Pět členů NATO vynaloží podle odhadů již letos na obranu přes 3,5% HDP

Loni státy NATO podpořily na summitu v Haagu deklaraci, v níž se zavázaly dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP. Dalších 1,5 procenta HDP má jít podle deklarace z Haagu na širší bezpečnostní oblast, například infrastrukturu či posílení kyberbezpečnosti. Předchozí cíl činil dvě procenta.

Členové NATO čelí tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby ukázali, že zvyšují výdaje na obranu, připomíná Reuters.

Podle dnes zveřejněných odhadů je Litva zemí, která v NATO vynakládá největší podíl svého HDP na obranu. Letos se její výdaje v této oblasti odhadují na 5,33 procenta HDP. Následují Estonsko (5,1 procenta), Lotyšsko (4,92 procenta), Polsko (4,68 procenta) a Řecko (3,65 procenta).

Zpráva rovněž ukázala, že podle předběžných odhadů tři členské státy NATO v roce 2025 nesplnily dvouprocentní cíl. Vedle Česka, které loni vynaložilo na obranu 1,86 procenta HDP, jsou to Albánie (1,48 procenta) a Slovinsko (1,57 procenta). Albánie i Česko by měly v letošním roce hranici překročit. V poznámce materiálu stojí, že nová slovinská vláda rovněž plánuje tento cíl splnit.

U dalších zemí odhad ukazuje, že se pohybují na úrovni dvou procent HDP nebo mírně nad ní. Jsou mezi nimi Belgie, Portugalsko a Itálie. Prognóza uvádí, že Spojené státy letos vynaloží na obranu 3,17 procenta HDP, Německo 2,69 procenta, Británie 2,56 procenta a Francie 2,22 procenta.

Celkově evropští členové NATO spolu s Kanadou vynaložili podle předběžných dat v roce 2025 v průměru 2,31 procenta HDP na obranu a podle odhadů by letos měly vynaložit 2,53 procenta, uvedl podle Reuters vysoký představitel NATO.

Británie a Nizozemsko podepsaly dohodu o vojenských lodích 2,4 miliardy liber

Británie a Nizozemsko podepsaly dohodu o námořním partnerství v hodnotě 2,4 miliardy liber (zhruba 68 miliard Kč), na jejímž základě vznikne nová generace obojživelných transportních lodí pro ozbrojené síly obou zemí. O dohodě, kterou dnes na summitu NATO v Ankaře podepsali premiéři Keir Starmer a Rob Jetten, informovala britská vláda v tiskové zprávě. Obě země chtějí rovněž společně chránit kritickou podmořskou infrastrukturu a odrazovat hrozby v severním Atlantiku a v oblasti Arktidy.

Plavidla budou postavena podle nizozemského návrhu v britských loděnicích za účasti nizozemského průmyslu. Dohoda má podle britské vlády podpořit stovky pracovních míst ve Spojeném království pro vysoce kvalifikovanou pracovní sílu.

Nové lodě se mají stát páteří posílených britsko-nizozemských obojživelných sil, přičemž každá země bude provozovat čtyři plavidla. Lodě o délce 160 metrů a výtlaku 15.000 tun budou moci přepravovat vojáky, techniku i bezpilotní letouny. Letové paluby budou uzpůsobeny pro drony a autonomní raketové systémy. Partnerství má rovněž rozšířit průmyslovou a vojenskou spolupráci v oblasti autonomních technologií, dodala Downing Street 10.

Britský ministr obrany Dan Jarvis označil dohodu za další krok k posílení společných obojživelných sil obou spojenců v NATO i ve Společných expedičních silách (JEF). Uvedl, že britské a nizozemské jednotky budou používat stejnou techniku, společně cvičit a v případě potřeby budou schopny společně bojovat. Podle něj partnerství přispěje k bezpečnosti obou zemí i celé Evropy.

„Smyslem tohoto partnerství není pouze stavba lodí, ale také zajištění dlouhodobé bezpečnosti jak pro Spojené království, tak pro Nizozemsko, a tím i toho, že budeme schopni udržet si náskok před hrozbami budoucnosti,“ prohlásil britský premiér Starmer.

Nová dohoda podle Londýna navazuje na více než padesát let spolupráce britsko-nizozemských obojživelných sil, které britská vláda označuje za nejdéle fungující integrované vojenské uskupení v Evropě.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}