Aktual.: 25.04.2026 10:59
Londýn – Vlny veder, záplavy či požáry představují rostoucí hrozbu pro fungování demokracie a průběh voleb. Vyplývá to z nové globální analýzy, podle níž přírodní katastrofy spojené s klimatickou krizí v roce 2024 narušily 23 voleb v 18 zemích. Informoval o tom deník The Guardian s odkazem na zprávu Mezinárodního institutu pro demokracii a volební pomoc.
Výzkumníci zjistili, že za posledních dvacet let extrémní počasí a jeho dopady ovlivnily nejméně 94 voleb a referend v 52 zemí světa. Podle autorů studie se dá očekávat, že tlak na demokratické systémy, zejména v Africe a Asii, bude s pokračující klimatickou změnou dále růst.
Zpráva popisuje, že v roce 2024 extrémní počasí zasáhlo volby například v Brazílii, Bosně a Hercegovině či v Senegalu. Katastrofy poškodily infrastrukturu, vedly k vysídlení voličů nebo si na poslední chvíli vynutily změny volebních postupů.
Spoluautorka studie Sarah Birchová z londýnské univerzity King’s College uvedla, že volební termíny by měly více zohledňovat předvídatelná klimatická rizika. Podle ní by volební orgány měly zvažovat i úpravu harmonogramů, aby se snížila pravděpodobnost narušení voleb krátkodobými katastrofami.
Studie uvádí více než stovku konkrétních případů. Například v Mosambiku v roce 2019 zaplavil cyklon Idai tisíce domů, škol i silnic a donutil lidi k přesídlení. Podle zprávy to ovlivnilo výsledky prezidentských i regionálních voleb. V Senegalu během parlamentních voleb v listopadu 2024 museli hasiči pomáhat s dopravou volebních pozorovatelů k volebním místnostem kvůli záplavám.
Opakujícím se problémem jsou také vlny veder. Od roku 2022 bylo extrémní horko faktorem při nejméně deseti volbách. Například na Filipínách během všeobecných voleb vysoké teploty způsobily přehřívání zařízení na sčítání hlasů. Přehřátá zařízení pak smazala některé již odevzdané hlasy.
Zpráva doporučuje, aby organizátoři voleb úzce spolupracovali s meteorology, environmentálními úřady i záchrannými složkami a humanitárními organizacemi. Některé státy už podle autorů přijímají opatření – například volební pracovníci v Peru procházejí školením pro zvládání krizových situací a kanadská provincie Alberta přesouvá termín voleb mimo období lesních požárů.
Podle spoluautora zprávy Ferrana Martíneze i Comy z australské univerzity Griffith je s rostoucím počtem přírodních katastrof příprava na mimořádné události klíčová pro zachování integrity voleb.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}












