Francie má za sebou další napjatý víkend. Do ulic vyšlo podle ministerstva vnitra přibližně 320 tisíc lidí, tedy o 90 tisíc méně než před týdnem. Odborové organizace ovšem uvádějí téměř půl milionu účastníků. Přestože většina demonstrací proběhla pokojně, v některých městech se závěr protestů změnil v násilné střety s bezpečnostními složkami.
Četnictvo zadrželo 565 osob, o týden dříve to bylo 768 lidí, tedy přibližně o čtvrtinu více. Ministr vnitra Laurent Nuñez proto hodnotil průběh hlavních demonstrací relativně pozitivně. Současně však odsoudil mimořádnou brutalitu některých skupin, které podle něj využívají protesty k útokům na policisty a ničení majetku.
Nejvážnější incidenty se odehrály v Paříži, kde se v závěru demonstrace střetly s pořádkovými jednotkami skupiny několika stovek násilných účastníků. V okolí Porte de Charenton létaly na policisty kameny a Molotovovy koktejly. Jeden ze zápalných předmětů zasáhl četníka, který začal hořet.
Ministr vnitra Laurent Nuñez incident označil za pokus o vraždu. V souvislosti s útokem již bylo zahájeno vyšetřování s tímto podezřením. Podle pařížské policejní prefektury byli během sobotních protestů v hlavním městě při útocích Molotovovými koktejly zraněni nejméně tři příslušníci bezpečnostních složek.
Související
V Marseille se situace vyhrotila v okolí náměstí La Plaine, kde demonstranti stavěli barikády, zapalovali ohně a policie zasahovala slzným plynem i ohlušujícími granáty. Napětí panovalo rovněž v Lyonu, Grenoblu či Bordeaux. Podle ministerstva vnitra se v několika městech radikální skupiny pokoušely proniknout do centra s cílem ničit veřejný i soukromý majetek.
Zatímco pokojné průvody většinou proběhly bez zásadních problémů, násilí se soustředilo především do jejich závěru, kdy se menší skupiny oddělovaly od hlavního davu.
Francouzské úřady tentokrát vsadily na mimořádně rozsáhlá bezpečnostní opatření. Do služby bylo mobilizováno 70 tisíc policistů a četníků, stejně jako předchozí sobotu. Vedle běžných policejních hlídek byly nasazeny specializované pořádkové jednotky CRS a mobilního četnictva, které jsou ve Francii určeny především k udržování veřejného pořádku při rozsáhlých demonstracích a nepokojích.
Bezpečnostní složky měly k dispozici také 26 obrněných vozidel, 15 vodních děl, vrtulníky a policejní drony. V pohotovosti byly rovněž elitní útvary RAID, BRI a GIGN, obdoby české jednotky URNA.
Policie a četnictvo provedly přes 40 tisíc kontrol, z toho přibližně 15 tisíc v pařížské aglomeraci. Zaměřovaly se zejména na osoby převážející pyrotechniku, zbraně či předměty použitelné při násilných útocích. Cílem bylo zachytit potenciálně nebezpečné osoby ještě před jejich příchodem na demonstrace.
Rozsah současné protestní vlny dokládá také bilance zraněných příslušníků bezpečnostních složek. Podle údajů zveřejněných 29. října bylo od začátku protestů zraněno již 1193 policistů a četníků. Toto číslo přitom ještě nezahrnuje případná další zranění ze soboty 31. října.
V Paříži platila omezení demonstrací v okolí významných státních institucí včetně Elysejského paláce, Národního shromáždění a sídla premiéra. Cílem bylo zabránit opakování předchozích nepokojů, při nichž docházelo k rabování obchodů a útokům na veřejné budovy.
Protesty se přesouvají do škol. Studenti vyzývají k blokádám
Klidnější sobota ovšem rozhodně neznamená konec protestní vlny. Už na úterý 3. listopadu vyzývají francouzské středoškolské a studentské odbory k blokádám lyceí a univerzit. Stejné akce plánují také na čtvrtek 5. listopadu, kdy se mají připojit k další celostátní stávce a demonstracím.
Pro francouzskou vládu to znamená další komplikaci. Protesty se totiž nemají odehrávat pouze během víkendů v ulicích velkých měst, ale nově mohou narušit také běžný provoz škol a univerzit. Vzhledem k návratu studentů po podzimních prázdninách mohou být právě následující dny důležitým testem skutečné síly protestního hnutí.
Současná situace znovu otevírá otázku hranic mezi svobodou shromažďování a ochranou veřejného pořádku. Francouzské právo umožňuje za přísných podmínek omezit či zakázat shromáždění, pokud existuje závažné riziko násilností. Samotný nesouhlas s vládou však samozřejmě důvodem k zákazu demonstrace není.
Právě zde spočívá největší výzva pro francouzský stát. Musí zajistit právo občanů pokojně protestovat, ale zároveň ochránit policisty, obyvatele i jejich majetek před útoky radikálních skupin.
Sobotní bilance ukazuje, že rozsáhlá bezpečnostní opatření mohou omezit následky nepokojů. Samotné nasazení desítek tisíc policistů ale politickou a sociální krizi nevyřeší.