Alena Schillerová by jako ministryně financí mohla být ze svého pohledu s prezidentem Petrem Pavlem docela spokojená. Státní rozpočet, na kterém jí záleží ze všeho nejvíce, pro letošní rok podepsal a Schillerová určitě bude chtít, aby tomu tak bylo i u rozpočtu na příští rok.
„Nevím, jestli ho pan prezident podepsal na základě našeho rozhovoru, ale podepsal ho,“ řekla Aktuálně.cz, když padly dotazy ohledně napjatého vztahu mezi prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Andrejem Babišem. Tento vztah je přitom stále ostřejší a hrozí dlouhodobým konfliktem.
Aktuálně.cz proto zajímal právě postoj Schillerové a to, jestli by nemohla napomoci zlepšení zmiňovaných vztahů. Má totiž nejen velmi blízko k Babišovi, ale navíc nemá nějaký osobnější konflikt s prezidentem.
„Není důvod kritizovat našeho premiéra,“ prohlásila Schillerová hned na úvod poté, co padla první otázka – zda by přivítala zlepšení komunikace mezi hlavou státu a předsedou vlády a co říká na Babišův odpor ke společnému setkání. Následně promluvila o svém vztahu k Petru Pavlovi.
„Víte, že kdykoliv jsem byla pozvána panem prezidentem – a to bylo před jmenováním vlády a potom, abych mu vysvětlila rozpočet pro rok 2026 –, tak jsem vždycky přišla. Byla jsem tam kolem rozpočtu dokonce tři hodiny a vše s rozpočtem jsem mu vysvětlovala,“ uvedla ministryně a setkání si pochvalovala. „Vyhověla jsem mu a vnímala jsem to jako pozitivní v tom směru, že pan prezident následně podepsal rozpočet,“ dodala.
„Premiér z toho vyšel mnohem lépe“
Jakmile se ale měla vyjádřit k Babišovi, upozorňovala, že vidí rozdíl mezi svým setkáním s prezidentem na odborné téma rozpočtu a mezi tím, že by se chtěl prezident bavit s Babišem především o zahraniční politice země. Případně v nedávné době o tom, kdo a jak bude reprezentovat Česko na summitu NATO v Turecku. „Tady je jasná dělba moci mezi prezidentem, vládou a Poslaneckou sněmovnou,“ uvedla Schillerová.
Na přímou otázku, zda tedy podporuje Andreje Babiše v rozhodnutí nesetkat se s prezidentem, odvětila, že to je především dotaz na premiéra. „Mě se ptáte na odborné věci a já říkám: Ano, dvakrát jsem byla pozvaná, rozpočet byl podepsaný, takže jsem to vnímala jako pozitivní,“ zopakovala své stanovisko.
A podobně ne zcela přímo se Alena Schillerová vyjádřila i k dotazu, zda postoj premiéra a vůbec celkově rozhádanost nejvyšších ústavních činitelů nepovedou k dalšímu rozdělování české společnosti. „Viděl jste dnes průzkum, co si občané myslí o tom, kdo má větší vinu na konfliktu v Ankaře?“ odpověděla otázkou.
Myslela průzkum společnosti NMS Market Research, která se zeptala tisícovky lidí, kdo podle nich nese odpovědnost za spor o vedení delegace na summitu NATO v Ankaře. A na 30 procent z nich jmenovalo ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé), 29 procent prezidenta Pavla a 13 procent premiéra Babiše.
„Pan premiér z toho vyšel nejlépe. Mnohem lépe než pan prezident. Tak jenom, co si o tom myslí občané,“ dodala Schillerová.
Na poslední dotaz, jaká cesta z této rozhádanosti vede, sdělila, že snažit se o zlepšení musí všichni. „Myslím si, že i pan prezident přilil olej do ohně. A to není dobře,“ uzavřela Alena Schillerová.
„Absolutně s prezidentem nesouhlasím“
K prezidentovi se vyjádřil také první místopředseda vlády i hnutí ANO Karel Havlíček, který dělá s Babišem mimo jiné i společný podcast. I on – ostatně jako dosud vždy – jednoznačně stojí za Babišem. Ale na rozdíl od Schillerové používá i ostřejší slovník. Havlíčka prý naštvala především prezidentova slova o tom, že někteří zahraniční spojenci Česka mají obavu o další směřování našeho státu.
„Vůbec nechápu, k čemu pan prezident míří. Absolutně to neberu,“ řekl Havlíček Českému rozhlasu. Argumentoval přitom tím, že se setkává s řadou zahraničních politiků a od nikoho žádnou takovou obavu neslyšel.
„Absolutně odmítám, že o nás hovoří naši spojenci, že jsme méně důvěryhodní nebo že někam směřujeme. Všichni vnímají, že jsme pevným spojencem v rámci NATO a EU,“ prohlásil Havlíček.
Připustil jediné – že vláda má občas připomínky k některým krokům Evropské unie i NATO. „Že si řekneme svoje, to je pravda. Ale absolutně se vymezuji proti tomu, že pan prezident bude posouvat cokoliv, co někdo řekne, tak, že přestáváme být dobrými spojenci, nebo že dokonce ohrožujeme demokracii,“ dodal ministr průmyslu.
Samotný prezident Petr Pavel už několikrát tvrdil, že pochybnosti o Česku slyšel, a zdůraznil, že prý těmto obavám rozumí. Argumentuje například tím, že Česká republika patří v rámci NATO k zemím, které dávají na obranu vůbec nejméně a také se nechtějí připojovat k výraznější podpoře Ukrajiny.
