Po stopách Klause. Projděte si všechny trasy letošního pochodu do Prčic – Aktuálně.cz

Spartakiádní štít nebo podpisy od Klause. I to se pojí s nejznámějším dálkovým pochodem Praha–Prčice, který má v Česku už šedesátiletou tradici. Akce měla přestávku pouze v době pandemie, letos 16. května se tak uskuteční už 59. ročník. Účastníci si mohou vybrat z 21 tras v délce od 23 do 70 kilometrů. Do Prčice se mohou vydat nejen z Prahy, ale i z Benešova, Olbramovic, Čerčan, Tábora nebo Milevska. Na webu pochodu lze najít pouze seznam vesnic, kterými se musí projít, datová redakce Aktuálně.cz proto na jejich základě vytvořila skutečné mapy, které si lze volně stáhnout.

Loni se na pochod vydalo přes 24 tisíc turistů. „Lidi to baví, zajímá je to místo, zajímá je pohyb, tradice. Těší nás to a je pravda, že většina nás organizátorů se na tom podílí už desítky let,“ uvedla pořadatelka akce Dana Horáková. Akce má podle ní své stálé příznivce, ale každý ročník přiláká i řadu nováčků.

Pochod přitahuje politiky

Možná nejznámějším účastníkem pochodu je bývalý prezident Václav Klaus, který si oblíbil zejména trasu z Milevska a Votic. Poprvé se pochodu zúčastnil už v roce 1971, pravidelně ho absolvoval přinejmenším do roku 2003, tehdy už jako úřadující prezident. Rok předtím rozdával v cíli podpisy u stánku ODS. Několik let nicméně musel akci kvůli jiným závazkům vynechat. Je tomu tak i letos, kdy je podle informací Aktuálně.cz na konferenci v Turecku.

Není ale jedinou známou osobností, která pochod absolvovala. Zejména v devadesátých letech a na začátku tisíciletí se na cestu vydávali představitelé různých politických stran, často v rámci předvolební agitace. Mezi účastníky se tak objevili například Mirek Topolánek, Jan Stráský, Lubomír Štrougal, Jan Ruml, Karel Kühnl nebo Petr Mareš.

Vyberou si děti, cyklisté i vozíčkáři

Politici přitom nejsou jedinými, kdo do historie pochodu výrazně promluvili. Rekordmanem v počtu účastí je čtyřiaosmdesátiletý Miroslav Brábník, který absolvoval již 54 pochodů. Překonal tak přes 2400 kilometrů. „Hýbejte se, kde můžete a dokud můžete. Především všichni, co jste v kategorii nad 80 let. Čím dýl se budete hýbat, tím déle tady budete,“ řekl pan Brábník v rozhovoru pro OZP.

Pochod každoročně přiláká tisíce lidí všech generací, od svátečních výletníků až po zkušené dálkové chodce. Na výběr mají 21 tras různé délky i náročnosti. Nejdelší z nich, pojmenovaná po jednom ze zakladatelů pochodu jako Trasa Karla Kulleho, začíná v Praze a měří přes 70 kilometrů.

Kdo nemá natrénováno, může se vypravit na kratší trasy. Ty mají okolo 30 kilometrů a vedou ze Sedlčan, Petrovic a Tábora. Právě o táborskou trasu vykazují pochodníci dlouhodobě nejvyšší zájem. Loni se na ni vydalo přes pět tisíc lidí.

Pěší si mimo to mohou vybrat z dalších jedenácti tras různé náročnosti. Kratší cesta z Votic je určena pro děti a seniory, zatímco vozíčkáři mohou do Prčice vyrazit po třináctikilometrové trase z Miličína. Čtyři trasy jsou vyhrazeny pouze pro cyklisty, tři z nich jsou okružní.

Šedesátiletá tradice

Pochod se poprvé konal v dubnu 1966. Tehdy se na jedinou trať vydala skoro pětistovka turistů a čekala na ně vzdálenost sto tisíc loktů českých, tedy zhruba 60 kilometrů. Úvodní ročníky měly různá tematická zaměření, například ten první nesl název Sukovou cestou a měl poctít skladatele Josefa Suka. Trasa záměrně vedla jeho rodištěm v Křečovicích.

Později se od tematičnosti upustilo a rozšířil se počet možných tras. Zároveň pochod nabral na oblíbenosti. Nejvíce turistů přilákal v roce 1981, kdy se ho zúčastnilo bezmála 36 tisíc lidí. O několik let později se navíc počet tras vyšplhal na rekordních 24. V devadesátých letech nicméně zájem upadl a spolu s tím se zmenšil i počet tras.

V roce 2013 se jejich počet ustálil na 21. Každý rok musí ovšem účastníci počítat s drobnými úpravami vedení cest. Ty jsou mnohdy vynucené vnějšími okolnostmi, například přípravou stavby dálnice D3 nebo změnami na železnici či silnicích. „Lidé by se proto měli řídit popisem trasy a nechodit po paměti,“ upozorňuje Dana Horáková.

V současnosti zažívá prčický pochod renesanci, poslední ročníky čítá účast okolo 20 tisíc lidí. Zhruba tisícovka z nich se pokouší o zdolání nejdelší trasy.

Botička na památku

Za její zdolání vytrvalci obdrží speciální suvenýr. Úspěšní absolventi některé z kratších tras se mohou těšit na plastovou botičku, jejíž barva se každý rok mění. Takzvané Prčické škrpály nesly nejčastěji zelenou barvu, naposledy loni.

Tradice plastových botiček sahá do roku 1977, bota v kovovém provedení se poprvé objevila už tři roky předtím. V prvních letech konání akce se v Prčici rozdávaly stužky. V roce 1980, kdy se konala spartakiáda, byl cílovou trofejí kovový spartakiádní štít.

České dráhy posílí dopravu

Zatímco podoba tradičních odměn v cíli se během let měnila, jedna věc zůstává stejná. Aby byla dostupnost startovních míst pro účastníky co nejjednodušší, posílí České dráhy v sobotu vlakovou dopravu. Navíc vypraví i mimořádné vlaky. Pojedou například do Tábora, Heřmaniček, Benešova, Sedlčan nebo Olbramovic.

Účastníci pochodu budou moci zároveň využít speciální celodenní jízdenku. Ta stojí 219 korun a bude platit ve druhé třídě všech vlaků ČD v širší oblasti Středočeského kraje a také v úseku z Tábora do Milevska. Jízdenky lze koupit v e-shopu, mobilní aplikaci Můj vlak, u pokladních přepážek na nádraží a ve vybraných jízdenkových automatech. V den pochodu je budou prodávat také průvodčí ve vlacích, nicméně jejich prodej skončí v poledne.

Koho už budou v Prčici bolet nohy tak, že nedojde ani na nádraží v Heřmaničkách, toho potěší fakt, že na konci trasy může využít kyvadlovou autobusovou dopravu z Prčice do Heřmaniček. Tam bude možné přestoupit na dálkové vlaky, jež zde budou mimořádně zastavovat. Poslední autobusy vyjedou zhruba v devět hodin večer.