u nás i v západní Evropě,“ pokračuje Lysek, „tento trend starších politiků poroste – opírat se totiž budou o silné demografické skupiny, které volí konzervativněji a protestně vůči tzv. novým pořádkům.“
Pochopitelně jde o hodně vzdálený scénář, jehož zdárná realizace je nemyslitelná bez naplnění několika předpokladů. Na druhou stranu: Andrej Babiš a jeho hnutí ANO jsou už roky jednoznačným hegemonem české politiky a zatím se nezdá, že by se na tom mělo v dohledné době něco změnit. A jak jsme tady už psali: Andrej Babiš má kvůli imunitě silnou motivaci být v politice co nejdéle.
