Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
Infekce, kterou způsobuje virus kmene Bundibugyo, byla v Kongu poprvé hlášena 15. května. Pro tento kmen zatím neexistuje schválená vakcína ani specifická léčba.
Červený kříž minulý týden varoval, že epidemie dosud nedosáhla vrcholu a její zvládnutí může trvat i rok. Nákaza se už rozšířila i do sousední Ugandy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) už dříve vyhlásila kvůli epidemii mezinárodní stav zdravotní nouze. Riziko pro veřejné zdraví v Kongu hodnotí jako velmi vysoké, regionálně jako vysoké a globálně jako nízké.
Situace není pod kontrolou
Nová data potvrdila, že situace je vážná. Před tím varoval minulý týden ředitel Afrického střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya. Uvedl, že současná epidemie eboly v Kongu by se mohla stát nejhorším ohniskem této nemoci v historii, pokud „se nepodaří rychle odstranit závažné nedostatky v reakci na nákazu“.
„Pokud epidemii velmi brzy nezastavíme, bude horší než to, co jsme zažili v západní Africe a ve východním Kongu,“ řekl Kaseya během videokonference afrických hlav států. Odkazoval tak na epidemii z let 2014 až 2016 v Guineji, Libérii a Sieře Leone, která si vyžádala více než jedenáct tisíc obětí, a také na pozdější ohnisko nákazy v Kongu.
Varoval také, že náklady na zvládnutí epidemie by mohly dosáhnout miliard dolarů. Skupina velkých rozvinutých ekonomik G7 proto na svém summitu ve Francii vyzvala ostatní země ke společnému postupu a k vyčlenění zdrojů. Podle Kaseyi naráží boj s epidemií na řadu problémů. Úřady sledují pouze asi 12 procent lidí, kteří přišli do kontaktu s nakaženými. „To znamená, že stále neznáme skutečný rozsah epidemie,“ zdůraznil. Chybějí také týmy zajišťující bezpečné pohřby obětí a rovněž ochranné prostředky pro zdravotníky.

