Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
Nový výzkum ukázal, že dva největší druhy velryb – plejtváci obrovští a plejtváci myšokové – se pozoruhodně zotavují. Jejich celkové počty sice zůstávají nízké, ale počet pozorování obou druhů v posledních letech výrazně vzrostl. Od roku 2012 vědci pořídili 95 procent pozorování.
„Naše studie poskytuje důležitý důkaz o tom, že se tito oceánští obři pomalu zotavují z devastujících dopadů komerčního lovu velryb ve 20. století, který je přivedl na pokraj vyhynutí,“ popsala výsledky hlavní autorka studie Bridget Jamesová z Centra pro statistiku v ekologii, životním prostředí a ochraně přírody na Univerzitě v Kapském Městě v Jižní Africe.
„Pozorování jsou sice stále vzácná, ale stávají se častějšími než v předchozích desetiletích – a při trvalé ochraně existuje důvod věřit, že toto zotavení může pokračovat,“ naznačila optimistický scénář pro tyto obry.
Milion mrtvých velryb
Vědci studovali dva druhy velryb, ty největší z nich – plejtváka obrovského známého také jako modrá velryba a jeho jen o něco menšího příbuzného plejtváka myšoka –, ve vodách na jih od Jižní Afriky. Oba druhy patřily k těm nejlovenějším. Jen v letech 1913 až 1978 jich lidé ulovili dohromady přes milion: 350 tisíc plejtváků obrovských a 725 tisíc myšoků. Jejich těla poháněla průmyslovou revoluci, ale vedlo to současně k dramatickému globálnímu poklesu jejich populací.
Do současnosti tak plejtváků obrovských zbyla asi tři procenta počtu před začátkem doby velrybářství. Vědci popsali, že v současné době jejich populace roste tempem asi pět až osm procent ročně. Může to vypadat jako vysoké číslo, ale vzhledem k tomu, z jak malého základu tento růst vychází, je to ve skutečnosti málo. Myšokové jsou na to o něco lépe, těch se dochovala do dneška asi třetina a přibývá jich kolem čtyř až pěti procent ročně.
Vědci uvádějí, že jde o úspěch, ale současně jsou si vědomi toho, jak moc jim chybí kvalitní data. Protože jsou velryby silně migrující zvířata, tak se jen špatně sledují. Navíc většinu života stráví v odlehlých, a tedy jen špatně dostupných antarktických vodách. Přitom právě tyto oblasti jsou klíčové, protože právě tam se oba druhy rozmnožují a starají o mladé.
Nová analýza potvrdila, že v okolí Jižní Afriky těchto velryb výrazně přibylo – což se mimo jiné podepsalo také na větším množství těchto zvířat, která skončila na mělčinách.
Není vyhráno
Vědci upozorňují, že zotavení velryb neznamená, že by hrozby pro ně zmizely. Velryby jsou i nadále ohrožené srážkami s loděmi, zamotáním se do rybářských sítí, podvodním hlukem, znečištěním a změnami v oceánských ekosystémech způsobenými klimatickými změnami.
„Známky návratu do jihovýchodního Atlantiku neznamenají úplnou záchranu plejtváků a těmto populacím zbývá ještě dlouhá cesta, než dosáhnou svých historických počtů,“ konstatovali autoři. „Svědčí to o jejich odolnosti – je ale třeba zdůraznit, že oba druhy zůstávají zranitelné vůči tlakům způsobeným moderními lidskými činnostmi,“ zdůraznili.
Autoři dodali, že aby získali kompletní přehled, mělo by se rozšířit takzvané akustické monitorování, tedy sledování oceánu pomocí senzorů, které umí nejen zachytit hlasy velryb, ale také odlišit jednotlivé druhy.
